
Finský prezident Alexander Stubb ve čtvrtek oznámil, že úřadující nizozemský premiér Mark Rutte je pravděpodobným kandidátem na nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO). Informovala o tom agentura Reuters.
Současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg skončí ve funkci v říjnu tohoto roku. Jeho nástupce musí být jednomyslně zvolen všemi 32 členy Aliance. Kromě Rutteho je dalším kandidátem bulharský prezident Klaus Iohannis, který nemůže znovu kandidovat na prezidenta, protože mu na podzim končí mandát.
Podle agentury AP mělo Turecko dlouhodobé výhrady k Rutteho kandidatuře, stejně jako Maďarsko. Rutte v dubnu jednal v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se však na společné tiskové konferenci nevyjádřil k případné podpoře.
Rutte si již dříve získal podporu silných zemí v NATO, jako jsou USA, Británie, Francie a Německo, avšak chybí mu podpora zemí východního křídla Aliance, tedy Maďarska, Rumunska a Slovenska. To se zatím nevyjádřilo ve prospěch žádného z uvedených kandidátů, avšak premiéři těchto zemí naznačili, že preferují kandidáta z bloku střední a východní Evropy.
Šéf české diplomacie Jan Lipavský vyjádřil podporu Ruttemu, stejně jako Litva a Estonsko. Estonská premiérka Kaja Kallasová už dříve vyvrátila spekulace o své kandidatuře a vyjádřila podporu Ruttemu.
Rumunský prezident však potvrdil, že se nevzdává v boji o post šéfa Aliance, jak informovala tisková agentura Agerpres. Šance Iohannise se ale snížily poté, co Švédsko a Itálie vyjádřily podporu Ruttemu.
Švédský premiér Ulf Kristersson zdůvodnil rozhodnutí své vlády podporou Rutteho jako zkušeného a moudrého vůdce, což podle něj NATO potřebuje v době zvýšené nejistoty a zhoršující se bezpečnostní situace.
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani ujistil, že velká většina italské vlády podporuje Rutteho a doufá v dohodu s Tureckem, Rumunskem a Maďarskem, které podporují Iohannise.
Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.
Maďarsko ale může výběr šéfa NATO zvrátit. Bylo by načase, kdyby se generálním tajemníkem Severoatlantické aliance stal nominant členského státu střední nebo východní Evropy, prohlásil podle serveru telex.hu v Bruselu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Během přestávky v jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO maďarský ministr zahraničních věcí novinářům sdělil, že by nový generální tajemník ze střední nebo východní Evropy byl vhodným kandidátem, vzhledem k tomu, že hlavní bezpečnostní výzva v současnosti vychází z tohoto regionu.
Szijjártó zdůraznil, že Maďarsko vždy podporovalo posílení východního křídla Aliance. "Situace je taková, že v historii NATO se ještě nikdy nestalo, aby generální tajemník pocházel ze země střední nebo východní Evropy, i když většina zemí tohoto regionu je členy NATO již 20 nebo 25 let," poznamenal.
Szijjártó připomněl, že většina členských zemí NATO podporuje zvolení odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho do této funkce, ale Maďarsko mu neposkytne svůj hlas. "V obranné alianci je nezbytná nejvyšší míra důvěry k jejím lídrům," zdůraznil.
Maďarský ministr zahraničních věcí uvedl, že pro Budapešť je nepřijatelné Rutteho vyjádření, že "Maďarsko by mělo padnout na kolena", odkazující na ostrou kritiku maďarské vlády za přijetí zákona o ochraně dětí s homofobními pasážemi.
Podle Szijjárta některé členské státy stále váhají, a kandidatura rumunského prezidenta Klause Iohannise vytvořila novou situaci. "Jsme rádi, že existuje středoevropský kandidát, a opakuji, že je načase vážně diskutovat o otázce, proč NATO nikdy nemělo generálního tajemníka ze střední nebo východní Evropy," uzavřel maďarský ministr zahraničních věcí.
Rutte potřebuje souhlas všech 32 členských zemí Aliance, aby mohl být jmenován generálním tajemníkem NATO. V současnosti by mohl mít podporu 29 členů, včetně zemí jako USA, Británie a Německo.
Související

Co bude s Ruskem, až skončí válka na Ukrajině? Šéf NATO nastínil další kroky

Trump: Rusko nemá zájem o další invazi. Páky na něj mám, ale nepoužiju je
Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) , Alexander Stubb
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Trump vydal nařízení, kterým rozpustí ministerstvo školství. Studenti se bojí o budoucnost
před 1 hodinou

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem
před 2 hodinami

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov
před 3 hodinami

Tvrdá slova z OSN: Připravme se na to, že lidé budou kvůli Trumpovi umírat
před 3 hodinami

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu
před 4 hodinami

Letecká doprava kolabuje. Letiště Heathrow kvůli požáru nefunguje, dopady pocítí celý svět
před 5 hodinami

Předpověď počasí na víkend: Teploty vyrostou, čeká nás typické jaro
včera

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu
včera

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou
včera

V Evropě probíhají významné schůzky kvůli Ukrajině. Zatím se ni nemění, hlásí Zelenskyj
včera

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici
včera

RECENZE: Hraná Sněhurka je generickým produktem bez imaginace. Ihned vyšumí
včera

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení
včera

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA
včera

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny
včera

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA
včera

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie
včera

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání
včera

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá
včera
Spalničky jsou zpět, oznámila WHO. A s hrůzou se dívá na dění v USA
Evropa čelí největší epidemii spalniček za posledních téměř třicet let, uvádí nejnovější zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2024 bylo zaznamenáno 127 350 případů, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.
Zdroj: Libor Novák