Německá vláda popřela, že by omezila svou vojenskou pomoc Ukrajině

Německá vláda odmítá tvrzení, že by omezila svou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl v pondělí mluvčí vlády Wolfgang Büchner. Uvedla to německá média.

"Německo zůstává plně angažováno a platí slova spolkového kancléře Olafa Scholze, že podpora Ukrajině bude poskytována tak dlouho, jak bude potřeba," řekl Büchner. Dodal, že nikdo, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, by neměl doufat, že Německo v této oblasti poleví. "Zprávy naznačující, že pomoc omezujeme, jsou prostě nepřesné," uvedl.

Německo letos vyčlenilo přibližně 7,1 miliardy eur na vojenskou pomoc Ukrajině, uvádí německá vláda na svých oficiálních webových stránkách. Příští rok plánuje poskytnout čtyři miliardy eur, ale tyto prostředky může ještě zvýšit německý parlament, jak se stalo i letos, píše Tagesspiegel.

Deník připomíná, že Německo by mělo letos dodat Ukrajině ještě čtyři systémy protivzdušné obrany IRIS-T, deset samohybných protiletadlových systémů Gepard, 16 samohybných houfnic, deset tanků Leopard, bojové drony a tisíce kusů munice a střeliva. 

Německá média minulý týden uvedla, že německo plánuje v roce 2025 snížit svou bilaterální vojenskou pomoc Kyjevu na polovinu, uvedl zdroj z německého parlamentu. Země je přitom druhým největším poskytovatelem pomoci Ukrajině.  

Vyjádření zdrojů potvrdilo i několik zpráv z tisku. List Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung ve svém víkendovém vydání oznámil, že tento krok je součástí dohody mezi kancléřem a ministrem financí Christianem Lindnerem.

Rozpočet na rok 2025 byl předmětem mnoha rozhovorů mezi vládní koalicí liberální strany Svobodní demokraté (FDP), Stranou Zelených a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD).

Ministr financí proto požádal své partnery o vytvoření úspor, aby se dodrželo ústavní pravidlo, jehož cílem je zabránit přílišnému zadlužování státu.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Politico: EU tříští obchodní dohoda. Pro Německo je klíčová, Francie mobilizuje spojence

Evropská unie čelí vážnému rozkolu kvůli obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur, která vyvolává ostré spory mezi Francií a Německem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odletěla do Uruguaye s cílem uzavřít tuto historickou dohodu, která je v jednání již několik desetiletí. Zatímco Berlín tuto dohodu považuje za klíčovou pro oživení průmyslu, Paříž ji vnímá jako hrozbu pro své zemědělství a národní suverenitu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Německo Olaf Scholz

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 37 minutami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 2 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

včera

včera

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

včera

včera

Dan Jørgensen

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

včera

EU zvažuje, že bude financovat válku na Ukrajině ruskými penězi

Kaja Kallasová, nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, uvedla, že miliardy eur z ruských státních prostředků zmrazených v Evropské unii by měly být využity na pomoc Ukrajině. Podle ní má Ukrajina legitimní nárok na odškodnění za škody způsobené ruskou agresí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy