Turecký parlament v pondělí schválil opatření zaměřená na toulavé psy, která by podle kritiků mohla vést k usmrcení milionů zvířat. Vláda obhajuje návrh a varuje starosty, že nedodržení nových pravidel může vést k vězení. Uvedl to server France24.
Kontroverzní paragraf návrhu zákona stanoví, že nemocní nebo agresivní psi musí být usmrceni. Tento paragraf je součástí širšího zákona, jehož další části jsou stále projednávány a očekává se jejich brzké schválení.
Vláda tvrdí, že eutanazie je nezbytná k prevenci útoků psů a šíření vztekliny. Ostatní toulaví psi mají být odchytáváni, umisťováni do útulků a nabízena k adopci.
Prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že lidé chtějí bezpečné ulice a tento problém musí být řešen. Jeho konzervativní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má v parlamentu většinu.
Bojovníci za práva zvířat se obávají, že zákon povede k masovému usmrcování psů a místo toho navrhují kastraci. Argumentují, že útulky a adopční programy nemají dostatečnou kapacitu.
V současnosti je v Turecku 322 útulků, které mohou pojmout celkem 105 000 psů, což je jen malá část z odhadovaných čtyř milionů toulavých psů. Během posledních 20 let bylo kastrovaných přibližně 2,5 milionu psů.
Proti navrhovaným změnám se v posledních týdnech konaly demonstrace, včetně protestů v parlamentu. Vláda zakázala vstup návštěvníkům, aby zabránila dalším protestům. Někteří poslanci vyjádřili nesouhlas tím, že během debaty nosili bílé rukavice potřísněné červenou barvou, symbolizující krev.
Opoziční Republikánská lidová strana (CHP), která ovládá Istanbul a další velká města, prohlásila, že její starostové zákon nebudou dodržovat. Vláda odpověděla varováním, že starostům, kteří zákon nebudou vykonávat, hrozí vězení.
Debata o zákonu oživila vzpomínky na tragédii z roku 1910, kdy osmanské úřady shromáždily v Istanbulu přibližně 60 000 toulavých psů a poslaly je na opuštěný ostrov v Marmarském moři. Psi na ostrově, kde nebylo jídlo, se navzájem roztrhali na kusy, dodává AFP.
Související
Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 3 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 4 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 6 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 7 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 8 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 10 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 11 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák