Rusko v noci na sobotu uskutečnilo "masivní" útok na zařízení kritické energetické infrastruktury v oblastech na západě a jihu Ukrajiny, uvedlo ministerstvo pro energetiku v Kyjevě podle serveru Ukrajinska pravda.
Podle ministerstva bylo během útoků poškozeno vybavení v zařízeních ukrajinské energetické společnosti Ukrenerho v Záporožské a Lvovské oblasti.
Zprávy o případných obětech na životech nebyly bezprostředně známy; ukrajinský resort energetiky informoval o dvou zraněných zaměstnancích energetických zařízení, kteří byli hospitalizováni v Záporožské oblasti, dodává AFP.
Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters v sobotu ráno uvedlo, že nad svým územím sestřelilo 12 Ruskem odpálených raket a 13 dronů.
Ukrajina dosud v důsledku ruských útoků přišla přibližně o polovinu své kapacity pro výrobu elektrické energie. Obyvatelé zažívají také každodenní výpadky elektřiny a tedy i vody, přičemž panují obavy, že během zimy se situace ještě zhorší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto plánuje podpořit výstavbu solárních systémů pro výrobu elektřiny a stabilizovat tak energetickou síť, která byla výrazně zasažena ruskými útoky. Uvedl to server Ukrajinska pravda.
Vláda dostala za úkol představit program na podporu výroby a skladování elektrické energie ze slunečního záření. Obyvatelé by měli k instalaci solárních panelů obdržet bezúročnou půjčku. Řekl to Zelenskyj ve svém čtvrtečním večerním proslovu.
Prezident se také zavázal vybudovat více zařízení na decentralizované zásobování elektřinou. Chce tak zajistit alternativní zásobování elektřinou pro administrativní budovy a budovy kritické infrastruktury.
Ukrajina dosud v důsledku ruských útoků přišla přibližně o polovinu své kapacity pro výrobu elektrické energie. Obyvatelé zažívají i každodenní výpadky elektřiny a tedy i vody, přičemž existují obavy, že během zimy se situace ještě zhorší.
Ukrajinci se navíc budou muset v nejbližších týdnech připravit na ještě rozsáhlejší přerušení dodávek elektřiny způsobené systematickými útoky ruských sil na energetickou infrastrukturu země. V ukrajinské státní televizi uvedl ředitel společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj.
"V následujících týdnech se situace ve srovnání s dneškem výrazně zhorší," varoval Kudryckyj. Přerušení dodávek elektřiny se pravděpodobně prodlouží až na 12 hodin denně a taková situace bude trvat do konce července.
K dalším výpadkům by podle Kudryckého mohlo dojít v důsledku údržbářských prací v jaderných elektrárnách a povětrnostních podmínek.
Plánované odstávky se budou opakovat zejména ve večerních hodinách a ve špičkách. Situace se nezmění, dokud nedokončí nezbytné opravy dvou jaderných reaktorů.
Ukrajina byla po ruských útocích nucena zvýšit dovoz elektřiny ze sousedních zemí Evropské unie. Zároveň vyzvala spojence, aby jí pomohli při obnově energetického sektoru a poskytli další systémy protivzdušné obrany na ochranu kritické infrastruktury.
Ukrajinští energetici se snaží opravit škody způsobené rostoucími ruskými vzdušnými útoky, které mají za cíl zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu, poškodit ekonomiku a podlomit morálku společnosti.
Obávají se, že nedokáží zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu neposkytnou systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly zastavit další útoky Rusů na již poškozené elektrárny.
Spojené státy již dodaly některé systémy Patriot Ukrajině a nedávno oznámily, že pošlou další. Reagují tak na naléhavé žádosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, zůstal po nedávném raketovém útoku v jedné části chaos způsobený rozbitým sklem, rozdrcenými cihlami a ohnutými kusy kovu.
Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků DTEK, které byly při útoku zasaženy. Kvůli bezpečnostním důvodům nelze zveřejnit umístění elektrárny, technické podrobnosti škod ani jména zaměstnanců.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba informoval magazín Foreign Policy, že polovina ukrajinského energetického systému byla poškozena ruskými útoky.
DTEK uvádí, že od začátku ruské invaze v roce 2022 přišla o 80 procent své výrobní kapacity a že na její podniky bylo namířeno téměř 180 vzdušných útoků. Oprava všech poškozených elektráren by trvala šest měsíců až dva roky, i kdyby Rusko neprovádělo další útoky.
Agentura AP popsala příběhy několika lidí z energetického sektoru. Ruslan, vedoucí směny, byl ve velíně, když začaly znít sirény. Poslal své lidi do krytu ve sklepě, ale sám zůstal na místě. Místo útoku bylo jen několik metrů daleko. Vyrazil do tmy, prachu a ohně. Tvrdí, že neměl strach, protože "věděl, co má udělat", ujistit se, že jeho tým je v pořádku, a poté se zapojit do hašení požáru.
Oleh říká, že Rusové "se neustále učí" a upravují svou taktiku. Původně útočili na transformační stanice, nyní se zaměřují s čím dál větší přesností na samotnou infrastrukturu pro výrobu elektrické energie. A to opakovaně.
Výkonný ředitel DTEK Dmytro Sacharuk v březnu řekl, že z deseti objektů, které firma opravila po dřívějších útocích, byly dvě třetiny znovu zasaženy.
Ukrajinské společnosti působící v energetice téměř vyčerpaly peníze, vybavení a náhradní díly potřebné k opravě škod způsobených Ruskem. Elektrárny naléhavě potřebují speciální vybavení, které na Ukrajině není možné dostatečně rychle a v dostatečném množství vyrobit.
Více než 50 pracovníků DTEK bylo při ruských útocích od začátku invaze zraněno a tři zemřeli. Zaměstnanci firmy říkají, že pracují navzdory nebezpečí, protože si uvědomují, jak důležitá je jejich práce.
Dmytro, který byl při nedávném útoku ve službě a přežil ho s kolegy ve sklepním krytu, popisuje, že mu "krvácelo srdce", když viděl rozsah škod. "Zničeno to bylo během sekundy, okamžiku," říká. Předtím pracoval v Záporožské jaderné elektrárně, kterou Rusové krátce po invazi ovládli. A plánuje pokračovat v práci "každý den, dokud to bude možné."
Související
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
válka na Ukrajině , Ukrajina , Energetika , Elektřina
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
před 1 hodinou
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 2 hodinami
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 3 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 3 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 4 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 5 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 6 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 7 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 7 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 8 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Zdroj: Libor Novák