Netanjahu krátce před zahájením jednání v Haagu odmítl okupaci Pásma Gazy

Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nebude trvale okupovat Pásmo Gazy a nechce ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo. Premiér to uvedl v reakci na výzvy některých krajně pravicových politiků, kteří volají po rozšíření izraelských osad na okupovaných územích a podpoře palestinské emigrace. 

Netanjahu v předvečer prvního jednání Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu o útocích v v Pásmu Gazy na síti X uvedl, že "Izrael v Pásmu Gazy bojuje s teroristy hnutí Hamás, ne s palestinskými civilisty."

"Konáme tak v plném souladu s mezinárodním právem. Naším cílem je zbavit Gazu teroristů a osvobodit naše rukojmí. Jakmile toho dosáhneme, Gaza může být demilitarizována a deradikalizována," dodal.

Několik izraelských představitelů včetně Netanjahua odmítá výzvy, podle kterých by v poválečném Pásmu Gazy měla vládnout reformovaná Palestinská autonomie. Ministr obrany Izraele Joav Gallant před nedávnem představil plán organizace moci v Pásmu Gazy po skončení války mezi Izraelem a hnutím Hamás. Podle tohoto plánu by měla být vláda v enklávě předána palestinským orgánům.  

Gallant zdůraznil, že obyvatelé Gazy jsou Palestinci, a proto by odpovědnost za enklávu měla být přenesena na palestinské orgány, za předpokladu, že nebude docházet k nepřátelským činům či hrozbám vůči Izraeli.

Doporučené články

Podle ministra bude válka pokračovat až do dosažení izraelských cílů, kterými jsou návrat rukojmích zajatých po začátku konfliktu, zničení hnutí Hamás a odstranění jakýchkoli vojenských hrozeb.

Po dosažení těchto cílů by měla začít nová fáze, během níž by Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy a již by nebyl vnímán jako bezpečnostní hrozba pro občany Izraele. Vládu v enklávě by převzaly palestinské instituce.

Izrael by si ponechal právo zasahovat na území Pásma Gazy, avšak nebyli by tam přítomni žádní izraelští civilisté.

Ministr národní bezpečnosti Izraele Itamar Ben Gvir v pondělí navrhoval návrat izraelských osadníků do Pásma Gazy a podpořil i emigraci obyvatel této enklávy. Podobné požadavky vyjádřil i ministr financí Bezalel Smotrič. Tyto požadavky byly odsouzeny jak arabskými státy, USA, tak Evropskou unií.

Palestinský premiér Muhammad Ištajja zdůraznil, že jakékoliv budoucí uspořádání musí zahrnovat politické řešení pro celou Palestinu, nikoliv pouze pro Pásmo Gazy. Vyjádřil též pochybnosti o tom, že by Izrael v blízké budoucnosti opustil tuto enklávu.

Doporučené články

USA prosazují návrat kontroly nad Pásmem Gazy palestinské samosprávě, která má moc na západním břehu Jordánu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s tímto názorem však nesouhlasí.

Americký prezident Joe Biden už loni sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.  

V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."

Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.

Netanjahu v reakci poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.

Doporučené články

Netanjahu už dříve uvedl, že Izrael neplánuje tuto palestinskou enklávu opětovně okupovat. "Nesnažíme se vládnout v Gaze. Nesnažíme se ji okupovat, ale snažíme se poskytnout jí i nám lepší budoucnost," řekl podle médií.

Izraelský premiér také uvedl, že v pásmu Gazy bude muset vzniknout civilní vláda, a Izrael zajistí, aby už nedošlo k takovému útoku, jako byl ten ze 7. října. "Takže musíme mít důvěryhodné síly, které v případě potřeby vstoupí do Gazy a zabijí vrahy. Protože právě to zabrání opětovnému vzniku subjektu podobnému Hamásu," řekl Netanjahu.

Podle něj musí být Gaza být po válce demilitarizována, deradikalizována a nově vybudována. Představitelé USA ale tvrdí, že palestinská samospráva by se měla po válce vrátit k vládě také v Gazy. 

Netanjahu naznačil, že Izrael bude zodpovědný za bezpečnost v Gaze, čímž si vysloužil nevoli ze strany Spojených států, které jsou jeho hlavním spojencem. Washington se totiž ve svých tvrzeních staví proti izraelské poválečné okupaci Gazy.

To, že jsou Spojené státy proti dlouhodobé okupaci pásma Gazy ze strany Izraele, uvedl před nedávnem mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Vedant Patel, informovala agentura Reuters.

"Náš názor je, že Palestinci musí být v popředí těchto rozhodnutí. Gaza je palestinským územím a zůstane palestinským územím," řekl mluvčí americké diplomacie. "Obecně řečeno, nepodporujeme novou okupaci Gazy a nepodporuje ji ani Izrael," dodal.

Doporučené články

Izrael se stáhl z pásma Gazy v roce 2005 poté, co tam vládl od Šestidenní války v roce 1967. Hnutí Hamás získalo moc v této palestinské enklávě v roce 2007. Spojené státy podle Patela souhlasí s tím, že není cesta k "návratu ke statusu quo".

Dodal, že "Izrael a region musí být bezpečné a Gaza by už neměla a nemůže být základnou, ze které by se mohly podnikat teroristické útoky proti Izraelcům nebo komukoli jinému." Netanjahu ale míní, že po skončení války s Hamásem Izrael na neurčitý čas převezme celkovou odpovědnost za tamní bezpečnost.

"Pokud tuto bezpečnostní odpovědnost mít nebudeme, vypukne teror Hamásu v rozsahu, jaký si nedovedeme představit," dodal. Od roku 2007 Izrael uvalil na Pásmo Gazy blokádu, která omezuje pohyb osob a zboží mezi územím a zahraničím.

Blokáda byla zdůvodňována jako bezpečnostní opatření, ale měla značný dopad na životní podmínky obyvatel Pásma Gazy. Byla kritizována za porušování lidských práv a humanitární krizi, která postihla civilní obyvatelstvo.

Izrael už dříve odmítl, že by měl zájem na tom obsadit a ovládat enklávu. Zároveň ale nehodlá podporovat tamní obyvatele, jak naznačil Netanjahu, když jim zakázal nadále pracovat v Izraeli. Podle agentury Reuters byly tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy vráceni zpět do palestinské enklávy. 

Související

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

včera

23. února 2026 21:14

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

23. února 2026 20:04

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy