Lukašenko by vstupem do války na Ukrajině riskoval, míní odborník

Ve chvíli, kdy by běloruský prezident Alexandr Lukašenko rozhodl o vstupu země do války na Ukrajině ve prospěch Ruska, riskoval by, že část vojáků složí zbraně, dá je Ukrajincům, nebo se dokonce obrátí proti svému velení. V rozhovoru s ČTK to uvedl odborník Miroslaw Jankowiak ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). 

Zároveň připomněl, že Bělorusové nikdy nebyli v reálné válce, a tak z ní mají strach. Podle Jankowiaka proto nelze odhadnout, jak by se běloruští vojáci zachovali.

Takzvaná vyšší sorta by podle něj pravděpodobně bojovala za Lukašenka a Moskvu. V rozhovoru AV ČR Jankowiak vysvětlil, že takto by se nejspíš zachovali etničtí Rusové, kteří mají běloruské občanství. S obyčejnými Bělorusy ale podle Jankowiaka nemůže Lukašenko počítat. "Možná by někteří vojáci nechtěli spolupracovat, složili by zbraně nebo by dali zbraně Ukrajincům, nebo někdo by šel na Minsk," řekl ČTK Jankowiak.

Podle Jankowiaka zároveň ani ruský prezident Vladimir Putin nemůže na Lukašenka vyvíjet nátlak, aby se k agresi na Ukrajině připojil. "Pokud Rusko bude tlačit, aby Bělorusko vstoupilo do války, tak už pro ně bude v médiích těžké říkat, že se jedná o speciální vojenskou operaci. Když je tam i Rusko i Bělorusko, tak to se nedá skrývat v médiích jako operace, ale je to reálná válka," zhodnotil Jankowiak v rozhovoru AV ČR.

V uplynulém roce tak Bělorusko podporovalo Kreml především tím, že Rusům zpřístupnilo své území a svou infrastrukturu, uvedl Jankowiak. "Teď v pozdějším období to jsou také nemocnice," doplnil odborník.

Lukašenko a Putin se podle Jankowiaka nemají rádi, zároveň bez sebe ale nedokáží existovat. "Lukašenko ještě mnoho let zpátky měl zájem být prezidentem spojeného území státu Ruska a Běloruska, měl takovou ambici, a samozřejmě Putin to nepovolil," popsal ČTK Jankowiak důvody nevraživosti mezi prezidentskými protějšky.

Jankowiak zároveň vysvětlil, že před válkou mohl Lukašenko "lavírovat" mezi Moskvou a západem a ne vždy se choval podle Putinových představ. Současně ale podle Jankowiaka Rusko do Běloruska levně dodávalo plyn, který Bělorusko přeprodávalo na Západě, což fungovalo jako business pro oba státy. "Rusko potřebuje Bělorusko i kvůli geopolitické poloze mezi Ruskem a Evropou," uvedl odborník.

Podle Jankowiaka jsou kromě Ruska současnými spojenci Běloruska mimo jiné Čína nebo Uzbekistán. Před válkou ale Minsk udržoval "docela dobré", zejména obchodní, vztahy i s Ukrajinou. "To nebylo tak, jak Polsko reagovalo například, že Bělorusko absolutně ne, protože to je režim. Ukrajina tak velký problém s tímto neměla," nastínil Jankowiak.

V rozhovoru AV ČR Jankowiak objasnil, že v současné době Ukrajina Bělorusko v podstatě ignoruje. "I prezident i ministr zahraničí i ukrajinská politika se snaží jak nejvíc nereagovat na Bělorusko, neriskovat vstup Běloruska do války. Nereaguje na běloruskou opozici, Svjatlanu Cichanouskou. Ukrajina si nemůže dovolit otevření nové fronty od severu," dodal Jankowiak.

Související

Více souvisejících

Alexandr Lukašenko Bělorusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy