Kim po setkání s Putinem opouští kosmodrom. Kreml zřejmě pomůže KLDR s vývojem satelitů a raket

Ruský prezident Vladimir Putin pronesl ve středu na oficiálním obědě se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem přípitek na "posílení budoucí spolupráce" obou zemí. Lídři spolu pojedli poté, co absolvovali několikahodinové jednání na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě.

Rozhovory obou delegací podle ruských státních médií trvaly čtyři až pět hodin a Kim se po jejich skončení vydal na cestu zpět do vlasti. Po cestě navštíví Kim na ruském Dálném východě ještě města Komsomolsk na Amuře a Vladivostok. Ve městě Komsomolsk na Amuře navštíví Kim obranné závody a ve Vladivostoku mu Rusko bude prezentovat způsobilosti své tichomořské flotily. Navštívit má také tamní univerzitu.

"Korejská lidově demokratická republika věří, že Rusko vede posvátný boj za svou suverenitu a bezpečnost a Pchjongjang podporuje každé rozhodnutí Putina, řekl Kim během jednání se svým ruským protějškem," uvedla k jejich setkání agentura TASS.

"Nyní Rusko vede posvátný boj za ochranu své státní suverenity a bezpečnosti a zároveň bojuje proti hegemonickým silám, které se staví proti Rusku," řekl podle agentury Kim a dodal, že jeho návštěva přišla ve "zvláštní čas".

Kim Ukrajinu nejmenoval, ale odkazoval se na ruskou "vojenskou operaci", což je eufemistická fráze, kterou Moskva používá k popisu své nezákonné invaze na Ukrajinu. Řekl, že "ruská armáda a její lid zdědí zářivou tradici vítězství" a demonstrují svou pověst v první linii "vojenské operace."

Právě se přehrává: Setkání Putina s Kimem

Setkání Putina s Kimem Video: YouTube

Na otázku reportéra zda Rusko pomůže Severní Koreji vypustit své vlastní satelity a rakety, Putin odpověděl: "Přesně proto jsme sem přišli." Podle serveru CNN vůdce Severní Koreje projevuje velký zájem o vesmír a o raketovou techniku .

Kim Čong-un kromě toho označil vztahy Severní Koreje a Ruska za "prioritu číslo jedna" a Putin během jednání naznačil, že Moskva by mohla Severní Koreji pomoci při budování satelitů, uvedla televize NBC News.

Putin v ruské státní televizi po schůzce s Kimem řekl, že navzdory mezinárodním sankcím existuje "možnost" vojenské spolupráce Ruska se Severní Koreou. "Jsou zde určitá omezení... V rámci stávajících pravidel jsou možnosti, kterých si všímáme a diskutujeme o nich," řekl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil jednání Putina s Kimem za zásadní a dodal, že Severní Korea má zájem o spolupracovat s Ruskem v oblasti letectví a dopravy.

Putin a Kim si ještě před společnými rozhovory na kosmodromu prohlédli odpalovací rampu, kde se seznámili s procesem montáže ruské nosné rakety typu Angara. Severokorejský vůdce poté dodal, že KLDR stojí za všemi kroky, které Putin a Rusko učiní. Podle něj je spojuje společný boj proti imperialismu. Po jednání se odebrali na oběd.

"Připijme si na budoucí posílení spolupráce a přátelství mezi našimi zeměmi," řekl Putin během jejich oběda a zvedl pohár. "Na blaho a prosperitu našich zemí, na zdraví předsedy (Kima) a všech přítomných," dodal. Hostiny se zúčastnili také ruští ministři obrany a zahraničních věcí Sergej Šojgu a Sergej Lavrov.

Putin v přípitku také vyzdvihl historické vazby Moskvy a Pchjongjangu a citoval ruské přísloví, že "starý přítel je lepší než dva noví". "Naše vztahy byly navázány ještě v době boje Koreje za svobodu v roce 1945, kdy sovětští a korejští vojáci bojovali bok po boku proti japonským militaristům," řekl Putin. "I dnes se snažíme posilovat pouta přátelství a dobrého sousedství. Jednáme jménem míru, stability a prosperity našeho společného regionu," dodal.

Kim už v minulosti také zdůraznil roli vojenských satelitů jako prostředku k ochraně národní bezpečnosti a územní stability a hovořil o jejich strategické hodnotě při preventivním rozmístění vojenské síly. V dubnu to uvedla severokorejská státní média.

Doporučené články

Poskytnutí této technologie Severní Koreji by bylo v rozporu s mezinárodními sankcemi, jejichž cílem je omezit schopnost Pchjongjangu vybudovat plně funkční jaderné zbraně a balistické raketové síly. Analytici ale předpokládají, že Severní Korea zřejmě bude souhlasit s dodávkami munice a zbraní Rusku, které Moskva využije ve válce na Ukrajině.

Pokud se Kim a Putin dohodli na posílení své vojenské spolupráce, i na společných námořních cvičeních s Čínou, bude to představovat bezpečnostní hrozbu, a to nejen pro oblast Korejského poloostrova.

Několik hodin před setkáním Severní Korea vypálila dvě balistické rakety směrem k Japonskému moři. Setkání Kima a Putina pozorně sledují USA a jejich spojenci, ačkoli Pchjongjang a Moskva popírají, že by jejich rozhovory byly o vojenské spolupráci. Kreml tvrdil, že se návštěva má týkat "bilaterálních vztahů, situace v regionu a na globální scéně."

Doporučené články

Dřívější informace z listu The New York Times naznačovaly, že Putin bude žádat od Kima dělostřelecké granáty a protitankové střely, zatímco severokorejský vůdce bude usilovat o pokročilé technologie pro satelity a ponorky s jaderným pohonem, o potravinovou a energetickou pomoc a také o podporu na mezinárodní scéně.

Washington má obavy, že nákup zbraní od KLDR by mohl být důkazem selhání ruské invaze na Ukrajinu. "Když budujeme vztahy se svými sousedy, včetně Severní Koreje, sledujeme zájmy našich dvou zemí, nikoli varování z Washingtonu," reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na varování USA, aby Rusko nekupovalo zbraně od Severní Koreje.

Už březnu Bílý dům uvedl, že získal informace, podle kterých se Moskva snaží vyjednat s Pchjongjangem dohodu o poskytnutí munice Rusku výměnou za dodávky potravin a dalších komodit pro KLDR.

To, že Rusko vede se Severní Koreou delší dobu tajné rozhovory, jejichž cílem je získat munici a zásoby pro svou válku proti Ukrajině, pak podle amerických médií potvrdil Bílý dům na začátku září. "Jednání o zbraních mezi Ruskem a KLDR aktivně pokračují," řekl mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby. 

Související

Rusko, Kreml

Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.

Více souvisejících

Vladimír Putin Kim Čong-un Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel

Evropská unie vyzvala Spojené státy k vzájemnému respektu v obchodních vztazích poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 50% cla na veškeré zboží dovážené z EU. Brusel zároveň varoval, že je připraven hájit své zájmy, pokud dojde k eskalaci obchodního napětí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Elon Musk

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu

Americký marketingový expert Scott Galloway označil zapojení Elona Muska do vládních škrtů ve službách administrativy Donalda Trumpa za „jeden z největších případů zničení značky v dějinách“. Na páteční epizodě populárního podcastu Pivot, který Galloway spolumoderuje, uvedl, že Musk odcizil jádro své zákaznické základny tím, že se politicky přiblížil lidem, kteří o elektromobily nemají zájem.

před 3 hodinami

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Mistři světa slavili s fanoušky na Staroměstském náměstí. (27.5.2024)

Herní systém hokejového mistrovství světa by se změnit měl. A nejen ten

Tahle glosa může někomu připadat jako hořekování nad tím, že Češi vypadli z turnaje ve čtvrtfinále kvůli hernímu systému, jakým se turnaj hraje už od roku 2012, ale jde jen o shodu náhod. Češi ve čtvrtek z turnaje mistrovství světa vypadli zaslouženě, neboť jejich soupeř Švédové prokazovali od začátku turnaje nezpochybnitelnou a neoddiskutovatelnou kvalitu, který v týmu plné hvězd z NHL měli a rozdílná kvalita na obou stranách tak musela být znát. O změně herního systému mistrovství světa jsem však považoval za vhodné napsat, jelikož jsem čím dál víc toho názoru, že je nesmyslný, kromě toho, že už je přežitý. A pak především jsem se o tom rozhodl napsat poté, co tuto myšlenku spočívající ve změně herního systému MS, pozvedl po zápase Česka s Maďarskem český trenér Radim Rulík.

před 5 hodinami

MS v hokeji

Dánsko historicky postoupilo přes Kanadu. Švýcaři si poradili s Rakouskem, USA po obratu vyřadila Finy

Čtvrtfinálový čtvrtek vygeneroval semifinalisty letošního hokejového mistrovství světa v Dánsku a ve Švédsku. Do bojů o medaile se zapojí o víkendu Švýcaři, kteří si v alpském derby poradili s Rakouskem 6:0, stejně tak Američané, kteří v duelu dvou obratů vyřadili Finy. Rozhodně o největší překvapení se postarali domácí Dánové, kteří zaskočili favorizovanou Kanadu plnou hvězd NHL v nedbalkách a po nečekaně vyrovnaném průběhu až dvěma góly v závěru otočili senzačně z 0:1 na 2:1 a poprvé v historii si tak zahrají o medaile. Doplnili tak v bojích o ně další pořadatelský tým Švédsko, které přešlo, jak známo, přes Čechy.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.

před 7 hodinami

Izraelská armáda

Izraelští vojáci přiznali, že používají palestinské civilisty jako lidské štíty

Podle investigativního šetření agentury Associated Press (AP) je izraelská armáda systematicky obviňována z toho, že nutí palestinské civilisty sloužit jako lidské štíty během své ofenzivy v Pásmu Gazy. Sedm Palestinců a dva izraelští vojáci popsali, že civilisté byli nuceni vstupovat do budov a tunelů kvůli kontrole přítomnosti výbušnin nebo ozbrojenců. Vše probíhá v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, které takové praktiky výslovně zakazuje.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev v noci čelil jednomu z největších útoků od začátku války

V noci na dnešek zažila ukrajinská metropole Kyjev jeden z největších leteckých útoků od počátku ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinského letectva Rusko vypustilo celkem 250 dronů a 14 balistických raket, přičemž šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit. Útok způsobil rozsáhlé škody na obytných budovách, podnicích i civilních vozidlech a zanechal nejméně 14 zraněných.

před 9 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Operace Endgame: Mezinárodní razie rozbila ruskou síť kyberzločinu

Nadnárodní operace s krycím názvem Endgame přinesla zásadní úder proti rozsáhlé síti kyberzločinců vedené z Ruska. Podle vyšetřovatelů z Evropy a Severní Ameriky byla zlikvidována centrální část sofistikované malwarové infrastruktury, která měla na svědomí stovky útoků na veřejné instituce, soukromé firmy i běžné uživatele po celém světě. Klíčovou roli v akci sehráli policisté z Velké Británie, Kanady, Dánska, Nizozemska, Francie, Německa a Spojených států amerických.

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu čelí obvinění z pomluvy poté, co napadl Macrona, Carneyho a Starmera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se dostal do mimořádného diplomatického konfliktu se západními spojenci, když obvinil lídry Francie, Kanady a Spojeného království z podněcování antisemitismu a podpory hnutí Hamás. Tvrdá slova, která vyvolala vlnu pobouření, zazněla v reakci na společné prohlášení prezidenta Emmanuela Macrona, premiéra Marka Carneyho a premiéra Keira Starmera, kteří vyzvali Izrael k ukončení ofenzivy a blokády humanitární pomoci do Pásma Gazy.

před 12 hodinami

Golden Dome

Zůstane Trumpův Golden Dome jen na papíře? Může se sesypat jako Reaganovy "Hvězdné války"

Americký prezident Donald Trump představil ambiciózní plán na vývoj nové generace protiraketového obranného systému s názvem „Golden Dome“, který má být schopen zachytit rakety vypálené odkudkoli na světě – včetně těch z vesmíru. Podle jeho slov se systém částečně inspiruje izraelským „Iron Dome“, který chrání Izrael před raketovými útoky. Trump tvrdí, že nový štít bude funkční do konce jeho aktuálního čtyřletého mandátu.

před 13 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí cly na Apple. Odmítá dohodu s EU, Evropa zvažuje odvetu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že plánuje zavést 50% clo na dovoz z Evropské unie. Tento krok odůvodnil stagnací ve vzájemných obchodních jednáních a podle jeho slov jednostrannými a neférovými překážkami ze strany EU. Jak uvedl na síti Truth Social, unie podle něj uplatňuje „obrovské obchodní bariéry, DPH, absurdní pokuty pro firmy, neférové žaloby a měnové manipulace“, které způsobují USA každoroční obchodní deficit přesahující 250 miliard dolarů.

před 14 hodinami

Harvardova univerzita

Zahraniční studenti mohou zůstat, zatím. Soud zastavil nařízení Trumpovy administrativy

Federální soudkyně Allison Burroughsová v pátek vydala předběžné opatření, které dočasně pozastavuje rozhodnutí Trumpovy administrativy odebrat Harvardově univerzitě oprávnění přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Harvard podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o jasnou odvetu za to, že univerzita odmítla splnit ideologické požadavky federální vlády.

před 15 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Dálnici D10 uzavřela tragická nehoda. Havarovalo devět vozidel

Hromadná nehoda s tragickými následky se stala v pátek před polednem na dálnici D10. Podle policie havarovalo celkem devět vozidel. Nejméně jeden člověk zemřel, další z účastníků havárie utrpěl zranění.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy