USA zkouší, co vydržíme, zní z Kyjeva. Žádná dohoda bez nás nebude, vzkazuje do USA a Ruska Zelenskyj

„Jako nezávislá země prostě nemůžeme přijmout žádné dohody bez nás. A to našim partnerům říkám velmi jasně. Nebudeme akceptovat žádná bilaterální jednání o Ukrajině bez Ukrajiny,“ uvedl Zelenskyj. Jeho slova zazněla jen den poté, co americký prezident Donald Trump telefonoval s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, než následně zavolal také Zelenskému.

Trumpův hovor s Putinem, který má podle Mezinárodního trestního soudu na svědomí válečné zločiny proti Ukrajině, vyvolal v Kyjevě silné znepokojení. Zelenskyj přiznal, že skutečnost, že Trump nejprve volal Putinovi, pro něj „není příjemná“. Současně dodal, že rozhovory s Ruskem by měly probíhat teprve poté, co bude připraven jasný plán, jak Putina zastavit.

Ukrajinský prezident se v posledních třech letech stal klíčovou postavou západního odporu proti ruské agresi. Býval označován za symbol morálního postoje Evropy vůči autoritářskému Kremlu. Teď se však ocitá v situaci, kdy je jeho vliv na mezinárodní scéně oslaben.

Ve středu se Zelenskyj v Kyjevě objevil po boku amerického ministra financí Scotta Bessenta. Doufal v osobní setkání s Trumpem, který minulý týden naznačil, že by se mohli brzy sejít. Místo toho mu však byla předložena především finanční nabídka z rukou Bessenta, bývalého miliardáře a nyní Trumpova klíčového ekonomického poradce, kterou však Zelenskyj odmítl podepsat.

Během Bessentovy návštěvy se navíc objevily informace o tom, že Trump údajně vedl již druhý telefonát s Putinem v krátkém časovém sledu. První hovor Kreml odmítl potvrdit, zatímco Bílý dům sdělil, že se jednalo o diskusi o „možných scénářích ukončení války“.

V samotném Kyjevě panuje obava, že Trump usiluje o rychlé ukončení války, a to i za cenu ústupků vůči Moskvě. Obyvatelé města dávají najevo svůj hněv, rozhořčení, ale také naději, že k takovému scénáři nakonec nedojde.

„Pro Ukrajince je to negativní signál. A myslím, že nikdo to jen tak nepřijme,“ uvedl finanční konzultant Oleksandr Sokhatskyj pro CNN. „Možná Spojené státy a Rusko jen zkouší, zda to spolkneme a budeme mlčet, nebo zda se proti tomu ozveme.“

Další Ukrajinci sice doufají v pozitivní mírovou dohodu, ale pochybují, že by Rusko bylo ochotno učinit jakékoli ústupky. Podle analytičky ukrajinského think-tanku Yuliy Kazdobiny Kreml nemá skutečný zájem na ukončení války a bude pokračovat v tlaku na Západ.

„Trump říkal, že válku ukončí za 24 hodin, a už uplynula nějaká doba. Nevidím žádnou vyhlídku na její brzké ukončení,“ uvedla sedmdesátiletá obyvatelka Kyjeva Liudmyla Bilozerová.

Další obyvatelé zdůrazňují, že nejcitlivější otázkou je osud okupovaných území. „Chceme návrat k hranicím, které Ukrajina měla po získání nezávislosti v roce 1991. Nemůžeme pochopit, o čem se Putin s Trumpem baví za našimi zády,“ řekl důchodce Viktor.

Obavy z Trumpova postupu se nešíří jen v Kyjevě, ale také v evropských metropolích. Politici v Bruselu, Berlíně nebo Paříži se obávají, že Washington by mohl uzavřít mírovou dohodu, která by byla pro Ukrajinu nevýhodná a podkopala bezpečnostní architekturu celého kontinentu.

Trump na přímou otázku, zda považuje Ukrajinu za rovnocenného partnera v mírových jednáních, odpověděl: „To je zajímavá otázka.“ Ministr obrany Pete Hegseth mezitím oznámil, že USA nepovažují vstup Ukrajiny do NATO za realistický a že úplné obnovení územní integrity Ukrajiny je „nerealistickým cílem“.

Podle Sokhatského z Kyjeva je však jakákoli územní kapitulace nepřijatelná. „Tolik lidí už kvůli této válce zemřelo. Pokud bychom se vzdali území, znamenalo by to, že jsme na ně zapomněli. A proč potom vůbec bojovali?“ dodává.

Budoucnost Ukrajiny je tak stále nejasná. Jedno je však jisté – pokud by mělo dojít k dohodě mezi USA a Ruskem bez zapojení Kyjeva, vyvolalo by to nejen politickou krizi, ale i odpor samotných Ukrajinců.