Kyjev se v obavách z nespolehlivosti západních bezpečnostních záruk připravuje na scénář, ve kterém bude muset čelit ruské hrozbě zcela sám. Strategie pojmenovaná „ocelový dikobraz“ (steel porcupine) představuje ukrajinský plán B pro případ, že sliby spojenců v rámci případné mírové dohody nebudou stačit k odrazení Vladimira Putina od dalšího útoku.
Podle Aljony Getmančukové, vedoucí ukrajinské mise při NATO, prošla země zásadním přehodnocením priorit: zatímco dříve Kyjev sázel na ochranu od partnerů, dnes vidí jako jedinou skutečnou záruku silnou vlastní armádu a vyspělý obranný průmysl.
Pojem ocelového dikobraza, který poprvé použila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předpokládá přeměnu Ukrajiny v zemi, která bude pro jakéhokoli agresora „nestravitelná“.
Základními pilíři této vize jsou permanentní masivní armáda čítající zhruba 800 000 vojáků, soběstačnost ve výrobě munice a investice do nejmodernějších technologií. Kyjev již nyní pracuje na posílení své raketové kapacity a modernizaci letectva, o čemž svědčí rozjednaná dohoda na nákup 150 švédských stíhaček Saab JAS-39E Gripen.
Realizace tohoto plánu však naráží na vážné strukturální a finanční problémy. Ukrajinské ministerstvo obrany odhaduje náklady na obranu pro rok 2026 na 120 miliard dolarů, přičemž polovinu této částky musí pokrýt zahraniční pomoc a úvěry.
Domácí zbrojní sektor má sice kapacitu vyrábět techniku za 35 miliard dolarů, ale kvůli nedostatku státních financí jsou kapacity využity jen z necelé poloviny. Pro udržitelnou obranu je podle zástupců obranného průmyslu nutné zajistit stabilní výrobu, která odolá dlouhodobému tlaku a nebude závislá pouze na jednorázových technologických průlomech.
Klíčovou roli v budoucí strategii hrají bezpilotní systémy a elektronický boj. V roce 2025 Ukrajina investovala do dronů přes 2 miliardy eur a plánuje jejich výrobu v řádech milionů kusů ročně.
Paralelně s tím vyvíjí vlastní balistické rakety s doletem až 500 kilometrů, které by v případě dalšího ruského útoku mohly zasáhnout strategické cíle hluboko v týlu nepřítele. Strategie „dikobraza“ tak nespočívá pouze v pasivní obraně hranic, ale v budování schopnosti způsobit agresorovi neúnosné škody.
Skepticismus Kyjeva vůči spojencům posilují historické zkušenosti s nenaplněnými sliby z roku 1994 i současná nevyzpytatelná politika Washingtonu pod vedením Donalda Trumpa. I když někteří evropští spojenci zvažují vyslání vlastních jednotek k zajištění příměří, Ukrajina tyto návrhy vnímá pouze jako doplněk ke své vlastní síle.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůrazňuje, že Ukrajinci se musí stát takovými pány své obrany, aby zůstali trvale nezávislí na vůli svého souseda.
Související
Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva
Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor
Ukrajina , válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Policie vyšetřuje vraždu ženy na Kladensku. Zadržela podezřelého
před 57 minutami
Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky
před 1 hodinou
Kyjev chystá strategii „ocelový dikobraz.“ Pokud zůstane proti Rusku opuštěný, aktivuje plán B
před 2 hodinami
Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba
před 2 hodinami
Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek
před 3 hodinami
Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět
před 4 hodinami
Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu
před 5 hodinami
Uzavřeno, Turek ministrem nebude. Ruší se i schůzky ústavních činitelů, oznámil Babiš po jednání s Pavlem
před 6 hodinami
Druhé kolo ukrajinsko-ruských rozhovorů začíná. Podle Rubia vázne mír na jediném bodě
před 6 hodinami
Nebezpečné počasí na větším území. Meteorologové rozšířili výstrahu
před 6 hodinami
OBRAZEM: Pavel s Babišem schůzku na Hradě nekomentovali, přesunuli se na jednání Bezpečnostní rady
před 7 hodinami
Španělsko chce zakázat sociální sítě mladým, oznámil Sánchez. Tyran, zrádce fašistický totalitář, zuří Musk
před 8 hodinami
Americká letadlová loď sestřelila íránský dron, který se k ní blížil „agresivním způsobem“
před 9 hodinami
Babiš dorazil na Pražský hrad na jednání s Pavlem
před 9 hodinami
Ozbrojené komando zabilo syna bývalého libyjského vůdce Kaddáfího
před 10 hodinami
Počasí: Do konce týdne bude déšť střídat sněžení, příští týden se situace nezlepší
včera
OBRAZEM: Chování Macinky je „extrémní případ buranství“, tepe vládu opozice před hlasováním o nedůvěře
včera
Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů
včera
Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb
včera
Vesmírná stanice u Měsíce spojila svět. Teď dostává program Artemis zásadní trhliny
Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.
Zdroj: Libor Novák