Donald Trump nevyloučil možnost, že by se ucházel o třetí prezidentské funkční období, a prohlásil, že by to „rád udělal“. Jeho organizace dokonce již prodává červené kšiltovky s jednoduchým nápisem „Trump 2028“, čímž jej propaguje jako kandidáta do voleb, které se budou konat po skončení jeho druhého mandátu.
Podle Ústavy USA však nikdo nemůže být zvolen do úřadu prezidenta více než dvakrát. Přesto někteří Trumpovi podporovatelé, a sám prezident, naznačili, že by se mohly najít cesty, jak toto ustanovení obejít. Trump se k otázce třetího mandátu vyjádřil během cesty do Asie slovy: „Opravdu jsem o tom nepřemýšlel. Ale mám nejlepší čísla v průzkumech, jaká jsem kdy měl.“
Otázka třetího mandátu vyvstala jen několik dní poté, co bývalý Trumpův stratég Steve Bannon uvedl, že existuje „plán“ k zajištění dalšího funkčního období pro sedmdesátidevítiletého prezidenta. V dřívějším rozhovoru pro NBC Trump prohlásil, že „existují metody, kterými by se to dalo provést.“
„Nedělám si legraci... spousta lidí chce, abych to udělal,“ dodal s tím, že voličům říká, že je ještě brzy. Trump, kterému by na konci druhého funkčního období bylo 82 let, na otázku, zda by chtěl i nadále sloužit v „nejtěžší práci v zemi“, odpověděl: „No, já rád pracuji.“
Dvacátý druhý dodatek Ústavy USA jasně stanovuje, že „žádná osoba nesmí být zvolena do úřadu prezidenta více než dvakrát.“ Jakákoli změna Ústavy by vyžadovala dvoutřetinový souhlas Senátu i Sněmovny reprezentantů a schválení třemi čtvrtinami státních vlád.
Trumpova Republikánská strana sice kontroluje obě komory Kongresu, ale nemá potřebné většiny. Navíc Demokratická strana kontroluje 18 z 50 státních zákonodárných sborů. Trumpovi podporovatelé však naznačují, že v Ústavě existuje „klička“, která nebyla nikdy soudně testována.
Zastánci třetího mandátu tvrdí, že 22. dodatek zakazuje pouze „zvolení“ více než dvakrát, ale nehovoří nic o „nástupnictví“. Podle této teorie by Trump mohl v roce 2028 kandidovat na viceprezidenta po boku jiného kandidáta, například jeho současného viceprezidenta JD Vance.
Pokud by pár vyhrál, kandidát by po složení přísahy okamžitě rezignoval, čímž by se Trump ujal úřadu na základě nástupnictví. Steve Bannon řekl, že „Trump bude prezidentem v roce 28, a lidé by se s tím měli prostě smířit.“ Sám Trump tuto myšlenku spíše zlehčoval: „Myslím, že by se to lidem nelíbilo. Je to příliš roztomilé. Nebylo by to správné.“
Proti třetímu mandátu se ostře staví demokraté, kteří to označují za „eskalaci v jeho jasné snaze převzít vládu a demontovat naši demokracii.“ I někteří republikáni, například senátor Markwayne Mullin, myšlenku odmítají se slovy: „Nehodlám měnit ústavu, pokud se tak nerozhodne americký lid.“
Experti na ústavní právo jsou velmi skeptičtí. Profesor volebního práva Derek Muller upozornil na 12. dodatek Ústavy, který stanovuje, že „žádná osoba, která není ústavně způsobilá k úřadu prezidenta, nesmí být způsobilá ani k úřadu viceprezidenta.“ Profesor ústavního práva Jeremy Paul dodal, že „neexistují žádné důvěryhodné právní argumenty“ pro třetí funkční období. Jediným prezidentem, který sloužil více než dva mandáty, byl Franklin Delano Roosevelt, který zemřel krátce po zahájení svého čtvrtého funkčního období v roce 1945. V té době však limit dvou mandátů nebyl zakotven v zákoně, ale šlo o tradici. Tato tradice byla uzákoněna až 22. dodatkem v roce 1951.
Související
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák