Kim Čong-un vyjádřil "pevnou a neochvějnou" podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden potvrdil, že severokorejští vojáci se vrátili na frontovou linii v ruské Kurské oblasti. Moskva je podle dřívějších zpráv dočasně stáhla kvůli vysokým ztrátám. Jižní Korea již minulý měsíc varovala, že Pchjongjang se chystá vyslat do Ruska další vojáky. Odhaduje se, že Severní Korea již dříve nasadila na ukrajinskou frontu přibližně 11 000 vojáků, aby podpořila téměř tři roky trvající ruskou invazi.

Mezitím britský ministr zahraničí David Lammy uvedl, že navzdory slibům Donalda Trumpa o rychlém ukončení konfliktu není konec bojů v dohledné době pravděpodobný. Po jednání s ukrajinským prezidentem a dalšími vysokými představiteli v Kyjevě Lammy konstatoval, že „Putin nevykazuje žádnou vůli k jednání a k ukončení této války“. Britský premiér Keir Starmer již dříve prohlásil, že Spojené království se plně zapojí do případných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Nezavrhl ani možnost vyslání britských jednotek do země jako součásti mírové mise v případě příměří. Lammy však dodal, že diskuse se spojenci v rámci G7 a EU o podobě těchto záruk budou probíhat ještě několik měsíců a že je příliš brzy předvídat konkrétní britskou roli.

Rusko mezitím kritizovalo Spojené státy za nedostatek pokroku v otázkách odzbrojení. Stálý zástupce Ruska při OSN Gennadij Gatilov v rozhovoru pro státní agenturu RIA uvedl, že Moskva je připravena spolupracovat s jakoukoli americkou administrativou, avšak zatím „nevidí žádné pozitivní kroky v této oblasti“ v rámci ženevské Konference o odzbrojení.

Zelenskyj oznámil, že se setkal s předsedou Vojenského výboru NATO Giuseppem Cavem Dragone, aby společně zhodnotili kapacity ukrajinských zbraní dlouhého doletu. Během návštěvy obranného průmyslového podniku v Kyjevě ukrajinský prezident potvrdil, že klíčovými tématy jednání byla další vojenská pomoc od členských států NATO a přímé investice do domácí výroby dronů s dlouhým dosahem.

Napětí v Baltském moři se znovu vyostřilo poté, co bylo poškozeno ruské telekomunikační vedení. Podle státní agentury TASS došlo k poškození podmořského kabelu v důsledku „vnějšího zásahu“. Ruská státní společnost Rostelecom potvrdila, že probíhají opravné práce, avšak neposkytla bližší informace o příčinách ani o tom, kdy k poškození došlo. Oblast Baltského moře je již několik měsíců pod zvýšeným dohledem NATO kvůli sérii incidentů, při nichž došlo k narušení energetických a komunikačních spojení mezi Baltskými státy, Švédskem a Finskem. Podezření padá na lodě, které při pohybu po mořském dně táhly kotvy a způsobily rozsáhlé škody. Moskva však jakoukoli odpovědnost odmítá.

Válka na Ukrajině tak zůstává jedním z klíčových globálních konfliktů, jehož dopady se rozšiřují daleko za hranice bojového pole. Severoatlantická aliance, evropské státy i Asie sledují vývoj situace s obavami, přičemž podpora Ukrajiny zůstává prioritou Západu, a to i přes pokračující hrozby eskalace.