Finský prezident Alexander Stubb ve čtvrtek oznámil, že úřadující nizozemský premiér Mark Rutte je pravděpodobným kandidátem na nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Informovala o tom agentura Reuters.
Současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg skončí ve funkci v říjnu tohoto roku. Jeho nástupce musí být jednomyslně zvolen všemi 32 členy Aliance. Kromě Rutteho je dalším kandidátem bulharský prezident Klaus Iohannis, který nemůže znovu kandidovat na prezidenta, protože mu na podzim končí mandát.
Podle agentury AP mělo Turecko dlouhodobé výhrady k Rutteho kandidatuře, stejně jako Maďarsko. Rutte v dubnu jednal v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se však na společné tiskové konferenci nevyjádřil k případné podpoře.
Rutte si již dříve získal podporu silných zemí v NATO, jako jsou USA, Británie, Francie a Německo, avšak chybí mu podpora zemí východního křídla Aliance, tedy Maďarska, Rumunska a Slovenska. To se zatím nevyjádřilo ve prospěch žádného z uvedených kandidátů, avšak premiéři těchto zemí naznačili, že preferují kandidáta z bloku střední a východní Evropy.
Šéf české diplomacie Jan Lipavský vyjádřil podporu Ruttemu, stejně jako Litva a Estonsko. Estonská premiérka Kaja Kallasová už dříve vyvrátila spekulace o své kandidatuře a vyjádřila podporu Ruttemu.
Rumunský prezident však potvrdil, že se nevzdává v boji o post šéfa Aliance, jak informovala tisková agentura Agerpres. Šance Iohannise se ale snížily poté, co Švédsko a Itálie vyjádřily podporu Ruttemu.
Švédský premiér Ulf Kristersson zdůvodnil rozhodnutí své vlády podporou Rutteho jako zkušeného a moudrého vůdce, což podle něj NATO potřebuje v době zvýšené nejistoty a zhoršující se bezpečnostní situace.
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani ujistil, že velká většina italské vlády podporuje Rutteho a doufá v dohodu s Tureckem, Rumunskem a Maďarskem, které podporují Iohannise.
Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.
Maďarsko ale může výběr šéfa NATO zvrátit. Bylo by načase, kdyby se generálním tajemníkem Severoatlantické aliance stal nominant členského státu střední nebo východní Evropy, prohlásil podle serveru telex.hu v Bruselu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Během přestávky v jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO maďarský ministr zahraničních věcí novinářům sdělil, že by nový generální tajemník ze střední nebo východní Evropy byl vhodným kandidátem, vzhledem k tomu, že hlavní bezpečnostní výzva v současnosti vychází z tohoto regionu.
Szijjártó zdůraznil, že Maďarsko vždy podporovalo posílení východního křídla Aliance. "Situace je taková, že v historii NATO se ještě nikdy nestalo, aby generální tajemník pocházel ze země střední nebo východní Evropy, i když většina zemí tohoto regionu je členy NATO již 20 nebo 25 let," poznamenal.
Szijjártó připomněl, že většina členských zemí NATO podporuje zvolení odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho do této funkce, ale Maďarsko mu neposkytne svůj hlas. "V obranné alianci je nezbytná nejvyšší míra důvěry k jejím lídrům," zdůraznil.
Maďarský ministr zahraničních věcí uvedl, že pro Budapešť je nepřijatelné Rutteho vyjádření, že "Maďarsko by mělo padnout na kolena", odkazující na ostrou kritiku maďarské vlády za přijetí zákona o ochraně dětí s homofobními pasážemi.
Podle Szijjárta některé členské státy stále váhají, a kandidatura rumunského prezidenta Klause Iohannise vytvořila novou situaci. "Jsme rádi, že existuje středoevropský kandidát, a opakuji, že je načase vážně diskutovat o otázce, proč NATO nikdy nemělo generálního tajemníka ze střední nebo východní Evropy," uzavřel maďarský ministr zahraničních věcí.
Rutte potřebuje souhlas všech 32 členských zemí Aliance, aby mohl být jmenován generálním tajemníkem NATO. V současnosti by mohl mít podporu 29 členů, včetně zemí jako USA, Británie a Německo.
Související
Hrozí významná eskalace, reaguje Rutte na zprávy o Severokorejcích
Rusko údajně cvičí první severokorejské vojáky pro boj na Ukrajině. NATO o ničem neví
Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) , Alexander Stubb
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Blinken poradil Netanjahuovi, co by měl udělat po smrti Sinvára
před 58 minutami
Rusko se bouří proti nové základně NATO. Kritizuje Německo, Washington i Brusel
před 1 hodinou
Vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu je důkazem zoufalství, míní Finsko
před 1 hodinou
Izraelská armáda zabila nástupce vůdce Hizballáhu Nasralláha
před 3 hodinami
Nástup zimního počasí už na konci října? Meteorologové řekli, zda může sněžit
včera
Namočili se i princové? V kauze rappera Diddyho zazněla jména Harryho a Williama
včera
Slovenskou politikou otřásá smír s Babišem. Šutaj Eštok je v ohrožení
včera
Vražedné běsnění lékaře na Plzeňsku. Policie oznámila posun ve vyšetřování
včera
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Začněte s tím něco dělat, tlačí Zelenskyj na Západ
včera
Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc
včera
Nový Zéland baví internet. Omezil objímání
včera
BRICS: Ramaphos označil Rusko za cenného spojence a přítele. Módí vyzval k míru na Ukrajině
včera
OSN spočítala, kolik lidí kvůli válce uteklo z Ukrajiny
včera
Zelenskyj vysvětlil svůj výrok o jaderných zbraních na Ukrajině
včera
Opičí neštovice už jsou u českých hranic. Německo potvrdilo první případ
včera
Jurečka chystá zásadní změny. Chcete dávky? Doložte příjmy i majetek
včera
Jižní Korea zvažuje, že vyšle vojáky na Ukrajinu
včera
Vražda na Tachovsku se poprvé řešila u soudu. Obviněný míří do vazby
včera
Uniklé dokumenty ukazují, jak měl Izrael zaútočit na Írán. Zjišťovali jsme podrobnosti
včera
Izraelské letectvo popírá útok na univerzitní nemocnici v Libanonu
Izraelské letectvo provedlo v pondělí večer úder na cíl Hizballáhu poblíž Univerzitní nemocnice Rafíka Harírího v libanonském Bejrútu. Izraelská armáda uvedla, že samotná nemocnice nebyla cílem útoku. Informace přinesl deník Times of Israel.
Zdroj: Libor Novák