Maduro se prohlásil za vítěze voleb. Opozice výsledky odmítá, USA neskrývají obavy

Opoziční kandidát Edmundo González Urrutia, který vedl v několika předvolebních průzkumech, skončil na druhém místě se ziskem 44,2 % hlasů.

Elvis Amoroso, předseda CNE a příznivec vlády, uvedl, že tyto výsledky jsou založeny na sečtení 80 % odevzdaných hlasů. Výsledek voleb označil za „nezvratný“.

Před prezidentským palácem Miraflores v hlavním městě Caracasu se již během sčítání hlasů shromáždili mnozí Madurovi stoupenci. Volební místnosti se oficiálně zavřely v 18:00 místního času (o půlnoci SELČ), ale lidé čekající ve frontách mohli hlasovat i po oficiálním uzavření.

Maduro po vyhlášení výsledků prohlásil, že jeho znovuzvolení je triumfem míru a stability, a znovu zdůraznil, že venezuelský volební systém je transparentní.

Jednašedesátiletý Maduro po odevzdání svého hlasu uvedl, že bude respektovat výsledky voleb.

Kromě autoritářského Madura, který nyní zahájí své třetí funkční období, kandidovalo na prezidenta dalších devět kandidátů. Největší šance na vítězství měl 74letý bývalý diplomat Urrutia z opoziční aliance Jednotná demokratická platforma (PUD). Voleb se mohlo zúčastnit více než 21 milionů voličů doma i v zahraničí.

González Urrutia nahradil oblíbenou opoziční lídryni Mariu Corinu Machadovou, předsedkyni opoziční liberální strany Vpřed Venezuela (VV), která má kvůli údajným nesrovnalostem během svého působení v parlamentu 15letý zákaz působení ve veřejných funkcích. CNE předtím odmítla zaregistrovat i její původní náhradnici, univerzitní profesorku Corinu Yorisovou.

Před volbami se objevilo mnoho nesrovnalostí. Kromě vyloučení kandidátů a pozorovatelů neměla opozice přístup k médiím a nemohla vést vlastní volební kampaň. Navíc podle platformy Mi Voto Cuenta (Můj hlas se počítá) se mohlo zaregistrovat jen 69 000 ze čtyř milionů oprávněných voličů v zahraničí.

Venezuela se již léta potýká s vážnou politickou a ekonomickou krizí. Ekonomika této kdysi prosperující země bohaté na ropu trpí špatným řízením, korupcí a sankcemi. Podle OSN v posledních letech opustilo Venezuelu kvůli chudobě a násilí více než sedm milionů lidí.

Většina Venezuelanů emigrovala do sousedních zemí a živí se tam jako taxikáři nebo pouliční prodavači. V Evropě tvoří uprchlíci z Venezuely největší skupinu prvožadatelů o azyl po Syřanech, Afgháncích a Turcích.