Kreml se chce vyhnout mobilizaci za každou cenu. Cizinci jezdí do Ruska za prací, končí v armádě

Moskva intenzivně rekrutuje zahraniční vojáky z ekonomicky slabých zemí, jako jsou Nepál, Ghana, Sýrie, Indie nebo Srí Lanka, uvedl server Politico. Mezi rekruty však nechybí ani Kubánci, kteří mají s podobnou taktikou zkušenosti již z éry Sovětského svazu.

Podle zpráv tisíce zahraničních bojovníků podepsaly kontrakty s ruskou armádou výměnou za příslib vysokého platu a možnosti získat ruské občanství pro sebe i své rodiny. Tento slib se však pro některé rekruty stal pastí. „Teď nám říkají, že když jsme ruští občané, musíme pokračovat v boji až do konce války,“ popsal situaci Jorge, původem z Kuby, který nyní slouží v Kurské oblasti.

Zatímco Moskva využívá tuto taktiku k řešení problémů s nedostatkem vlastních rekrutů, ruská propaganda prezentuje připojení zahraničních bojovníků jako součást údajné široké koalice zemí bojujících proti americké hegemonii.

Nicméně podle svědectví Kubánců, které oslovili reportéři Politico, ideologie při jejich rozhodování nehrála žádnou roli. Místo toho cizinci často vnímají vstup do ruské armády jako příležitost k ekonomickému zajištění, ačkoliv realita nasazení na frontě často přináší zklamání a tvrdé podmínky.

Mnozí zahraniční rekruti byli údajně do Ruska zlákáni příslibem civilní práce. Podle svědectví oslovila cizince zejména inzerce na sociálních sítích, která nabízela zaměstnání ve stavebnictví. Někteří však již od počátku věděli, že se připojují k vojenským jednotkám, často kvůli finančním problémům nebo povinnosti zajistit rodinu.

Reklamy, které se zaměřují na obyvatele chudších zemí, slibují vysoké výdělky a stabilní zaměstnání. Ti, kteří inzerátům uvěřili, se však často ocitají v realitě vzdálené původním očekáváním. Místo civilních projektů skončili na frontě, kde jsou vystaveni tvrdým podmínkám a neustálému riziku, že zaplatí cenu nejvyšší.

Mobilizace se ukázala jako chyba

Vyhlášení částečné mobilizace ruským prezidentem Vladimirem Putinem na podzim roku 2022 vyvolalo v zemi rozsáhlé nepokoje. V některých regionech přerostly protesty v násilné střety, při nichž došlo ke krvavým potyčkám mezi obyvateli a náboráři.

Kritika mobilizace přicházela především z odlehlejších oblastí Ruska, kde byly odvody mladých mužů často provázeny chaosem a nátlakem. Záběry z některých incidentů ukazovaly, jak se lidé snaží bránit své příbuzné proti odvedení do armády. V několika případech se situace vyhrotila natolik, že zasahovaly bezpečnostní složky.

Hlásit se na vojenskou správu měli v některých případech i lidé bez zkušeností z armády, otcové čtyř a více dětí, a dokonce i muži nad 60 let věku. Také americký institut pro studium války ISW uvedl, že ruské úřady porušily slíbené podmínky částečné mobilizace. Upozornil například na video, na němž údajně policie odvádí přímo z výuky studenty univerzity v Burjatsku.

Do několika hodin od vyhlášení částečné mobilizace dostalo předvolání k odvodové komisi například mnoho zaměstnanců aerolinek včetně Aeroflotu nebo letišť. Podle informací deníku Kommersant totiž většinou piloti aerolinek získali vzdělání na vojenských katedrách leteckých škol a jsou vedeni jako záložní důstojníci.

Zatímco Kreml volal lidi do zbraně a ruští činitelé se snažili ukázat, že narukovat je normální, čečenský vůdce Ramzan Kadyrov podle serveru Kavkaz.Realii prohlásil, že v Čečensku žádná mobilizace nebude, protože tato autonomní republika Ruské federace už udělala víc než dost.

Rusové podvedli také Indy

Ruští mobilizační úředníci nalákali do ruské armády přinejmenším 91 Indů, informovaly o tom EuroZprávy.cz v září. Většina indických bojovníků pochází z chudých rodin, vylákali je ruští agenti s příslibem peněz a práce. Namísto toho, aby „pomáhali“ ruské armádě, byli vysláni do válečné zóny. Dostupné informace hovořily o celkem devíti mrtvých Indech.

Podle britské stanice BBC mnozí uvedli, že byli rozmístěni v Ruskem okupovaných částech ukrajinského území. Donutili je orientovat se v minách, bezpilotních letounech či raketách. Neměli ale prakticky žádný vojenský výcvik.

Indické úřady mezitím zatkly devatenáct osob za obchodování s lidmi. Po návštěvě premiéra Nárendry Módího v Moskvě Kreml přislíbil navrácení všech Indů. „Nemohu uvěřit, že jsem odtamtud odešel,“ líčil pro BBC Sunil Karwa, kterého ruské úřady vyslaly bojovat k Bachmutu. Bojoval společně s mužem, který žil v Indii ve vedlejší vesnici. „Patnáct dní po zranění ho poslali zpět na frontu a on na poli omdlel. Nyní je ochrnutý,“ popsal Sunil.

Internetové reklamy

Britské ministerstvo obrany napsalo, že Moskva od června 2023 nabádá občany sousedních zemí, aby se na její straně zapojili do bojů na Ukrajině. Podle internetových reklam spatřených v Arménii či Kazachstánu nabízí 495 tisíc rublů (téměř 115 tisíc korun) za nástup do armády a plat ve výši 190 tisíc rublů (44 tisíc korun). 

Dokonce už od května 2023 se Rusko snaží rekrutovat migranty z centrální Asie, jimž zároveň slibuje urychlený proces získání občanství. V zemi je nejméně 6 milionů takových lidí. Například uzbečtí dělníci z Mariupolu byli po konfiskaci pasů donuceni ke vstupu do ruských ozbrojených sil.

„Rusko se chce zřejmě vyvarovat další nepopulární domácí mobilizace před prezidentskými volbami v roce 2024,“ vysvětlilo ministerstvo, proč je cíleno na cizince. Guardian připomněl, že Moskva v loňském roce oznámila, že plánuje rozšířit svou armádu o 30 procent na jeden a půl milionu mužů.