Dár aš-Šifá, což v arabštině znamená "dům léčení," představuje největší nemocnici v Pásmu Gazy. Uchylují se do ní lidé nejen kvůli naléhavým zdravotním potřebám, ale také proto, že doufají, že budou v bezpečí před izraelským bombardováním. Podle místních úřadů se v budově nemocnice, na jejím okolí a na dvoře nachází mezi 35 000 a 40 000 lidmi, informuje deník The Guardian.
Jeden z místních chirurgů s jménem Ghasán uvedl, že "lékaři přivedli své rodiny sem, aby byly v bezpečí. V noci jsem dokonce spal na operačním stole. Lidé jsou naprosto vyděšení a mají za to, že toto místo je nejbezpečnější." Nicméně vysoká koncentrace lidí přináší riziko šíření infekčních nemocí.
Ačkoli byla nemocnice v poslední dekádě s výjimkou incidentu v roce 2014 ušetřena ostřelování, dnes, stejně jako další zdravotnická zařízení v Gaze, čelí úplné izraelské blokádě a nemá externí zdroj elektřiny. Existuje obava, že palivo do generátorů by mohlo být vyčerpáno během několika hodin a maximálně jednoho dne.
Izraelské úřady vyzvaly nemocnici, aby se evakuovala a přesunula na jih Pásma Gazy. Místní obyvatelé však tvrdí, že to není možné, protože v jiné části Gazy není zařízení, které by mohlo pojmout takové množství pacientů. Tím pádem je nemocnice nadále přetížená. Lékaři musí kvůli vyčerpaným zásobám a lidským silám prioritně ošetřovat pouze nejzávažnější případy, pacienti jsou ošetřováni na chodbách, mimo budovu nemocnice a těla zemřelých jsou umisťována do stanů, na parkoviště nebo venku na slunci.
"Kvůli strachu lidé neprovádějí pohřby svých zesnulých," řekl chirurg Ghasán. "Není pouze o vyčerpání zásob, ale také o vyčerpanosti personálu. Mnoho z nich bylo zabito a mnozí přišli o členy rodiny. Dnes ráno jsme přijali dvě děti z různých míst, obě vážně zraněné, obě označené štítkem 'zraněné dítě, bez žijících příbuzných'... i ti, kteří přežijí, stráví zbytek svého života osamoceni."
Počty mrtvých, zraněných a vysídlených ve válce v Izraeli dosahují několika tisíců. Izrael eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.
Rostoucí počty mrtvých hlásí i Palestina. Izraelské letectvo podniká protiútoky na pozice Hamásu a podle posledních údajů bylo v Gaze zabito nejméně 2800 Palestinců a 9700 lidí bylo zraněno, uvedlo tamní ministerstvo zdravotnictví.
Celkový počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 4000, zraněno je nejméně 13 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V pondělí izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.
Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy.
Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus ve středu řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".
Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda v sobotu uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?
Pásmo Gazy , Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , nemocnice
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Michal Strnad přepsal žebříček miliardářů. Stal se nejbohatším Čechem v historii
před 55 minutami
K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump
před 1 hodinou
Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů
před 2 hodinami
Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda
před 3 hodinami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 3 hodinami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 4 hodinami
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 5 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 5 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 6 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 7 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 7 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 8 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.
Zdroj: David Holub