Kolumbie otočila letadla s migranty zpět do USA. Trump na ni uvalil masivní cla a sankce

Trump podle Reuters oznámil, že Spojené státy uvalí sankce a tarifní opatření na Kolumbii, poté co kolumbijská vláda odmítla přijmout lety amerických vojenských letadel, která přepravují migranty zpět do jejich domovské země. Tento krok vyvolal napětí mezi oběma státy, přičemž Kolumbie se postavila proti zacházení s deportovanými migranty, které považuje za nedůstojné a znevažující jejich lidská práva.

Prezident Kolumbie Gustavo Petro, který se dostal k moci s podporou progresivní politiky, reagoval na rozhodnutí americké vlády o deportaci migrantů tím, že oznámil, že Kolumbie nebude přijímat migranty vrácené z USA ve vojenských letadlech, píše AP.

Petro v několika příspěvcích na sociálních sítích zdůraznil, že migranti nejsou zločinci a že s nimi musí být zacházeno s úctou a důstojností, jak to požaduje mezinárodní právo. V souvislosti s tím uvedl, že Kolumbie bude akceptovat pouze civilní lety, a to v případě, že budou deportovaní migranti přijímáni jako lidé, a ne jako kriminálníci.

Podle Petra je důležité, aby byla respektována lidská práva a že je naprosto nepřijatelné, aby deportovaní byli na palubách vojenských letadel s rukama a nohama spoutanými, jak bylo údajně zdokumentováno v několika případech. Toto rozhodnutí vyvolalo kontroverzi a protesty nejen v Kolumbii, ale také v dalších zemích Latinské Ameriky, které se obávají, že americká deportační politika může být příliš tvrdá a nepřátelská vůči migrantům.

V reakci na kolumbijské odmítnutí Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 25% clo na veškeré kolumbijské zboží dovážené do USA. Tato opatření, která jsou součástí Trumpovy tvrdé politiky vůči imigraci, budou podle jeho slov platná okamžitě. Pokud Kolumbie nezmění svůj postoj, cla se zvýší na 50 % během jednoho týdne. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social uvedl, že jde o nutnou reakci na to, že Kolumbie se odmítla podílet na deportacích a zacházet s deportovanými migranty podle amerických podmínek.

Spojené státy pod Trumpovou administrativou začaly aktivně využívat vojenské letectvo pro deportace, což vyvolalo obavy o etické a právní otázky týkající se zacházení s migranty, kteří byli odváženi z amerických hranic. Tato politika byla součástí Trumpových předvolebních slibů o zpřísnění imigrační politiky a vymáhání přísnějších kontrol na hranicích.

Tento incident ukazuje na rostoucí napětí mezi Spojenými státy a Latinskou Amerikou, které je důsledkem Trumpovy imigrační politiky, jež je vnímána jako příliš agresivní a neúctivá vůči migrantům. Kolumbie není jedinou zemí, která se postavila proti americkým deportacím. V minulosti se podobně vyjadřovaly i jiné latinskoamerické státy, které kritizovaly nejen způsob deportací, ale i samotnou politiku, která se zaměřuje na kriminalizaci migrantů.

Kolumbie má s migrací a humanitárními krizemi dlouhou a bolestnou historii. Kromě domácího konfliktu s ozbrojenými skupinami byla Kolumbie dlouhodobě cílem migrantů z jiných částí Latinské Ameriky, včetně Venezuely, kde politická a ekonomická krize vyvolala masový exodus. Kolumbie se tak nachází v těžké situaci, kdy musí vyvažovat vztahy s USA a zároveň chránit lidská práva a zájmy svých občanů.

Představitelé kolumbijské vlády reagovali na Trumpovu hrozbu sankcemi s tím, že budou i nadále bránit práva migrantů a budou pokračovat v přijímání deportovaných občanů v civilních letadlech. Kolumbie zároveň zdůraznila, že je ochotná jednat s USA o možných protokolech, které by zajistily lepší podmínky pro migranty.

Sankce, pokud budou skutečně uvaleny, mohou mít významný dopad na kolumbijskou ekonomiku, která je silně závislá na exportu do Spojených států, a mohou narušit vztahy mezi oběma zeměmi, které jsou historicky silné. Kolumbie je jedním z nejbližších spojenců USA v Latinské Americe, a to nejen z hlediska obchodu, ale i v boji proti narkotikám a organizovanému zločinu.

Pro Spojené státy by uvalení sankcí na Kolumbii znamenalo eskalaci obchodních napětí s Latinskou Amerikou, což by mohlo mít negativní dopady na regionální stabilitu a americké obchodní zájmy. Zároveň by to mohlo ovlivnit vztahy mezi oběma zeměmi i v dalších oblastech, včetně bezpečnosti a diplomacie.