NATO poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur

Členské státy NATO se dohodly na poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard eur na příští rok. Tuto informaci ve středu potvrdil agentuře Reuters anonymní evropský diplomat.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg navrhl tuto částku, aby zajistil, že podpora Ukrajině zůstane na stejné úrovni jako po začátku ruské invaze. Lídři NATO by měli tuto pomoc oficiálně schválit na summitu ve Washingtonu, který proběhne od 9. do 11. července.

Podle agentury DPA se Stoltenbergovi nepodařilo přesvědčit spojence, aby se zavázali k dlouhodobému finančnímu plánu na podporu Ukrajiny. Zároveň nebyla dosažena dohoda ohledně rozdělení finančních nákladů, přičemž členské státy pouze obecně uvedly, že by měly hrát roli podle svého HDP. Další příspěvky pro Ukrajinu by mohly být přehodnoceny na následujících summitech NATO.

Spojenci NATO také plánují během příštího roku vypracovat dvě zprávy, které budou analyzovat dodávky vojenské pomoci Ukrajině jednotlivými zeměmi. Tento krok má zajistit větší transparentnost a rovnoměrnější rozdělení zátěže mezi členské státy prostřednictvím poměrných příspěvků.

Na washingtonském summitu se očekává přijetí plánu na koordinaci vojenské pomoci Ukrajině v rámci mise s názvem Bezpečnostní pomoc a výcvik NATO pro Ukrajinu (NSATU). Tato mise představuje první oficiální poskytnutí tohoto typu pomoci Ukrajině v rámci NATO.

Dosud byla pomoc koordinována neformální kontaktní skupinou pro obranu Ukrajiny, vedenou Spojenými státy. Tato skupina, známá jako seskupení Ramstein, bude nadále sloužit jako politické fórum, zatímco NATO převezme vojenskou správu, která bude řídit dodávky zbraní a výcvik ukrajinských vojáků.

Ministři obrany členských států NATO se na nedávném zasedání v Bruselu také dohodli na plánu koordinace pomoci Ukrajině v oblasti dodávek vojenské techniky a výcviku.  Tato koordinace se přesune z neformální skupiny vedené Spojenými státy pod oficiální misi NATO, oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci.

Podpůrná mise NATO pro Ukrajinu, nazvaná NSATU, bude mít sídlo v německém Wiesbadenu a její oficiální spuštění je naplánováno na červencovém summitu NATO ve Washingtonu.

Velení mise bude umístěno v americké vojenské posádce ve Wiesbadenu a další logistické uzly budou na zatím neupřesněných místech na východním křídle Aliance. Velení se ujme tříhvězdičkový generál podřízený vrchnímu veliteli spojeneckých sil v Evropě.

"Mise by měla zahrnovat téměř 700 osob z NATO a partnerských států," uvedl Stoltenberg. Dodal, že NATO poskytne výcvik ukrajinským ozbrojeným silám ve výcvikových zařízeních na území členských států, bude plánovat a koordinovat dary pro Ukrajinu, řídit přepravu a údržbu techniky a podporovat dlouhodobý rozvoj ukrajinských ozbrojených sil.

Stoltenberg zdůraznil, že tímto krokem se NATO nestává účastníkem konfliktu na Ukrajině. Samo NATO se ale vojensky na válce s Ruskem podílet nebude, neplánuje totiž vyslat své vojáky na Ukrajinu, uvedl Stoltenberg během návštěvy Finska podle agentury AFP. 

NATO a jeho spojenci slíbili Ukrajině vojenskou a finanční podporu v boji proti ruské invazi, kterou budou poskytovat tak dlouho, jak bude potřeba. Nicméně vyslání vlastních vojáků na Ukrajinu obecně odmítají.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

NATO Ukrajina válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 1 hodinou

F-16 thajské armády

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

před 3 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

včera

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy