Moskva možná chystá druhou mobilizaci. Povoláno může být půl milionu lidí, konflikty s Prigožinem se vyostřují

Moskva se ve válce na Ukrajině spoléhá především na živou sílu. Zpravodajský server Guardian ještě na začátku ledna informoval o možnosti mobilizace další 500 tisíc vojáků. Znamenalo by to druhou mobilizaci během celé invaze. Mobilizaci z přelomu loňského září a října Kreml označil jako částečnou a do řad invazní armády přibylo 300 tisíc čerstvě zmobilizovaných. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina se jen polovina z těchto nových bojovníků zúčastnila okupace Ukrajiny.  

Ještě v prosinci ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil plán na rozšíření ruských ozbrojených sil na 1,5 milionu mužů – tedy o 400 tisíc vojáků. „Abychom vyhráli na Ukrajině, budeme muset postavit nejméně půl milionu vojáků. I bez tohoto odhodlání vyhrát tak budeme potřebovat částečnou mobilizaci,“ vysvětlil bývalý ministr obrany samozvané Doněcké lidové republiky Igor Girkin. 

Člen obranného výboru ruské Státní dumy Andrey Gurulyov nevidí žádný smysl ve svolání druhé fáze mobilizace v nejbližších šesti měsících. „Dokonce ani ti, kteří byli povolání dříve, nebyli všichni posláni do boje. Náš průmysl musí být schopen umožnit druhou mobilizační akci a to bude podle mého názoru v příštích šesti měsících neefektivní,“ řekl podle německého deníku Deutsche Welle.  

Podle informací americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) měla ruská armáda ještě před invazí zhruba 850 tisíc aktivních vojáků, z nichž asi 150 tisíc vpadlo v loňském únoru na Ukrajinu. Počty obětí mezi nimi se nedají přesně určit, protože všechny zdroje mluví o jiných číslech. Platí obecný konsenzus napříč více statistickými agenturami, přesahující počet 100 tisíc mrtvých.  

Začátkem tohoto roku na ruské straně navíc bojovalo okolo 50 tisíc soukromě placených bojovníků neboli žoldáků, zejména v řadách Wagnerovy skupiny. Donedávna skupina do svých řad rekrutovala vězně. Majitel Wagnerovců Jevgenij Prigožin nedávno sdělil, že s tímto končí. Podle americké zpravodajské agentury CNN to může znamenat přelom v ruské strategii. Dohromady mělo jít o 40 až 50 tisíc „dobrovolníků“ naverbovaných z věznic napříč Ruskem. 

Financování Wagnerovy skupiny je neprůhledné a nelze jednoznačně a nezávisle popsat, jestli k útlumu dochází na základě krize nebo jde právě o změnu strategie. Prigožinova skupina totiž musela podstoupit výcvik, hromadný transport a mít zajistit zajištěné životní potřeby a vojenský materiál. Vzhledem k velkému rozšíření počtu jejich vojáků tak mohlo dojít k vyplýtvání financí. Zapojení Kremlu do jejích aktivit je nejasné.  

Informace agentury CNN však ukazují na fakt, že Prigožin musí mít vliv na ruskou vězeňskou službu, ministerstvo vnitra a jiné instituce. Ukončení verbování vězňů tedy může být způsobeno i vnitřními spory mezi majitelem Wagnerovy skupiny a Kremlem. Olga Romanova z vězeňské advokátní skupiny Rusko za mřížemi si myslí, že nyní má na starost verbování z věznic samotné ministerstvo obrany. 

Někteří uprchlí členové Wagnerovy skupiny poskytli serveru CNN rozhovory, v nichž upozornili na rozdělení Prigožinových svěřenců a regulérních ruských jednotek. Podle nich s nimi nebyli v kontaktu ani ve chvíli, kdy jim dělostřelectvo okupantů poskytovalo podporu.