Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Tento krok navazuje na závěry loňského strategického hodnocení obrany, jež varovalo před návratem státních konfliktů do Evropy. Změna strategie přichází po finančních tlacích, kvůli kterým začátkem měsíce nečekaně odstoupil ministr obrany John Healey.

Zatímco po dlouhá desetiletí spočívala vojenská síla Spojeného království na námořní převaze s drahými válečnými loděmi a ponorkami, zkušenosti z Ukrajiny ukázaly zranitelnost těchto nákladných systémů a podtrhly nutnost masového zavádění levných dronů, munice a autonomních platforem s umělou inteligencí.

V rámci nového plánu proto britská vláda neposkytne žádné nové finanční prostředky na stavbu až osmi plánovaných řízených raketových torpédoborců typu 83 a freget typu 32. Namísto toho investuje do nejméně šesti nových bojových plavidel typu Common Combat Vessels, která budou sloužit jako řídicí lodě pro bezpilotní systémy. Ty budou zahrnovat podmořská protiponorková plavidla typu 93, bezpilotní raketové platformy typu 91 a vzdušné i námořní senzorické drony typu 92 a 94.

Přechod na bezpilotní technologie se dotkne také britského královského letectva (RAF). Vláda podpoří národní program Collaborative Combat Air zaměřený na produkci autonomních stíhaček, které budou létat po boku pilotovaných letounů. Tento projekt je součástí širší britsko-italsko-japonské spolupráce na vývoj stíhacího letounu šesté generace. Podle analytika Tima Willasey-Wilseye z obranného institutu RUSI se Británie sice musí kvůli globálnímu obchodu nadále spoléhat na námořnictvo, její armáda se však musí odklonit od mamutích projektů a stát se výrazně efektivnější a dravější.

Celková realizace investičního plánu bude již úkolem Andyho Burnhama, který by měl v průběhu léta nahradit odstupujícího premiéra Keira Starmera. Nový plán navýší britský obranný rozpočet zhruba o 15 miliard liber nad rámec stávajících 270 miliard liber vyčleněných pro toto volební období.

Přestože tato částka pomůže zemi přiblížit se k novému aliančnímu cíli vynakládat na obranu 3,5 procenta HDP do roku 2035, Spojené království zatím nemá stanovený jasný způsob financování a v tempu výdajů zaostává za spojenci, jako je Polsko, Francie či Německo. Z celkového navýšení půjde 5 miliard liber přímo na transformaci dronových kapacit. Vznikne tak největší centrum pro testování bezpilotních letounů v Evropě a nová operační skupina pro kontinuální navyšování jejich výroby.