Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku

Rozbuškou debaty se stal postoj administrativy Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Hillary Clintonová nešetřila tvrdými výrazy a označila Trumpovo počínání za hanebné. Podle ní americký prezident zradil základní lidské hodnoty i Severoatlantickou smlouvu, přičemž ze současné situace těží společně s Vladimirem Putinem. Macinka na tuto kritiku reagoval přímočaře a poznamenal, že je zjevné, že Clintonová nemá Trumpa v lásce, což bývalá první dáma potvrdila s tím, že její postoj vychází z obav o budoucnost Spojených států a celého světa.

Ministr zahraničí se v diskuzi postavil do role obhájce Trumpovy politiky, což je pozice, kterou v Evropě zastávají především populistické vlády Slovenska a Maďarska, a interpretoval ji jako logickou reakci na extrémní vývoj v některých politických oblastech.

Podle Macinky zašel současný progresivismus příliš daleko od reality běžných lidí, což demonstroval na příkladech klimatického alarmismu, „woke“ ideologie nebo genderové revoluce. Ministr zdůraznil své přesvědčení, že existují pouze dvě pohlaví a zbytek považuje za sociální konstrukt, čímž se jasně vymezil proti aktuálním společenským trendům.

Hillary Clintonová však nenechala tato slova bez odezvy a Macinkovu argumentaci ostře konfrontovala s realitou válečného konfliktu. Viditelně pobouřená se zeptala, zda ministra skutečně trápí otázka pohlaví v momentě, kdy na frontě umírají lidé za svou svobodu. Macinka kontroval tvrzením, že Ukrajina bojuje především za svou vlastní suverenitu a nezávislost, nikoliv nutně za „budoucnost Západu“. Zároveň vyjádřil skepsi vůči tomu, že by část západních politiků pomoc Kyjevu nezneužívala k prosazování vlastních agend.

V otázce ukončení války Macinka uvedl, že věří v úsilí Trumpovy administrativy zastavit krveprolití, protože v USA vidí jediného globálního hráče schopného donutit Rusko k míru. Zatímco Čína podle něj zůstává nečinná, Spojené státy pod vedením Trumpa vnímá jako jedinou reálnou alternativu. Tento pragmatický přístup, s nímž v Mnichově zastupuje novou českou vládu, však narazil na silný odpor nejen u Clintonové, ale i u dalších účastníků panelu.

Debata se dotkla také demokratické legitimity institucí Evropské unie, kde se Macinka střetl se svým polským kolegou Radosławem Sikorskim. Český ministr zpochybnil dostatečnou demokratičnost Evropské komise, což polský ministr rázně odmítl. Shoda nepanovala ani v hodnocení současných politických hrozeb. Když Macinka vyzval ke zdrženlivosti při používání nálepek jako fašismus, Sikorski oponoval, že skuteční fašisté v dnešní Evropě stále existují. Macinka naopak varoval, že nadužívání těchto pojmů společnost jen více polarizuje.

Vystoupení šéfa české diplomacie vyvolalo na domácí politické scéně bouřlivé a převážně kritické reakce. Předseda ODS Martin Kupka nešetřil sarkasmem, když uvedl, že ze sebe Macinka udělal „truhlíka z okresního přeboru“. Podle Kupky sice má Česko vystupovat sebevědomě a nekonformně, ale zaplavit mezinárodní fórum podobnými výroky znamená, že takový ministr patří spíše „do kabiny“ než na hřiště vysoké politiky.

Kritiku zakončili představitelé Pirátů a další vládní politici. Ivan Bartoš mluvil o „tvrdé škole“ a další ostudě, zatímco Jozef Síkela poděkoval polskému ministrovi Radoslawu Sikorskému za trpělivost, s jakou vyvracel protiunijní dezinformační nesmysly, i když je šířil jeho český kolega. Macinkův pragmatický přístup tak v Mnichově narazil na silnou zeď odporu nejen u zahraničních panelistů, ale i u jeho domácích koaličních partnerů.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský Macinkovo vystoupení také označil za ostudné. „Macinka se choval na mnichovské konferenci jako idiot. Nejde o to, co říkal. Každý se nemusí být chytrý. Ale jak to říkal...když něčemu nerozumí, tak by měl mlčet a nedělat ostudu,“ napsal na síti X s dotazem, zda není na čase seškrtal ministrovi rozpočet na výlety, když neděla zahraniční politiku, ale jen ostudu.