NATO: Ruské tajné služby plánovaly atentáty na vysoce postavené Evropany

Podle Jamese Appathuraie, náměstka generálního tajemníka NATO pro inovace, hybridní a kybernetické hrozby, se jednalo o součást širší ruské strategie zaměřené na atentáty na klíčové postavy obranného průmyslu napříč Evropou.

„Viděli jsme v posledních několika letech v zemích NATO incidenty sabotáže, například vykolejení vlaků, žhářství, útoky na majetek politiků a plány na vraždu průmyslových lídrů, jako je veřejně známý pokus o atentát na šéfa Rheinmetallu. Existovaly však i další podobné plány,“ uvedl Appathurai na úterním zasedání výboru Evropského parlamentu pro hybridní válku.

Podle Appathuraie si Rusové k provádění sabotáží najímají různé prostředníky, včetně kriminálních gangů nebo nic netušících mladíků a migrantů.

„Obvykle jsou tyto útoky provedeny hrubě, ale mají jasný účel – vyvolat neklid a podkopat podporu Ukrajině,“ vysvětlil představitel NATO.

Západní spojenci Ukrajinu podporují vojensky i ekonomicky od začátku ruské invaze, přičemž dodávky zbraní hrají klíčovou roli v obraně proti ruským silám.

Appathurai varoval, že strategie Moskvy se zaměřuje na vítězství skrze politickou destabilizaci, což zahrnuje útoky na infrastrukturu, dezinformační kampaně i přímé zásahy do politického dění.

V této souvislosti Appathurai vyzval evropské země, aby se vymanily z mentality „pomalu vařené žáby“ – tedy postupného přizpůsobování se narůstající hrozbě, místo aby přijaly rozhodná opatření.

Odkázal na slova generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který už v prosinci varoval, že Evropa se musí přepnout do „válečného režimu myšlení“.

„Generální tajemník ve svém prvním projevu řekl, že potřebujeme válečnou mentalitu, protože proti našim zemím probíhá nepřetržitá a stupňující se destabilizační kampaň. Až po sabotáže,“ dodal Appathurai v rozhovoru pro Politico.

Potvrzení ruských atentátních plánů přichází v době, kdy napětí mezi Západem a Moskvou stále roste. Evropské státy zintenzivňují ochranu kritické infrastruktury a zpravodajské služby se zaměřují na odhalování ruských operací na svém území.

Americké zpravodajské služby už dříve odhalily, že ruská vláda plánovala atentát na Pappergera. Podle pěti amerických a západních činitelů obeznámených se situací šlo o součást širší série ruských atentátů na představitele obranného průmyslu v Evropě.

Plán na zavraždění Pappergera byl údajně v nejpokročilejší fázi. Jakmile se o něm dozvěděly americké zpravodajské služby, varovaly Německo, jehož bezpečnostní složky pak dokázaly útok odvrátit. Vysoce postavený německý vládní činitel potvrdil, že Berlín o hrozbě věděl díky varování z Washingtonu.

Rusko už více než rok vede sabotážní operace po celé Evropě, a to převážně prostřednictvím zprostředkovatelů. Náborovými kanály jsou například online platformy, kde Moskva rekrutuje místní amatéry k žhářským útokům na sklady se zbraněmi pro Ukrajinu či k vandalismu, jehož cílem je zpomalit dodávky vojenské techniky a oslabit veřejnou podporu pro Kyjev.

Zpravodajské informace o atentátu na Pappergera potvrzují, že Moskva je ochotna cílit na civilní osoby, což mezi západními představiteli vyvolává obavy z eskalace hybridní války. Vysoce postavený představitel NATO uvedl, že Rusko používá sabotáž, atentáty a žhářství jako součást svého strategického úsilí.

„Vidíme sabotáž, atentátní plány, žhářské útoky. Vidíme akce, které mají reálné oběti. Jsem přesvědčen, že sledujeme koordinovanou ruskou kampaň, která má strategické důsledky,“ uvedl představitel aliance na úterním setkání v NATO.

Papperger byl pro Rusko očividným cílem, protože jeho společnost Rheinmetall je klíčovým dodavatelem 155mm dělostřeleckých granátů, které jsou zásadní pro ukrajinskou obranu. Firma navíc plánuje otevřít továrnu na obrněná vozidla přímo na Ukrajině, což podle amerických zpravodajských zdrojů Moskvu „hluboce znepokojuje“.

Ruská ochota útočit na evropské občany vyvolává závažné otázky ohledně reakce NATO. Zatímco hybridní válka se obvykle pohybuje „pod prahem ozbrojeného konfliktu“, některé z těchto akcí by mohly být považovány za přímý útok na členské státy aliance, což by mohlo vyvolat aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy.

Ruské sabotážní aktivity mají široký záběr. Například v Polsku byl přes Telegram naverbován ukrajinský muž, aby za sedm dolarů nasprejoval protiválečné graffiti, následně dostal úkol instalovat sledovací kamery a zapálit plot ukrajinské dopravní společnosti.

Ve Velké Británii bylo loni v březnu několik mužů obviněno ze spolupráce s ruskými zpravodajskými službami na žhářském útoku na ukrajinský sklad. V dubnu byli v Německu zatčeni dva německo-ruské občané, kteří údajně plánovali bombové útoky na americká vojenská zařízení. Ve Francii úřady zadržely rusko-ukrajinského muže, který měl podle obvinění vyrábět bomby na zakázku Moskvy.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock varovala, že Moskva „vede hybridní útočnou válku“ proti evropským státům. „Viděli jsme útoky na továrny. To znovu ukazuje, že my Evropané se musíme chránit a nesmíme být naivní,“ uvedla Baerbock na summitu NATO ve Washingtonu.

Berlín v reakci na zprávy o ruských operacích zdůraznil, že se „nenechá zastrašit“ a že podpora Ukrajiny bude pokračovat.

Západní vlády nyní zvažují další způsoby, jak čelit ruské hrozbě. Spojené státy i evropské země aktivně rozšiřují spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti, kontrarozvědky a ochrany kritické infrastruktury.

„Rusové se zaměřují na západ, protože věří, že právě teď je nejvhodnější okamžik podkopat naši podporu Ukrajině,“ varoval představitel NATO.

Moskva podle něj v současnosti využívá hybridní taktiku a metody asymetrické války, které mají oslabit Evropu zevnitř a vytvořit chaos před dalším rozhodujícím obdobím konfliktu na Ukrajině.