Německo čelí možná nejdůležitějším poválečným volbám. Jak Scholz nahnal své voliče do náruče AfD?

Scholzova vláda byla poznamenána krizemi a nedostatečnou akceschopností. Od energetické krize přes hospodářskou recesi až po bezpečnostní výzvy, Německo se pod jeho vedením ocitlo v defenzivě. Scholzova slavná „Zeitenwende“ – historický obrat v německé bezpečnostní a obranné politice po ruské invazi na Ukrajinu – se ukázala jako prázdný slogan, protože Německo sice poskytlo Kyjevu významnou vojenskou pomoc, ale často opožděně a v omezené míře.

Navíc neochota Scholze rozhodně čelit výzvám souvisejícím s migrací a ekonomickou stagnací vedla k rekordní nepopularitě jeho vlády, uvedl server Politico.

Právě tyto faktory přispěly k nárůstu podpory krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která podle posledních průzkumů dosahuje 20 % hlasů, což je dvojnásobek oproti volbám v roce 2021. Tato situace děsí jak tradiční demokratické strany, tak i evropské partnery Německa, kteří sledují vzestup pravicového populismu s obavami.

Merz se snaží vystupovat jako rozhodný lídr, který napraví ekonomické problémy země, posílí armádu a zpřísní migrační politiku. Přestože často kritizoval politiku Angely Merkelové, jeho pragmatický styl naznačuje, že se pokusí skloubit tvrdší konzervativní přístup s nutností koaliční spolupráce.

Otázkou zůstává, s kým Merz vytvoří vládu. Přestože CDU/CSU pravděpodobně získá nejvíce hlasů, bude muset hledat koaliční partnery. Možností je buď velká koalice se sociálními demokraty, nebo spolupráce se Zelenými. Každý z těchto scénářů s sebou nese složitá vyjednávání a kompromisy, protože priority stran se v mnoha ohledech rozcházejí.

Evropská politika také přináší nové výzvy. Vzhledem k nejistotě ohledně budoucnosti transatlantických vztahů, zejména po změnách ve vedení Bílého domu, bude Německo muset redefinovat svou roli v rámci NATO i Evropské unie. Nová americká administrativa, vedená prezidentem Donaldem Trumpem, jasně signalizovala, že Evropa musí nést větší odpovědnost za vlastní obranu. Požadavek na zvýšení vojenských výdajů na 3 % HDP a otevřená podpora krajní pravice v Evropě, včetně AfD, vyvolávají v Berlíně obavy.

Bude Merz schopen vést zemi v těchto turbulentních časech? Jeho rozhodnost a zkušenosti v ekonomické sféře naznačují, že by mohl být lídrem, který Německo potřebuje. Na druhou stranu, jeho schopnost sjednotit rozdělenou společnost, vyjednat stabilní koalici a vyhnout se populistickým tlakům zůstává otevřenou otázkou.

Jisté je, že Německo se ocitlo na historické křižovatce. Příští vláda bude muset rychle ukázat, že je schopná řešit klíčové problémy – ať už jde o ekonomiku, bezpečnost, nebo mezinárodní postavení země. Pokud Merz neuspěje, hrozí, že nespokojenost voličů dále posílí síly na politických okrajích a Německo se ocitne v ještě hlubší krizi.