Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Americký prezident Donald Trump totiž opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky vyplývající z článku 5 a vztahy s evropskými spojenci se dále vyostřily po válce v Íránu. Rusko mezitím podle satelitních snímků prokazatelně posiluje svou vojenskou přítomnost, staví nová kasárna a shromažďuje techniku podél hranic s členskými státy Evropské unie. Frontové země proto budují opevnění, rozšiřují kapacity svých záloh a nakupují tanky či bezpilotní letouny.

Finsko sdílí s Ruskem nejdelší alianční hranici o délce 1343 kilometrů, která je od roku 2023 zcela uzavřená. Kvůli historickým zkušenostem ze zimní války v roce 1939 si Helsinky vždy udržovaly brannou povinnost a rozsáhlé vojenské rezervy.

Finská armáda dokáže okamžitě mobilizovat 870 tisíc záložníků, přičemž do roku 2031 má tento počet vzrůst na jeden milion. Finsko v současnosti dává na obranu bezmála 3 % svého HDP a do roku 2035 plánuje tyto výdaje navýšit až na 5 %. V nejbližších měsících navíc očekává dodávky amerických stíhaček F-35 a disponuje jedním z největších dělostřeleckých arzenálů v Evropě.

Hlavní výhodou Finska zůstává jeho specifický terén tvořený hustými lesy a zamrzlými plochami, který útočníkům výrazně komplikuje pohyb. Květnová vojenská cvičení Northern Star 26 a Karelian Sword 26 ukázala, že obrněná vozidla i běžné komerční drony jsou pro operace v hustém severském porostu nevhodné.

V reakci na bezpečnostní situaci země loni odstoupila od Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny a plánuje je v nadcházejících měsících nakoupit pro případ bezprostředního ohrožení. Finsko rovněž mění legislativu a v červnu zrušilo omezení pro přepravu a skladování jaderných zbraní na svém území, čímž zvyšuje svou integraci do jaderného plánování NATO. Odstrašení má posílit i přítomnost britských a francouzských vojáků v praporu pod švédským vedením.

Polsko reaguje na ruskou hrozbu masivními investicemi do armády a letos na obranu vynakládá 4,8 % svého HDP. Varšava nakupuje ve velkém tanky, raketové dělostřelectvo a bojová vozidla pěchoty z USA a Jižní Koreje. Východní štít představuje rozsáhlý projekt opevnění v hodnotě deseti miliard eur, který má pokrýt 800 kilometrů hranic s Běloruskem a Kaliningradskou oblastí. Tento systém zahrnuje protitankové příkopy, betonové zátarasy, bunkry a kamerové systémy. Na mnoha místech je však projekt zatím pouze na papíře a betonové zábrany zůstávají uloženy ve skladech, přičemž jejich instalace v náročném terénu vyžaduje dlouhé týdny.

Velká část polské hranice s Běloruskem je v současnosti chráněna pouze čtyři metry vysokým plotem proti migrantům, který by tankový útok nezastavil. Kritickým místem zůstává takzvaný Suwalský průsmyk, jehož obsazení Ruskem by mohlo odříznout Pobaltí od zbytku Severoatlantické aliance.

Varšava proto urychleně vyvíjí pokročilý protidronový systém s názvem SAN, který by měl do konce roku 2027 vytvořit technologickou stěnu podél východní hranice. Tento projekt za čtyři miliardy eur bude zahrnovat stovky bojových vozidel, radarů a detektorů, které mají Polsko chránit před levnými bezpilotními letouny bez nutnosti nasazovat drahé stíhačky. Podle bezpečnostních expertů je hlavním cílem těchto opatření co nejvíce zpomalit postup nepřátelských vojsk.

Litva a další pobaltské státy nemají kvůli své malé rozloze a geografické zranitelnosti možnost ustupovat a měnit území za čas. Jejich obranná strategie je proto zcela závislá na rychlé pomoci spojenců a na konceptu předsunuté obrany. Litva na svých hranicích buduje takzvanou Pobaltskou obrannou linii tvořenou protitankovými příkopy, bunkry a betonovými dračími zuby. Stejně jako Finsko se i pobaltské země rozhodly opustit Ottawskou úmluvu, aby mohly v případě potřeby nasadit minová pole. Na litevském území se sice nacházejí vojáci z několika aliančních zemí, ale rotační nasazení amerických sil bez náhrady skončilo, což zvyšuje význam plánované německé brigády.

Trvalé umístění německé brigády o síle pěti tisíc osob se plánuje do konce roku 2027 a pro litevské obyvatelstvo představuje klíčový bezpečnostní signál. Výsledky simulovaného válečného cvičení z konce roku 2025 na univerzitě Bundeswehru v Hamburku však ukázaly možná rizika spojená s případným váhavým přístupem Berlína.

Válečné hry testovaly scénář, ve kterém by Rusko po příměří na Ukrajině koncentrovalo svá vojska u litevských hranic za situace, kdy by USA odmítly převzít roli lídra. Zatímco fiktivní ruská strana postupovala k invazi velmi rychle, německý tým se soustředil na krizová jednání a hledání politické podpory místo přímého vojenského zásahu. V dřívějších dobách by přitom politické i vojenské velení v takové situaci automaticky převzaly Spojené státy.