Německá vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu. Dnes to na tiskové konferenci s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou oznámil kancléř Olaf Scholz. Výhody z regulovaných cen, které budou platit od ledna, budou mít nejen domácnosti, ale i podniky a průmysl.
"Kabinet právě v tento čas dospěl k důležitému závěru ve zrychleném řízení, neboť je to naléhavé. Cenové brzdy pro plyn, elektřinu a dálkové teplo přicházejí," řekl Scholz.
Domácnosti a také malé a střední podniky dostanou od dodavatelů 80 procent předchozí průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů (2,90 Kč), respektive za 9,50 centu (2,30 Kč) za kilowatthodinu. Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby zemního plynu nebo 80 procent spotřeby tepla za sedm centů (1,70 Kč), respektive 7,50 centu (1,80 Kč) za kilowatthodinu.
Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.
Regulované ceny energií chce Německo financovat ze stabilizačního fondu, který bude mít do roku 2024 k dispozici až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Část peněz pro fond si Berlín vypůjčí, další chce získat odebráním neočekávaných zisků energetických společností. To se bude týkat zejména producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým výrobní náklady kvůli energetické krizi nevzrostly. Z vysokých cen elektřiny ale těží i provozovatelé uhelných či jaderných elektráren.
Zastropované ceny energií označuje Německo jako druhou fázi pomoci. Prvním krokem je jednorázová úleva, kdy stát uhradí domácnostem a menším firmám prosincové zálohy za plyn a dálkové teplo.
Související
Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý
Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Kandidátem Motoristů na funkci ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený
před 1 hodinou
Letadlová loď USS Abraham Lincoln dorazila na Blízký východ
před 2 hodinami
Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích
před 3 hodinami
V Praze opět roste počet případů žloutenky
před 3 hodinami
Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí
před 4 hodinami
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
před 5 hodinami
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
před 6 hodinami
Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl
před 7 hodinami
Počasí přinese tento týden další silné mrazy, o víkendu se výrazně oteplí
včera
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
včera
Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne
včera
Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10
včera
Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále
včera
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
včera
Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář
včera
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
včera
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
včera
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
včera
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
Aktualizováno včera
Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku
Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.
Zdroj: Libor Novák