Lukašenko by vstupem do války na Ukrajině riskoval, míní odborník

Ve chvíli, kdy by běloruský prezident Alexandr Lukašenko rozhodl o vstupu země do války na Ukrajině ve prospěch Ruska, riskoval by, že část vojáků složí zbraně, dá je Ukrajincům, nebo se dokonce obrátí proti svému velení. V rozhovoru s ČTK to uvedl odborník Miroslaw Jankowiak ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). 

Zároveň připomněl, že Bělorusové nikdy nebyli v reálné válce, a tak z ní mají strach. Podle Jankowiaka proto nelze odhadnout, jak by se běloruští vojáci zachovali.

Takzvaná vyšší sorta by podle něj pravděpodobně bojovala za Lukašenka a Moskvu. V rozhovoru AV ČR Jankowiak vysvětlil, že takto by se nejspíš zachovali etničtí Rusové, kteří mají běloruské občanství. S obyčejnými Bělorusy ale podle Jankowiaka nemůže Lukašenko počítat. "Možná by někteří vojáci nechtěli spolupracovat, složili by zbraně nebo by dali zbraně Ukrajincům, nebo někdo by šel na Minsk," řekl ČTK Jankowiak.

Podle Jankowiaka zároveň ani ruský prezident Vladimir Putin nemůže na Lukašenka vyvíjet nátlak, aby se k agresi na Ukrajině připojil. "Pokud Rusko bude tlačit, aby Bělorusko vstoupilo do války, tak už pro ně bude v médiích těžké říkat, že se jedná o speciální vojenskou operaci. Když je tam i Rusko i Bělorusko, tak to se nedá skrývat v médiích jako operace, ale je to reálná válka," zhodnotil Jankowiak v rozhovoru AV ČR.

V uplynulém roce tak Bělorusko podporovalo Kreml především tím, že Rusům zpřístupnilo své území a svou infrastrukturu, uvedl Jankowiak. "Teď v pozdějším období to jsou také nemocnice," doplnil odborník.

Lukašenko a Putin se podle Jankowiaka nemají rádi, zároveň bez sebe ale nedokáží existovat. "Lukašenko ještě mnoho let zpátky měl zájem být prezidentem spojeného území státu Ruska a Běloruska, měl takovou ambici, a samozřejmě Putin to nepovolil," popsal ČTK Jankowiak důvody nevraživosti mezi prezidentskými protějšky.

Jankowiak zároveň vysvětlil, že před válkou mohl Lukašenko "lavírovat" mezi Moskvou a západem a ne vždy se choval podle Putinových představ. Současně ale podle Jankowiaka Rusko do Běloruska levně dodávalo plyn, který Bělorusko přeprodávalo na Západě, což fungovalo jako business pro oba státy. "Rusko potřebuje Bělorusko i kvůli geopolitické poloze mezi Ruskem a Evropou," uvedl odborník.

Podle Jankowiaka jsou kromě Ruska současnými spojenci Běloruska mimo jiné Čína nebo Uzbekistán. Před válkou ale Minsk udržoval "docela dobré", zejména obchodní, vztahy i s Ukrajinou. "To nebylo tak, jak Polsko reagovalo například, že Bělorusko absolutně ne, protože to je režim. Ukrajina tak velký problém s tímto neměla," nastínil Jankowiak.

V rozhovoru AV ČR Jankowiak objasnil, že v současné době Ukrajina Bělorusko v podstatě ignoruje. "I prezident i ministr zahraničí i ukrajinská politika se snaží jak nejvíc nereagovat na Bělorusko, neriskovat vstup Běloruska do války. Nereaguje na běloruskou opozici, Svjatlanu Cichanouskou. Ukrajina si nemůže dovolit otevření nové fronty od severu," dodal Jankowiak.

Související

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Více souvisejících

Alexandr Lukašenko Bělorusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 36 minutami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 3 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy