Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta je ratifikace vstupu Švédska do NATO Maďarskem již jen technickou otázkou. Szijjártó to uvedl na svém facebookovém profilu před odletem na summit NATO ve Vilniusu.
Pouze Turecko a Maďarsko z členských zemí aliance dosud neschválily žádost Švédska o vstup do NATO. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že žádost Švédska bude co nejdříve předložena k ratifikaci do parlamentu. Szijjártó zdůraznil, že nejdůležitějšími tématy dvoudenního summitu v Vilniusu budou válka na Ukrajině a vstup Švédska do NATO.
"Maďarský postoj je jasný: Potřebujeme mír na Ukrajině co nejdříve, protože to je jediný způsob, jak ochránit lidské životy. Naše stanovisko k připojení Švédska k NATO je také jasné: Vláda podporuje toto připojení a předložila parlamentu návrh k této záležitosti již před mnoha měsíci. Dokončení ratifikačního procesu je pouze technickou záležitostí," napsal maďarský ministr zahraničí.
Erdogan souhlasil, že už nebude vzdorovat vůči vstupu Švédska a předloží svému parlamentu ratifikaci co nejdříve. Novinářům to na tiskové konferenci ve Vilniusu řekl v pondělí večer generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, píše Politico.
Turecko, Švédsko a NATO ve společném prohlášení uvedly, že Stockholm změnil zákony, rozšířil protiteroristickou spolupráci proti Kurdské straně pracujících (PKK) a obnovil vývoz zbraní do Turecka. Obě země se rovněž dohodly na vytvoření dvoustranného bezpečnostního paktu, na jehož základě severská země „předloží plán jako základ svého pokračujícího boje proti terorismu ve všech jeho formách,“ uvádí se v trojstranném prohlášení.
Stoltenberg také souhlasil s vytvořením funkce zvláštního koordinátora pro boj proti terorismu v rámci NATO.
Tento poměrně neočekávaný krok přichází po více než roce sporů. Bezprostředně po ruské invazi proti Ukrajině podali Švédové a Finové přihlášky do NATO, nicméně byli to právě Turci a Maďaři, kdo stáli v cestě ratifikaci v parlamentech. Nakonec se to podařilo u Helsinek, které jsou právoplatnými členy Aliance už od dubna. Stockholm stále čeká.
Související
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
před 3 hodinami
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
před 5 hodinami
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
před 6 hodinami
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 7 hodinami
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 8 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 9 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 9 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 10 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 11 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 12 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 13 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 13 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 14 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 15 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 16 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák