Na zaplavených územích Ukrajiny se objevila cholera, tvrdí inspekce. Hygienici to popřeli

V oblasti, kterou zaplavila voda z protržené vodní přehrady Kachovka, byla objevena cholera, tvrdí vedoucí oddělení státního ekologického dohledu nad půdními zdroji Státní ekologické inspekce Ukrajiny Oleh Pavlenko. Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní státní hygienický lékař Ihor Kuzin ale tvrdí, že ve vzorcích vody z Mykolajivské, Chersonské a Oděské oblasti bakterie cholery nalezeny nebyly.

"Monitorujeme jižní okruh, každý den odebíráme vzorky vody a provádíme analýzy. Není tam příliš vysoká kontaminace, ale již bylo zaznamenáno několik případů detekce cholery a E. coli," řekl Pavlenko podle serveru Ukrajinska pravda.

Podle serveru The New Voice of Ukraine je v současné době největší hrozbou znečištění vody, ke kterému došlo kvůli palivovým a dalším materiálům a chemikáliím, které se dostaly do vody a dále proudily do Černého moře.

Pavlenko tvrdí, že poté, co voda poklesne, bude nutné vyčistit studny před jejich použitím. Problém spatřuje v podmínkách slanosti a v půdě, do níž se nebezpečené materiály a chemikálie usadí.

Výskyt cholery v zaplavených oblastech je ale spekulativní. Ukrajinská Státní inspekce životního prostředí oznámila, že koncentrace znečišťujících látek ve vzorcích vody nepřekročila normu. A hlavní hygienik Ihor Kuzin podle serveru Ukrajinska pravda tvrdí, že ve vzorcích vody žádné bakterie cholery nalezeny nebyly.

"Dosud nebyly na Ukrajině zaznamenány žádné případy nebo podezření na choleru. Všechny výsledky testů vzorků odebraných jak z okolních objektů, tak od pacientů s příznaky akutní střevní infekce jsou negativní," uvedl podle serveru Svidomi Kuzin.

"Zajistili jsme rozsáhlý monitoring dodávek pitné vody. Chtěl bych říci, že jsme nezjistili choleru v mořské ani říční vodě. Přesto jsme detekovali rotavirus v Oděské oblasti, je to akutní střevní infekce, virová infekce. Osoba může dostat akutní střevní infekci po plavání nebo po spolknutí takové vody," dodal.

Voda byla podle něj monitorována na 40 místech ve třech oblastech a každý, kdo skončí v nemocnici s akutními střevními infekcemi nebo těžkými zažívacími problémy, je testován na choleru. V Oděské oblasti už bylo testováno celkem 172 lidí.

Přítomnost cholery v oblasti by přitom mohla situaci výrazně zkomplikovat. Jde o akutní a vážnou bakteriální infekční chorobu, která postihuje zažívací systém. Cholera je nebezpečná z důvodu své vysoké míry úmrtnosti a rychlosti šíření. Pokud není léčena, může vést k úmrtí v důsledku dehydratace a elektrolytové nerovnováhy. 

Dopady zničené Kachovské přehrady se na Ukrajině projevují stále více. Na pobřeží Černého moře je vyplavován odpad, nábytek, mrtvá zvířata i domácí spotřebiče. Ty pochází z oblastí, které po explozi přehrady vzala následná povodeň.

Serhij Bratčuk, mluvčí Ukrajinské dobrovolnické armády Pivden, zveřejnil na Telegramu video zobrazující odpadky a nepořádek, který moře vyplavilo. Mezi spotřebiči se povaluje například lednice či plynová nádrž, ale i sklo.

Podle serveru Ukrajinska pravda je pobřeží zavřené. V důsledku zničení přehrady uhynulo jen v obci Marianske více než 850 kilogramů vodních organismů, zejména ryb. Mrtvá zvířata pak moře vyplavuje na pobřeží, k nalezení jsou ale i další pozůstatky lidské činnosti. Někteří svědci hlásí, že v moři viděli například střechu.

K protržení přehrady došlo následkem výbuchu v úterý v časných ranních hodinách. Rusko a Ukrajina se ze zničení Kachovské přehrady a vodní elektrárny navzájem obviňují. Povodeň způsobená zničením Kachovské přehrady ohrožuje desítky tisíc lidí, na místě probíhají evakuace a tisíce domů byly odplaveny. 

Záběry z dronů prezentované agenturou AP, které ukazují zhroucení ukrajinské přehrady a zatopení okolních vesnic, ale nepodporují ruské tvrzení o útoku shora. Podle Kremlu přehradu zničilo ukrajinské ostřelování, Kyjev ale tvrdí, že přehradu s elektrárnou zničily ruské jednotky výbuchem ve strojovně. 

Agentura uvádí, že ačkoliv je převážná část samotné přehrady je ponořená pod vodou, její části, které jsou stále viditelné, nenesou žádné stopy po spáleninách nebo jizvy po šrapnelech typické pro bombardování, z jehož provedení Rusko obvinilo Ukrajinu.

Od té doby hladina vody v Kachovské přehradě v důsledku zničení hráze klesla o několik metrů. Také se zhoršuje poškození přelivné hráze a zemní vložky mezi staniční budovou a stavidlem. Telegramový účet vodohospodářské státní společnosti Ukrhydroenergo upozornil na nebezpečné chemické a jiné infekční látky, které se uvolňují ze hřbitovů, toalet a skládek: "Mohou se dostat do studní a otevřených vod v oblasti zaplavené Rusy po výbuchu vodní elektrárny Kachovka."

Odpadky ale dokazují, že zničení přehrady a vodní elektrárny na Ukrajině bude zřejmě mít dlouhodobé a katastrofální důsledky pro tamní ekosystém. Podle úřadů může zničení elektrárny vysušit bohatou zemědělskou oblast jižní části Ukrajiny, vyplavit znečišťující látky do vodních toků a převrátit ekosystémy, které se vyvinuly kolem masivní nádrže. Podle expertů potrvá roky, než se ukáže, jak rozsáhlý bude dopad těchto změn.

Únik obrovské zásoby vody z nádrže přetvoří mapu Ukrajiny, ohrozí komunity, které jsou závislé na tamní vodě, znemožní pěstování plodin, vytlačí zemědělce z podnikání, donutí celá města k přestěhování a naruší křehkou ekologickou rovnováhu, uved server Washington Post.

Ukrajinští představitelé také varovali, že do okolí bylo vyplaveno nejméně 150 tun ropy uložené uvnitř vodní elektrárny. Voda z nádrže také napájela chladicí nádrže největší evropské jaderné elektrárny v Záporoží, jaderní experti ale uvedli, že bezprostřední hrozba neexistuje.

"Důsledky pro životní prostředí jsou katastrofální," řekl novinářům ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilet. "Některé z našich ekosystémů jsme je navždy ztratili," dodal.

Největší dopad bude mít zničení přehrady na obyvatele jižní části Ukrajiny, kteří jsou závislí na vodě z nádrže. Využívají ji pro svou každodenní potřebu i pro zemědělské účely, tato oblast je navíc zdrojem většiny významného zemědělského vývozu země. Voda z nádrže zavlažovala zemědělskou oblast jižní Ukrajiny od doby, kdy byla přehrada v roce 1950 postavena.

Doug Weir, ředitel výzkumu a politiky v Conflict and Environment Observatory, podotkl, že Ukrajina může čerpat vodu ze země, aby aspoň částečně nahradila ztráty z nádrže, podzemí vodu ale může velmi rychle vyčerpat. Podle odborníků může trvat týdny, měsíce, ale i roky, než budou jasné plné důsledky tak masivního a náhlého šoku pro celý ekosystém a než skutečně pochopíme, k jak rozsáhlým změnám na Ukrajině dochází.

"Lidé nebudou mít pitnou vodu ani vodu na vaření," uvedla Anna Ackermannová, členka představenstva Ecoaction, jedné z předních ukrajinských ekologických občanských organizací. "Nebude ani žádná voda na pěstování na polích," dodává s tím, že riziko představují i toxické a chemické látky z průmyslových budov ležících podél břehů řeky. Ty by mohly být vyplaveny až do Černého moře.

Související

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

Více souvisejících

válka na Ukrajině cholera

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

před 7 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

před 9 hodinami

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

před 10 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

před 11 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

před 12 hodinami

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

před 15 hodinami

včera

včera

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

včera

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

včera

včera

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy