Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Bettel připomněl existenci kodaňských kritérií, která definují nezbytné podmínky pro vstup kandidátské země. Tato pravidla zahrnují stabilitu institucí zaručujících demokracii, právní stát a ochranu lidských práv. Podle lucemburského diplomata není možné dělat výjimky a „zavírat oči, uši a ústa“ před neplněním těchto standardů jen proto, že jde o specifický případ.

Kritika z Lucemburska přichází v době, kdy ukrajinský prezident vede intenzivní rozhovory s evropskými partnery. Jedním z nich byl i rakouský kancléř Christian Stocker, se kterým Zelenskyj jednal o kritickém stavu ukrajinské energetiky. Rusko denně útočí na rozvodné sítě a elektrárny, což vystavuje obyvatelstvo hrozbě mrazů. Zelenskyj ocenil finanční pomoc, kterou Rakousko na podporu energetického sektoru vyčlenilo.

Během jednání se Stockerem se Zelenskyj dotkl také výsledků nedávných trilaterálních schůzek v Arabských emirátech, kterých se účastnily delegace Ukrajiny, USA a Ruska. Tyto diskuse se soustředily na vojenské otázky a budoucí bezpečnostní záruky. Právě plnohodnotné členství v EU považuje ukrajinská hlava státu za zásadní pilíř bezpečnosti nejen pro svou zemi, ale pro celý evropský kontinent.

Debata o roce 2027 jako pevném termínu přijetí však rozděluje evropské lídry. Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že v Bruselu existuje důvěrný dokument, který s tímto datem již dopředu počítá. Orbán se proti takovému scénáři ostře vymezil a varoval, že náklady na integraci a obnovu Ukrajiny by mohly do roku 2040 dosáhnout až 1,6 bilionu dolarů, což by podle něj zruinovalo evropské hospodářství.

Maďarský předseda vlády rovněž kritizoval myšlenku společných unijních půjček na financování ukrajinských potřeb. Podle Orbána by měla být pomoc Ukrajině založena na dobrovolnosti každého členského státu. Prohlásil dokonce, že v Maďarsku nebude v příštím století existovat parlament, který by hlasoval pro vstup Ukrajiny do Unie. Reagoval tak i na Zelenského vystoupení v Davosu, které označil za nereálné.

Zatímco politici debatují o termínech, rodí se ambiciózní hospodářské projekty. Takzvaný „plán prosperity“, na kterém spolupracují USA a EU, počítá s mobilizací 800 miliard dolarů z veřejných i soukromých zdrojů během příštího desetiletí. Tyto prostředky mají sloužit k poválečné obnově a stabilizaci země. Dalších 700 miliard eur by mohlo být vyčleněno na vojenské výdaje, pokud by ruská agrese i nadále pokračovala.

Evropská komise se k Orbánovým výrokům o důvěrných dokumentech přímo nevyjádřila. Potvrdila však, že finišuje jednání se Spojenými státy o vytvoření jednotného rámce pro ekonomickou prosperitu Ukrajiny. Cílem je vytvořit předvídatelné prostředí pro investice a reformy, které by zemi postupně přiblížily k evropským standardům.