Ukrajina má od pátku jistotu, že z amerických zásob obdrží kazetovou munici. Pro její používání ale mají platit jasná pravidla. Konkrétně by neměla zabíjet na mezinárodně uznávaném území Ruska. Ukrajinští vojáci mají cílit především na ruské protivníky v okupovaných oblastech.
Reznikov uvedl, že uvítal americké rozhodnutí poskytnout Ukrajině kazetovou munici. Při té příležitosti zdůraznil, že Rusko ji používá od prvního dne invaze. "V únoru a březnu 2022 byl Charkov, druhé největší město s populací přes milion obyvatel, bombardován ruskou kazetovou municí," napsal na twitteru.
Ukrajinský ministr obrany uvedl, že pro použití kazetové munice bude platit pět principů, které Kyjev sdělil svým partnerům včetně USA. "Ukrajina ji použije pouze na deokupaci našeho mezinárodně uznávaného území. Tato munice nebude použita na mezinárodně uznávaném území Ruska," zní první bod.
Podle Reznikova je zapovězeno použití v obydlených oblastech. "Jsou tam naši lidé, Ukrajinci, které máme povinnost chránit," vysvětlil ministr s tím, že cílem budou místa s větší koncentrací ruských sil. "Poslouží k prolomení nepřátelských obranných linií s minimálním rizikem pro naše vojáky," konstatoval.
Ukrajina si také hodlá vést záznamy o použití těchto zbraní. "Na jejich základě budou zasažené oblasti po deokupaci prioritně odminovány. Umožní nám to snížit riziko v podobě nevybuchlých částic kazetové munice," poznamenal Reznikov. Kyjev hodlá adekvátně informovat i své partnery.
Pentagon v pátek oznámil další balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů. Ukrajinci z amerických skladů obdrží dělostřelecké granáty, desítky BVP, munici pro systémy HIMARS či protitankové střely Javelin. Klíčovou součástí je ovšem kazetová munice.
Mezinárodní Úmluva o kazetové munici zakazuje používání, transfer, výrobu a skladování kazetových bomb. Mezi zeměmi, které ji nepodepsaly, figurují právě Spojené státy, Ukrajina, Rusko, Čína, Indie, Pákistán a Jižní Korea. Pobaltské státy, Polsko, Rumunsko, Turecko a většina zemí Blízkého východu také nejsou jejími signatáři.
Související
Reznikov opouští post šéfa ukrajinské obrany. Nahradí ho muž se zkušenostmi z mírových jednání s Ruskem
Válka na Ukrajině: Ruský útok přímo ohrozil rumunské hranice, Ukrajinci přiznali údery na Krym
Oleksij Reznikov , válka na Ukrajině , zbraně , Armáda Ukrajina , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák