Německá vláda je nadále proti tomu, aby se na západní Ukrajině zřídil tvz. obranný štít z území NATO na ochranu před ruskými útoky. Řekl to v pondělí v Berlíně její mluvčí Steffen Hebestreit, píše agentura DPA.
"Z našeho pohledu by to byla účast, přímá účast v tomto konfliktu. A o něco takového se nesnažíme," dodal mluvčí německé vlády.
DPA připomíná, že v poslední době několik členských zemí NATO vyzývají k posílení ukrajinské protivzdušné obrany vytvořením jakéhosi ochranného štítu nad Ukrajinou.
Hebestreit se vyhnul konkrétnější odpovědi na otázku, zda a jakou formou Ukrajina poskytla Berlínu záruky toho, že nebude útočit na cíle na území Ruska pomocí zbraní, které jí dodalo Německo.
Podle jeho slov podléhají taková omezení utajení, které se dosud osvědčilo. Dodal však, že v souladu s mezinárodním právem se napadený stát může bránit i za svými hranicemi.
Členské státy Severoatlantické aliance se v dubnu dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.
"NATO zmapovalo stávající kapacity v Alianci a identifikovalo systémy, které mohou být poskytnuty Ukrajině. Očekávám tedy, že brzy budou oznámeny další dodávky prostředků protivzdušné obrany Ukrajině," řekl Stoltenberg s tím, že to zveřejní jednotlivé státy.
"Vedle systémů Patriot jsou zde i další zbraně, které mohou spojenci poskytnout, včetně (francouzského systému) SAMP/T. Mnozí další, kteří nemají dostupné systémy (protivzdušné obrany), přislíbili finanční pomoc, aby mohly být pro Ukrajinu zakoupeny," citovala Stoltenberga agentura Reuters.
Rusko v uplynulých týdnech zintenzivnilo raketové a dronové útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Generální tajemník NATO na jednání ministrů zahraničních věcí zemí G7 na italském ostrově Capri dnes řekl, že Ukrajina urgentně potřebuje posílit svou protivzdušnou obranu.
O prostředky protivzdušné obrany žádá i Zelenskyj, obzvláště naléhavě poté, co západní spojenci před měsícem pomohli Izraeli sestřelit téměř všech zhruba 150 raket a 170 dronů vypálených z Íránu v odvetě za předpokládaný izraelský nálet na íránský konzulát.
Související
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 11 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák