Nad Trumpem se stahují mračna? Nejvyšší soud mu může osekat pravomoci

Jedna z nejžhavějších právních bitev se týká snahy prezidenta převzít kontrolu nad Národní gardou jednotlivých států a nasadit ji do měst. Trump tvrdí, že tam panují veřejné nepokoje a nekontrolovatelná kriminalita. O to se snaží navzdory nesouhlasu místních a státních představitelů. Například ve státě Oregon federální soudkyně Karin Immergut vydala příkaz blokující nasazení vojsk do Portlandu.

Soudkyně Immergut, kterou Trump jmenoval během svého prvního funkčního období, ve svém stanovisku uvedla, že Spojené státy jsou „národem ústavního práva, nikoli stanného práva“. Varovala, že přijetí argumentů obhajoby by riskovalo setření hranice mezi civilní a vojenskou federální mocí. Poté, co se k případu vyjádří odvolací soud, by mohl zasáhnout Nejvyšší soud prostřednictvím takzvaného „shadow docket“. Jde o zrychlené vydání rozhodnutí, které by mohlo Trumpovu schopnost používat armádu na americké půdě omezit, nebo mu dočasně poskytnout volnou ruku.

Využívání tohoto stínového soudního kalendáře se stalo častějším jevem. Většina soudců Nejvyššího soudu, reagující na mimořádné žádosti Trumpovy administrativy, ve většině případů umožnila prezidentským krokům pokračovat, zatímco právní spory probíhaly. Samuel Bray, profesor práva z Chicagské univerzity, uvedl, že „přetahování mezi Nejvyšším soudem a nižšími federálními soudy bude hnací silou nadcházejícího funkčního období.“

Demokratický senátor Cory Booker z New Jersey zkritizoval stínový kalendář jako zneužití pravomoci soudu, které postrádá transparentnost a řádné odůvodnění. V nadcházejících měsících se však Nejvyšší soud bude muset s otázkami prezidentské moci – a dalšími kontroverzními případy – vypořádat naplno, s ústními argumenty a plnými rozhodnutími. Maya Sen z Harvard Kennedy School poznamenala, že soud se „nebude moci spoléhat na jednostránkové příkazy bez vysvětlení“ a bude muset vysvětlit, proč rozšiřuje pravomoci výkonné moci.

Soud se již chystá projednat, zda federální zákony zakazující prezidentovi odvolat členy agentur, které Kongres navrhl jako nezávislé na prezidentském vlivu, nezasahují do výkonné pravomoci. Mimo jiné se bude rychle přezkoumávat Trumpova snaha odvolat Lisu Cook z pozice guvernérky vlivné Rady Federálního rezervního systému. Tento případ by mohl dramaticky zvýšit prezidentovu moc nad americkou ekonomickou politikou.

 Soudci budou mít možnost rozhodnout o tom, zda jednostranně uvalená cla na zahraniční dovoz ze strany Trumpa mají dostatečnou právní autoritu, nebo zda by měla být zrušena. Dále se soud může zabývat i Trumpovými pokusy o jednostranné škrty federálních výdajů, propouštění níže postavených vládních zaměstnanců, a jeho agresivní imigrační a deportační politiku. I když soud zatím nepřijal k projednání Trumpovu snahu o zrušení automatického občanství pro ty, kteří se narodili na území USA, může tak učinit v následujících měsících.

Profesor Jennifer Nou z Chicagské univerzity zdůraznila, že rozsah výkonné moci bude ústředním bodem tohoto zasedání. Podle ní budou projednávané případy testovat nejvyšší politické a ekonomické priority Trumpovy administrativy. Klíčové bude, zda soudci použijí principy, jako je doktrína „hlavních otázek“ (major questions doctrine), kterou dříve použili k zablokování iniciativ Bidenovy administrativy, politicky nestranným způsobem.

I když je prezidentská moc hlavním tématem, v nadcházejících měsících jsou na programu i případy zahrnující další kulturní a politické kontroverze. Soud přezkoumá, zda zákaz konverzní terapie v Coloradu porušuje ústavní ochranu svobody projevu. Na programu jsou také dva případy týkající se státních zákazů pro transgender sportovce v meziškolních soutěžích.

Soud posoudí i stížnost republikánského kongresmana z Illinois, který napadá státní zákon povolující sčítání poštovních hlasů až dva týdny po dni voleb. Skupina konzervativců z Louisiany zase usiluje o zrušení ustanovení volebního zákona, které vyžaduje, aby státy vytvářely kongresové obvody garantující zastoupení černošských voličů odpovídající jejich populaci. Republikánská strana se navíc zaměřuje na zákon bránící politickým kandidátům a stranám koordinovat své výdaje na kampaň.

Za posledních několik let tato konzervativně ovládaná devítičlenná soudní instance (šest soudců je konzervativních a tři liberální) ukázala ochotu vydávat přelomová nová rozhodnutí, která dramaticky změnila americké právní prostředí. V otázkách, jako jsou práva na potrat, federální regulační autorita nebo zohledňování rasy při přijímání na vysoké školy, soud zvrátil desítky let trvající precedenty.

Tato rozhodnutí přispěla k tomu, že veřejné mínění o nejvyšší právní instanci v zemi je stále více polarizované. V nedávném průzkumu Pew Foundation byly názory na soud téměř rovnoměrně rozděleny, přičemž republikáni jej podporovali a demokraté jej kritizovali. Očekává se, že do konce června příštího roku, kdy soud vydá svá konečná rozhodnutí v tomto funkčním období, konzervativní většina 6:3 znovu přetvoří americké právo.