NATO: Ruské tajné služby plánovaly atentáty na vysoce postavené Evropany

Vysoký představitel NATO potvrdil, že ruské tajné služby plánovaly atentát na Armina Pappergera, šéfa německé zbrojařské společnosti Rheinmetall, která dodává Ukrajině dělostřelecké granáty a obrněná vozidla. Tento plán byl odhalen a zmařen díky spolupráci amerických a německých zpravodajských služeb.

Podle Jamese Appathuraie, náměstka generálního tajemníka NATO pro inovace, hybridní a kybernetické hrozby, se jednalo o součást širší ruské strategie zaměřené na atentáty na klíčové postavy obranného průmyslu napříč Evropou.

„Viděli jsme v posledních několika letech v zemích NATO incidenty sabotáže, například vykolejení vlaků, žhářství, útoky na majetek politiků a plány na vraždu průmyslových lídrů, jako je veřejně známý pokus o atentát na šéfa Rheinmetallu. Existovaly však i další podobné plány,“ uvedl Appathurai na úterním zasedání výboru Evropského parlamentu pro hybridní válku.

Podle Appathuraie si Rusové k provádění sabotáží najímají různé prostředníky, včetně kriminálních gangů nebo nic netušících mladíků a migrantů.

„Obvykle jsou tyto útoky provedeny hrubě, ale mají jasný účel – vyvolat neklid a podkopat podporu Ukrajině,“ vysvětlil představitel NATO.

Západní spojenci Ukrajinu podporují vojensky i ekonomicky od začátku ruské invaze, přičemž dodávky zbraní hrají klíčovou roli v obraně proti ruským silám.

Appathurai varoval, že strategie Moskvy se zaměřuje na vítězství skrze politickou destabilizaci, což zahrnuje útoky na infrastrukturu, dezinformační kampaně i přímé zásahy do politického dění.

V této souvislosti Appathurai vyzval evropské země, aby se vymanily z mentality „pomalu vařené žáby“ – tedy postupného přizpůsobování se narůstající hrozbě, místo aby přijaly rozhodná opatření.

Odkázal na slova generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který už v prosinci varoval, že Evropa se musí přepnout do „válečného režimu myšlení“.

„Generální tajemník ve svém prvním projevu řekl, že potřebujeme válečnou mentalitu, protože proti našim zemím probíhá nepřetržitá a stupňující se destabilizační kampaň. Až po sabotáže,“ dodal Appathurai v rozhovoru pro Politico.

Potvrzení ruských atentátních plánů přichází v době, kdy napětí mezi Západem a Moskvou stále roste. Evropské státy zintenzivňují ochranu kritické infrastruktury a zpravodajské služby se zaměřují na odhalování ruských operací na svém území.

Americké zpravodajské služby už dříve odhalily, že ruská vláda plánovala atentát na Pappergera. Podle pěti amerických a západních činitelů obeznámených se situací šlo o součást širší série ruských atentátů na představitele obranného průmyslu v Evropě.

Plán na zavraždění Pappergera byl údajně v nejpokročilejší fázi. Jakmile se o něm dozvěděly americké zpravodajské služby, varovaly Německo, jehož bezpečnostní složky pak dokázaly útok odvrátit. Vysoce postavený německý vládní činitel potvrdil, že Berlín o hrozbě věděl díky varování z Washingtonu.

Rusko už více než rok vede sabotážní operace po celé Evropě, a to převážně prostřednictvím zprostředkovatelů. Náborovými kanály jsou například online platformy, kde Moskva rekrutuje místní amatéry k žhářským útokům na sklady se zbraněmi pro Ukrajinu či k vandalismu, jehož cílem je zpomalit dodávky vojenské techniky a oslabit veřejnou podporu pro Kyjev.

Zpravodajské informace o atentátu na Pappergera potvrzují, že Moskva je ochotna cílit na civilní osoby, což mezi západními představiteli vyvolává obavy z eskalace hybridní války. Vysoce postavený představitel NATO uvedl, že Rusko používá sabotáž, atentáty a žhářství jako součást svého strategického úsilí.

„Vidíme sabotáž, atentátní plány, žhářské útoky. Vidíme akce, které mají reálné oběti. Jsem přesvědčen, že sledujeme koordinovanou ruskou kampaň, která má strategické důsledky,“ uvedl představitel aliance na úterním setkání v NATO.

Papperger byl pro Rusko očividným cílem, protože jeho společnost Rheinmetall je klíčovým dodavatelem 155mm dělostřeleckých granátů, které jsou zásadní pro ukrajinskou obranu. Firma navíc plánuje otevřít továrnu na obrněná vozidla přímo na Ukrajině, což podle amerických zpravodajských zdrojů Moskvu „hluboce znepokojuje“.

Ruská ochota útočit na evropské občany vyvolává závažné otázky ohledně reakce NATO. Zatímco hybridní válka se obvykle pohybuje „pod prahem ozbrojeného konfliktu“, některé z těchto akcí by mohly být považovány za přímý útok na členské státy aliance, což by mohlo vyvolat aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy.

Ruské sabotážní aktivity mají široký záběr. Například v Polsku byl přes Telegram naverbován ukrajinský muž, aby za sedm dolarů nasprejoval protiválečné graffiti, následně dostal úkol instalovat sledovací kamery a zapálit plot ukrajinské dopravní společnosti.

Ve Velké Británii bylo loni v březnu několik mužů obviněno ze spolupráce s ruskými zpravodajskými službami na žhářském útoku na ukrajinský sklad. V dubnu byli v Německu zatčeni dva německo-ruské občané, kteří údajně plánovali bombové útoky na americká vojenská zařízení. Ve Francii úřady zadržely rusko-ukrajinského muže, který měl podle obvinění vyrábět bomby na zakázku Moskvy.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock varovala, že Moskva „vede hybridní útočnou válku“ proti evropským státům. „Viděli jsme útoky na továrny. To znovu ukazuje, že my Evropané se musíme chránit a nesmíme být naivní,“ uvedla Baerbock na summitu NATO ve Washingtonu.

Berlín v reakci na zprávy o ruských operacích zdůraznil, že se „nenechá zastrašit“ a že podpora Ukrajiny bude pokračovat.

Západní vlády nyní zvažují další způsoby, jak čelit ruské hrozbě. Spojené státy i evropské země aktivně rozšiřují spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti, kontrarozvědky a ochrany kritické infrastruktury.

„Rusové se zaměřují na západ, protože věří, že právě teď je nejvhodnější okamžik podkopat naši podporu Ukrajině,“ varoval představitel NATO.

Moskva podle něj v současnosti využívá hybridní taktiku a metody asymetrické války, které mají oslabit Evropu zevnitř a vytvořit chaos před dalším rozhodujícím obdobím konfliktu na Ukrajině.

Související

Ukrajina, Kyjev

Ukrajina potřebuje volby, shodly se nečekaně USA s Ruskem. Kyjev se obává nátlaku

Ukrajinská vláda vyjádřila vážné obavy nad rostoucím tlakem Spojených států a Ruska na uspořádání voleb, zatímco země stále čelí ruské invazi. Nečekaná shoda mezi Moskvou a Washingtonem vyvolává v Kyjevě strach, že by mohlo dojít k dohodě mezi oběma velmocemi, která by Ukrajinu odsunula na vedlejší kolej v rozhodování o vlastní budoucnosti.

Více souvisejících

Rusko NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 4 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 4 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy