Stovky žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny dorazily do Středoafrické republiky, aby tam zajišťovaly bezpečnost referenda. Oznámila to podle serveru Africa News soukromá ruská bezpečnostní firma.
V zemi, kde wagnerovci pomáhají vládě bojovat proti povstalcům, se koncem měsíce uskuteční hlasování o změně ústavy, podle které by se prezident Faustin-Archange Touadéra mohl ucházet o třetí funkční období.
"Do Bangui dorazilo další letadlo s instruktory, aby pracovali ve Středoafrické republice. Plánovaná rotace pokračuje. Několik stovek zkušených profesionálů z Wagnerovy skupiny se připojuje k týmu pracujícímu ve Středoafrické republice," uvedla podle serveru komunita důstojníků na Telegramu.
"Ruští instruktoři budou pokračovat v pomoci vojákům středoafrických ozbrojených sil, aby zajistili bezpečnost v očekávání ústavního referenda stanoveného na 30. července," dodala firma v oznámení.
Podle Spojených států je OUIS společnost, která zajišťuje krytí pro Wagnerovu skupinu v zemi. Na společnost se vztahují mezinárodní sankce uvalené kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. OUIS ale tvrdí, že jeho instruktoři poskytují výcvik bezpečnostním silám SAR již více než pět let, což podle jejich prohlášení umožnilo zlepšit celkovou bezpečnostní situaci v zemi.
Další skupiny wagnerovců míří do Běloruska. Ukrajinská pohraniční stráž potvrdila příjezd bojovníků, uvedla stanice BBC, která uvádí, že pohraničníci nyní analyzují, kolik wagnerovců se v Bělorusku může nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle.
Podle neověřených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi 60 vozidel s příslušníky Wagnerovy skupiny. Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko v krátkém prohlášení potvrdil přítomnost wagnerovců v Bělorusku. Uvedl, že pohraniční stráž "stále monitoruje situaci" na severní hranici země.
Analytici Institutu pro studium války (ISW) v sobotu uvedl, že rétorika ruského prezidenta Vladimira Putina potvrzuje, že si chtěl ponechat Wagnerovu skupinu žoldáků jako bojovou sílu. Zároveň se ji snažil oddělit ji od jejího šéfa Jevgenije Prigožina. Uvedl to server Ukrajinska pravda.
Analytici poukazují na to, že ruský prezident Vladimir Putin řekl, že má v úmyslu zachovat Wagnerovu skupinu jako soudržnou bojovou sílu, nikoli ji rozdělovat. Snaží se však odstranit Jevgenije Prigožina, zakladatele soukromé vojenské společnosti, z jejího .
Putin však nadále trvá na svém směšném tvrzení , že soukromé vojenské společnosti v Rusku neexistují. Navzdory tomu Putin po neúspěšné vzpouře v červnu nabídl příslušníkům Wagnerovy skupiny možnost pokračovat v boji na Ukrajině pod vedením svého původního velitele, uvedla agentura Reuters.
Stalo se tak podle Putina při setkání v Kremlu krátce po vzpouře. Proti návrhu se postavil šéf skupiny Jevgenij Prigožin. Putin tvrdí, že wagnerovcům na setkání udělal mnoho nabídek včetně té, aby dále bojovali na Ukrajině pod stejným velitelem.
Není navíc ani jasné, kolik bojovníků v Rusku zůstalo. Běloruské ministerstvo obrany na svém telegramu informovalo, že Wagnerovci poskytovali výcvik vojákům jednotkám teritoriálních vojsk. Momentálně není jasné, jestli žoldáci na území Běloruska skutečně budou trvale. Ukrajinská strana ale pozoruje úbytek ruských vojáků.
Související
Objednala si ho Moskva. V Británii padly tresty za žhářský útok v Londýně
Wagnerovci v Africe končí. Rusko nahrazuje žoldnéře za Afrika Corps, může je lépe kontrolovat
Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) , Středoafrická republika
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák