Mark Rutte se stane novým šéfem NATO, tvrdí Finsko

Finský prezident Alexander Stubb ve čtvrtek oznámil, že úřadující nizozemský premiér Mark Rutte je pravděpodobným kandidátem na nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Informovala o tom agentura Reuters.

Současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg skončí ve funkci v říjnu tohoto roku. Jeho nástupce musí být jednomyslně zvolen všemi 32 členy Aliance. Kromě Rutteho je dalším kandidátem bulharský prezident Klaus Iohannis, který nemůže znovu kandidovat na prezidenta, protože mu na podzim končí mandát.

Podle agentury AP mělo Turecko dlouhodobé výhrady k Rutteho kandidatuře, stejně jako Maďarsko. Rutte v dubnu jednal v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se však na společné tiskové konferenci nevyjádřil k případné podpoře.

Rutte si již dříve získal podporu silných zemí v NATO, jako jsou USA, Británie, Francie a Německo, avšak chybí mu podpora zemí východního křídla Aliance, tedy Maďarska, Rumunska a Slovenska. To se zatím nevyjádřilo ve prospěch žádného z uvedených kandidátů, avšak premiéři těchto zemí naznačili, že preferují kandidáta z bloku střední a východní Evropy.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský vyjádřil podporu Ruttemu, stejně jako Litva a Estonsko. Estonská premiérka Kaja Kallasová už dříve vyvrátila spekulace o své kandidatuře a vyjádřila podporu Ruttemu.

Rumunský prezident však potvrdil, že se nevzdává v boji o post šéfa Aliance, jak informovala tisková agentura Agerpres. Šance Iohannise se ale snížily poté, co Švédsko a Itálie vyjádřily podporu Ruttemu.

Švédský premiér Ulf Kristersson zdůvodnil rozhodnutí své vlády podporou Rutteho jako zkušeného a moudrého vůdce, což podle něj NATO potřebuje v době zvýšené nejistoty a zhoršující se bezpečnostní situace.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani ujistil, že velká většina italské vlády podporuje Rutteho a doufá v dohodu s Tureckem, Rumunskem a Maďarskem, které podporují Iohannise.

Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.

Maďarsko ale může výběr šéfa NATO zvrátit. Bylo by načase, kdyby se generálním tajemníkem Severoatlantické aliance stal nominant členského státu střední nebo východní Evropy, prohlásil podle serveru telex.hu v Bruselu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. 

Během přestávky v jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO maďarský ministr zahraničních věcí novinářům sdělil, že by nový generální tajemník ze střední nebo východní Evropy byl vhodným kandidátem, vzhledem k tomu, že hlavní bezpečnostní výzva v současnosti vychází z tohoto regionu.

Szijjártó zdůraznil, že Maďarsko vždy podporovalo posílení východního křídla Aliance. "Situace je taková, že v historii NATO se ještě nikdy nestalo, aby generální tajemník pocházel ze země střední nebo východní Evropy, i když většina zemí tohoto regionu je členy NATO již 20 nebo 25 let," poznamenal.

Szijjártó připomněl, že většina členských zemí NATO podporuje zvolení odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho do této funkce, ale Maďarsko mu neposkytne svůj hlas. "V obranné alianci je nezbytná nejvyšší míra důvěry k jejím lídrům," zdůraznil.

Maďarský ministr zahraničních věcí uvedl, že pro Budapešť je nepřijatelné Rutteho vyjádření, že "Maďarsko by mělo padnout na kolena", odkazující na ostrou kritiku maďarské vlády za přijetí zákona o ochraně dětí s homofobními pasážemi.

Podle Szijjárta některé členské státy stále váhají, a kandidatura rumunského prezidenta Klause Iohannise vytvořila novou situaci. "Jsme rádi, že existuje středoevropský kandidát, a opakuji, že je načase vážně diskutovat o otázce, proč NATO nikdy nemělo generálního tajemníka ze střední nebo východní Evropy," uzavřel maďarský ministr zahraničních věcí.

Rutte potřebuje souhlas všech 32 členských zemí Aliance, aby mohl být jmenován generálním tajemníkem NATO. V současnosti by mohl mít podporu 29 členů, včetně zemí jako USA, Británie a Německo.    

Související

Více souvisejících

Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Alexander Stubb

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

film Abstinent s Josefem Trojanem v hlavní roli

České filmy a alkohol. Které tuzemské snímky reflektují alkoholismus?

Divácký hit Zápisník alkoholičky vzal kina útokem a připsal si v rámci českých filmů, v co do počtu návštěvnosti, nejúspěšnější víkendový start roku. Alkoholismus se však napříč dějinami české kinematografie objevoval častěji a uvedení nového filmu Dana Svátka, jenž stejnou problematiku rozvinul i v Úsměvech smutných mužů, je ideální příležitostí k tomu, abychom se za některými díly ohlédli. 

včera

včera

včera

Ukrajina, Kyjev

Třetina Ukrajinců by vyměnila kus území za konec války

Téměř třetina Ukrajinců by byla ochotná přistoupit na územní ústupky vůči Rusku, pokud by to vedlo k rychlému ukončení války. Toto číslo představuje až trojnásobný nárůst oproti loňskému roku, vyplývá z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Výsledky zveřejněné v úterý přinesl server Newsweek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko může zaútočit na NATO za 5 až 8 let, varuje Bundeswehr

Generál Carsten Breuer, nejvyšší představitel německých ozbrojených sil, varoval před rostoucí hrozbou, kterou představuje posilování ruských vojenských kapacit. Breuer považuje tuto hrozbu za čím dál tím závažnější, což vyžaduje adekvátní reakci. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hudebník a politik Petr Hannig je po mrtvici ve vážném stavu. Nemůže se hýbat ani dýchat

Hudebník, producent a politik Petr Hannig je ve vážném stavu po těžké mrtvici. Podle týdeníku Rytmus života je při vědomí, ale nemůže mluvit ani se hýbat a k dýchání potřebuje kyslíkovou podporu.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy