Izrael téměř dokončil likvidaci vojenských schopností palestinského militantního hnutí Hamás v Pásmu Gazy, uvedl v pondělí izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle agentury Reuters.
"Blížíme se ke konci fáze eliminace teroristické armády Hamásu. Údery na její zbytky budou pokračovat," řekl Netanjahu.
V pondělí izraelská armáda vydala evakuační příkaz pro části Chán Júnis a Rafah na jihu Pásma Gazy, což naznačuje, že se izraelské síly do této oblasti plánují vrátit, poté co ji před několika týdny opustily.
Evakuace následovala po vypálení asi 20 raket na Izrael militantním hnutím Palestinský islámský džihád, spojencem Hamásu, který uvedl, že rakety byly vypáleny jako reakce na "zločiny sionistického nepřítele vůči Palestincům". Podle izraelské armády rakety pocházely z oblasti Chán Júnis.
Pondělní útok si nevyžádal žádné oběti, ale ukazuje, že i po devíti měsících od začátku konfliktu v Pásmu Gazy jsou militanti stále schopni raketových útoků na Izrael, poznamenává Reuters.
Konflikt v Pásmu Gazy začal 7. října loňského roku po útoku Hamásu na jih Izraele, při kterém zemřelo téměř 1200 lidí a asi 250 osob bylo uneseno do Pásma Gazy. Izrael reagoval odvetnými leteckými útoky a následnou pozemní ofenzívou, které si dosud vyžádaly nejméně 37.900 obětí.
Netanjahu přitom před několika dny oznámil, že intenzivní boje proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás na jihu Pásma Gazy se blíží ke konci. Zároveň však zdůraznil, že válka neskončí, dokud Hamás bude mít kontrolu nad Pásmem Gazy.
Podle serveru Times of Israel Netanjahu upřesnil, že ukončení intenzivních bojů v Gaze umožní Izraeli přesunout více jednotek na boj proti Hizballáhu podporovanému Íránem v Libanonu.
Válka v Pásmu Gazy odstartovala útoky ze 7. října 2023, kdy palestinská komanda pronikla na jih Izraele a zabila tam přibližně 1140 lidí, většinou izraelských civilistů.
Zároveň bylo zajato kolem 250 rukojmích, z nichž polovina podle Izraele stále zůstává v zajetí, přičemž se předpokládá, že někteří byli mezitím zabiti. V reakci na tyto útoky zahájil Izrael nejprve letecké útoky a následně i pozemní operaci v Gaze.
Netanjahu uvedl tyto poznámky během rozhovoru pro izraelskou televizi, což bylo jeho první interview v hebrejštině od útoků 7. října 2023.
V rozhovoru se také vyjádřil k otázkám ohledně možného vlivu odmítavého postoje záložníků izraelské armády, kteří protestovali proti kontroverzní justiční reformě a odmítli nastoupit do služby.
Netanjahu označil měsíce protivládních protestů za "katastrofu, která přišla z levé části politického spektra". Dodal, že odmítnutí záložníků nastoupit do služby bylo "důležitým faktorem" neúspěchu v reakci na útoky z 7. října, "ale ne hlavním".
Někteří vysocí představitelé izraelských tajných služeb a armády také přiznali, že k útoku vedenému Hamásem vedly chyby a nedostatky.
Související
Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Benjamin Netanjahu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák