Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval, aby mezinárodní společenství převzalo "kolektivní" zodpovědnost za uprchlíky po celém světě. Učinil tak na Světovém fóru o uprchlících, které dnes začalo v Ženevě. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi vyzval k "restartu" světové pomoci lidem, kteří museli kvůli konfliktům či přírodním katastrofám opustit své domovy.
Dvoudenní světové fórum o uprchlících se v Ženevě koná rok poté, co Valné shromáždění OSN potvrdilo globální pakt o migraci. Proti nezávaznému dokumentu, který má zajistit bezpečnou, řízenou a legální migraci, tehdy hlasovalo jen Česko, Maďarsko, Polsko, Izrael a USA.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) si od fóra slibuje konkrétní finanční i technické návrhy, jak dosáhnout cílů migračního paktu. Zároveň zdůraznil, že ženevské fórum není "klasickou dárcovskou konferencí". Jakékoli přísliby nebudou právně závazné.
"V našem světě panuje chaos a 25 milionů uprchlíků vzhlíží k nám a prosí o pomoc," řekl dnes Grandi. Pokud se započtou i lidé, kteří museli uprchnout ze svých domovů, zdržují se ale v táborech ve své vlasti, činí podle Grandiho počet uprchlíků na světě 71 milionů. "Je načase, abychom restartovali naše úsilí," dodal a vyzval k vytvoření "široké aliance" politiků, podnikatelů, rozvojových a charitativních organizací, která by měla uprchlíkům pomáhat.
Generální tajemník OSN Guterres, který v letech 2005 až 2015 sám stál v čele UNHCR, připomněl, že naprostou většinu uprchlíků hostí země, které v rámci světového srovnání patří k těm chudším. Zdůraznil také potřebu myslet na "lidská práva uprchlíků", které jsou podle něj v současném světě ohrožena.
UNHCR odhaduje, že v příštím roce bude potřebovat na pomoc uprchlíkům na celém světě 8,64 miliardy dolarů (197 miliard Kč). V loňském roce měl úřad k dispozici asi 60 procent prostředků, které na svou práci podle vlastních odhadů potřeboval.
Světové fórum o uprchlících by se mělo po letošním prvním ročníku konat pravidelně každé čtyři roky.
Související
OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců
Guterres: Neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je morální selhání a smrtící nedbalost
António Guterres , OSN , migrace , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 1 hodinou
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 2 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 3 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 4 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 5 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 5 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 6 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 7 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 8 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku
včera
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
včera
Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?
včera
Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu
včera
Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo
Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.
Zdroj: Libor Novák