Mezinárodní soud požaduje vstup pomoci do Gazy, Izrael rozsudek odmítá

Předseda ICJ Júdži Iwasawa prohlásil, že Izrael je „povinen souhlasit s programy pomoci“ poskytovanými OSN a jejími subjekty a „usnadnit je“. To se týká i agentury UNRWA, která poskytuje pomoc palestinským uprchlíkům. Izrael přitom této agentuře vstup zakázal, jelikož obvinil některé její pracovníky z účasti na útoku Hamásu ze 7. října 2023.

ICJ však ve svém „poradním stanovisku“ uvedl, že Izrael tato obvinění nepodložil a nezdůvodnil. Izrael se řízení neúčastnil a rozsudek kategoricky odmítl. Velvyslanec Danon prohlásil, že je „ostudné“ vinit Izrael ze spolupráce s orgány OSN, které se podle něj staly „živnou půdou pro teroristy“ a roky podporovaly Hamás. Mluvčí ministerstva zahraničí Oren Marmorstein na platformě X označil rozsudek za „další politický pokus“ o uvalení opatření pod rouškou „mezinárodního práva“.

ICJ naopak odmítl argument, že žádost o poradní stanovisko zneužívá mezinárodní soudní proces. Další izraelský představitel potvrdil, že Izrael „spolupracuje s jinými agenturami OSN ohledně Gazy, ale nebude spolupracovat s UNRWA“. Palestinský delegát u ICJ Ammar Hidžází vyzval mezinárodní společenství, aby zajistilo dodržování rozsudku Izraelem a přinutilo ho k povolení vstupu pomoci do Gazy.

V reakci na rozhodnutí Norsko oznámilo, že v Valném shromáždění OSN navrhne rezoluci požadující, aby Izrael zrušil omezení pro pomoc v Gaze. Generální tajemník OSN António Guterres označil rozhodnutí za „velmi důležité“ a vyjádřil naději, že ho Izrael dodrží.

Rozhodnutí soudu přišlo v době, kdy se humanitární organizace snaží navýšit pomoc do Gazy, k čemuž využívají křehké příměří, které začalo 10. října. Mluvčí Světového potravinového programu (WFP) Abeer Etefa uvedla, že od zahájení příměří do Gazy vjelo 530 nákladních vozů WFP. Ty dodaly více než 6 700 tun potravin, což postačuje pro půl milionu lidí na dva týdny. WFP však denně doručuje zhruba 750 tun, přičemž cílem jsou 2 000 tun za den.

ICJ zdůraznil, že Izrael jako okupační mocnost má povinnost „zajistit základní potřeby místního obyvatelstva, včetně zásob nezbytných pro jejich přežití“. Současně má „negativní povinnost nebránit poskytování těchto dodávek“. Soud také připomněl, že mezinárodní právo zakazuje používat hladovění jako válečnou metodu.

Soud také poznamenal, že UNRWA „nelze v krátké době nahradit bez řádného plánu přechodu“. Americký představitel Josh Simmons během dubnového slyšení sice vyjádřil „vážné obavy“ ohledně nestrannosti UNRWA a obvinil Hamás z využívání jejích zařízení. Dodal tehdy, že agentura není jedinou možností pro dodávku pomoci, a Izrael „nemá povinnost povolit konkrétně UNRWA“ poskytovat humanitární pomoc.

Tento případ byl oddělený od dalších, kterým Izrael čelí u mezinárodních soudů kvůli své kampani v Gaze. ICJ již v červenci 2024 vydal poradní stanovisko, že izraelská okupace palestinských území je „nezákonná“ a musí být co nejdříve ukončena. ICJ také zvažuje obvinění Jihoafrické republiky, že Izrael porušil Úmluvu OSN o genocidě z roku 1948. Navíc Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.