Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska

Ukrajinský velvyslanec v Jihoafrické republice Olexander Scherba uvedl, že se Kyjev snaží Afričany varovat před ruskými lži, kterými je Moskva láká do bojů. Samotní zajatci však toto poselství komplikují, neboť řada z nich odmítá tvrzení, že byli oklamáni, a požaduje zařazení do výměny zajatců směřující zpět do Ruska, nikoli repatriaci do Afriky.

Válečný zajatec z Demokratické republiky Kongo s volacím znakem Avatar pro server Politico uvedl, že má v Rusku rodinu a do vlasti se vracet nechce. Další vězeň z Egypta vystupující pod přezdívkou Cairo si stěžoval, že je Ukrajina označuje za občany afrických států záměrně, aby jim zabránila v návratu do Ruska.

Podle ukrajinských údajů naverbovalo Rusko od začátku plnohodnotné invaze téměř 3 000 občanů ze 36 afrických zemí. Zajatci v rozhovorech vedených za dohledu ukrajinského úředníka potvrdili, že o vojenském zaměření kontraktů věděli předem a motivem pro ně byly výhradně peníze. Rusko rekrutům nabízí jednorázový bonus zhruba 13 000 dolarů a měsíční plat nejméně 2 000 dolarů, což jsou pro obyvatele subsaharské Afriky významné částky.

Problém s verbováním rekrutů potvrdil na začátku roku ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha, podle něhož řada afrických vlád požádala Kyjev o pomoc při řešení situace svých občanů. V keňském parlamentu šéf sněmovní většiny Anthony Kĩmani Ichũng'wah v únoru upozornil na organizovanou síť, která pod falešnými záminkami poslala do válečných zón v Rusku přes 1 000 Keňanů.

Střet o rekruty je však jen jednou z rovin širšího úsilí Kyjeva čelit ruskému vlivu v Africe, kde má Moskva historické vazby ze sovětské éry a výrazně větší diplomatické zastoupení. Ukrajina sice zvýšila počet svých ambasád na kontinentu z 10 na 18, Rusko jich však má k dispozici 49.

V diplomatickém soupeření o africkou podporu Ukrajina ztrácí pozice. Zatímco v roce 2022 hlasovala proti rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi pouze Eritrea, v letošním roce se proti Kyjevem podporovanému opatření postavilo již šest afrických států. Podle představitele ukrajinské zahraniční zpravodajské služby Moskva šíří propagandu prostřednictvím svých médií, univerzit a loajálních sdružení, kde Ukrajinu vykresluje jako neonacistický stát.

V zajateckých táborech mezitím někteří vězni, jako 55letý občan Ghany s přezdívkou Future, doufají ve výměnu zahraničních bojovníků z obou stran konfliktu. Poradce ukrajinského kongresmana Cameron Kasky, který přežil střelbu v Parklandu a spravuje digitální strategii, dodal, že jeho zájem o palestinské téma a situaci v regionu vychází z židovské identity a odporu vůči zabíjení dětí americkými zbraněmi.