„Napůl vlastenec, napůl zrádce“: Wagnerovi bojovníci přemítají o zpackaném puči s odporem a nejistotou

"Budu moci střílet na své kamarády?"

Tato otázka trápila ruskou vládu během událostí, které se odehrály 24. června 2023, kdy konvoj žoldáků utržených ze řetězů pod vedením šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina směřoval k Moskvě a Rusko se ocitlo na pokraji občanské války.

Bývalý bojovník Wagnerovy skupiny "Vlad" požádal o změnu jména z důvodů bezpečnosti, protože nyní slouží v ruské armádě. Z tohoto důvodu měl obavy, že mohl být vyslán bránit hlavní město před svými bývalými spolubojovníky.

Po vzpouře, která skončila dohodou, že Jevgenij Prigožin a jeho muži odejdou do exilu v Bělorusku, čtyři bývalí a současní bojovníci Wagnerovy skupiny, kteří hovořili pro The Moscow Times, vyjádřili různé názory na povstání a jeho dopad na budoucnost soukromé vojenské společnosti.

Vlad, stejně jako ostatní bývalí žoldáci, ve svých výrocích obvinil Prigožina z manipulace ruskými vojáky, aby dosáhl svého osobního sporu s ruským ministerstvem obrany.

"Nikdy bych si nedovolil namířit zbraně na naše vlastní lidi a v jistém smyslu i na naši vlastní zemi," řekl Vlad, který zdůraznil, že narukoval do Wagnerovy skupiny, aby "hájil svou zemi", nikoliv "ze sympatií k Prigožinovi.

"Moji soudruzi a já jsme bojovali za zemi, ne za nějakého smělého idiota a jeho osobní ambice," řekl pětatřicetiletý Roman, další bývalý žoldák z Moskvy. 

Roman se loni rozhodl opustit práci ve financích a narukoval k Prigožinovi z pocitu „občanské povinnosti“.

"Moje země je ve válce a já nemohu stát stranou," prohlásil bývalý žoldák, který strávil devět měsíců na frontě na Ukrajině a společně se svou jednotkou postupoval z Popasny do Bachmutu. Za svou službu byl oceněn černým křížem, jedním z vojenských vyznamenání  Wagnerovy skupiny.

Po letech působení ve stínu ve světových konfliktech a získání pověsti díky brutálním taktikám a porušování lidských práv se Wagnerova skupina a Prigožin stali klíčovými aktéry při ruské invazi na Ukrajinu.

Roman a Vlad vyjádřili zděšení, když Prigožin vyhlásil ozbrojené povstání proti ministru obrany Sergeji Šojguovi a nařídil obsazení jižního města Rostov na Donu. Ačkoli nesouhlasili s Prigožinovou vzpourou, také obvinili nejvyšší představitele armády, že s ním umožnili eskalaci konfliktu do této míry.

„Kvůli jejich ignoranci utrpěla nejlépe připravená vojenská jednotka v naší zemi,“ řekl Vlad s odkazem na „škodu na pověsti“, kterou Wagnerovcům způsobila Prigožinova vzpoura. 

„Pokud ze mě můj železný kříž dělal 100% patriota, teď jsem napůl patriot a napůl zrádce,“ řekl Roman. 

I když byla vzpoura přerušena za méně než 24 hodin po dohodě mezi Prigožinem a běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, vyžádala si vysokou daň v podobě asi 15 zabitých ruských vojáků, včetně několika pilotů, a zničeno bylo několik vojenských vozidel. 

Na rozdíl od Romana a Vlada ostatní bývalí žoldáci uvedli, že zůstali plně loajální Prigožinovi, jako například devětadvacetiletý Malik, který jen týden po převratu šel po Něvském prospektu v centru Petrohradu v čepici a tričku se znaky Wagnerovy skupiny s lebkou.

„Celý Rostov podporoval Wagnera a Prigožina,“ tvrdil bývalý žoldák. "Prigožin mluví a jedná správně, udělal pro zemi hodně, i když si nemyslím, že Šojgu někdy udělal něco užitečného."

Někteří žoldáci uvedli, že stále doufají, že navzdory tomu, že se jim nepodařilo dosáhnout žádných okamžitých výsledků, povede Prigožinova vzpoura k přeskupení vojenského vedení země, které obvinili z korupce a neschopnosti. 

Osud Wagnerovy skupiny je momentálně nejistý. I přes pokus o vzpouru se zdá, že nábor žoldáků pro účast ve válce na Ukrajině pokračuje jako obvykle v několika ruských regionech. Na sociální síti VKontakte, po dočasném odstranění během vzpoury, se opět objevují náborové inzeráty.

Předseda obranného výboru Státní dumy Andrej Kartapolov upozornil, že Wagnerova skupina bude muset podepsat smlouvu s ministerstvem obrany, jinak přijde o státní financování a nebude se moci nadále účastnit bojů na Ukrajině.