Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nebude trvale okupovat Pásmo Gazy a nechce ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo. Premiér to uvedl v reakci na výzvy některých krajně pravicových politiků, kteří volají po rozšíření izraelských osad na okupovaných územích a podpoře palestinské emigrace.
Netanjahu v předvečer prvního jednání Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu o útocích v v Pásmu Gazy na síti X uvedl, že "Izrael v Pásmu Gazy bojuje s teroristy hnutí Hamás, ne s palestinskými civilisty."
"Konáme tak v plném souladu s mezinárodním právem. Naším cílem je zbavit Gazu teroristů a osvobodit naše rukojmí. Jakmile toho dosáhneme, Gaza může být demilitarizována a deradikalizována," dodal.
Několik izraelských představitelů včetně Netanjahua odmítá výzvy, podle kterých by v poválečném Pásmu Gazy měla vládnout reformovaná Palestinská autonomie. Ministr obrany Izraele Joav Gallant před nedávnem představil plán organizace moci v Pásmu Gazy po skončení války mezi Izraelem a hnutím Hamás. Podle tohoto plánu by měla být vláda v enklávě předána palestinským orgánům.
Gallant zdůraznil, že obyvatelé Gazy jsou Palestinci, a proto by odpovědnost za enklávu měla být přenesena na palestinské orgány, za předpokladu, že nebude docházet k nepřátelským činům či hrozbám vůči Izraeli.
Podle ministra bude válka pokračovat až do dosažení izraelských cílů, kterými jsou návrat rukojmích zajatých po začátku konfliktu, zničení hnutí Hamás a odstranění jakýchkoli vojenských hrozeb.
Po dosažení těchto cílů by měla začít nová fáze, během níž by Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy a již by nebyl vnímán jako bezpečnostní hrozba pro občany Izraele. Vládu v enklávě by převzaly palestinské instituce.
Izrael by si ponechal právo zasahovat na území Pásma Gazy, avšak nebyli by tam přítomni žádní izraelští civilisté.
Ministr národní bezpečnosti Izraele Itamar Ben Gvir v pondělí navrhoval návrat izraelských osadníků do Pásma Gazy a podpořil i emigraci obyvatel této enklávy. Podobné požadavky vyjádřil i ministr financí Bezalel Smotrič. Tyto požadavky byly odsouzeny jak arabskými státy, USA, tak Evropskou unií.
Palestinský premiér Muhammad Ištajja zdůraznil, že jakékoliv budoucí uspořádání musí zahrnovat politické řešení pro celou Palestinu, nikoliv pouze pro Pásmo Gazy. Vyjádřil též pochybnosti o tom, že by Izrael v blízké budoucnosti opustil tuto enklávu.
USA prosazují návrat kontroly nad Pásmem Gazy palestinské samosprávě, která má moc na západním břehu Jordánu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s tímto názorem však nesouhlasí.
Americký prezident Joe Biden už loni sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.
V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."
Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.
Netanjahu v reakci poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.
Netanjahu už dříve uvedl, že Izrael neplánuje tuto palestinskou enklávu opětovně okupovat. "Nesnažíme se vládnout v Gaze. Nesnažíme se ji okupovat, ale snažíme se poskytnout jí i nám lepší budoucnost," řekl podle médií.
Izraelský premiér také uvedl, že v pásmu Gazy bude muset vzniknout civilní vláda, a Izrael zajistí, aby už nedošlo k takovému útoku, jako byl ten ze 7. října. "Takže musíme mít důvěryhodné síly, které v případě potřeby vstoupí do Gazy a zabijí vrahy. Protože právě to zabrání opětovnému vzniku subjektu podobnému Hamásu," řekl Netanjahu.
Podle něj musí být Gaza být po válce demilitarizována, deradikalizována a nově vybudována. Představitelé USA ale tvrdí, že palestinská samospráva by se měla po válce vrátit k vládě také v Gazy.
Netanjahu naznačil, že Izrael bude zodpovědný za bezpečnost v Gaze, čímž si vysloužil nevoli ze strany Spojených států, které jsou jeho hlavním spojencem. Washington se totiž ve svých tvrzeních staví proti izraelské poválečné okupaci Gazy.
To, že jsou Spojené státy proti dlouhodobé okupaci pásma Gazy ze strany Izraele, uvedl před nedávnem mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Vedant Patel, informovala agentura Reuters.
"Náš názor je, že Palestinci musí být v popředí těchto rozhodnutí. Gaza je palestinským územím a zůstane palestinským územím," řekl mluvčí americké diplomacie. "Obecně řečeno, nepodporujeme novou okupaci Gazy a nepodporuje ji ani Izrael," dodal.
Izrael se stáhl z pásma Gazy v roce 2005 poté, co tam vládl od Šestidenní války v roce 1967. Hnutí Hamás získalo moc v této palestinské enklávě v roce 2007. Spojené státy podle Patela souhlasí s tím, že není cesta k "návratu ke statusu quo".
Dodal, že "Izrael a region musí být bezpečné a Gaza by už neměla a nemůže být základnou, ze které by se mohly podnikat teroristické útoky proti Izraelcům nebo komukoli jinému." Netanjahu ale míní, že po skončení války s Hamásem Izrael na neurčitý čas převezme celkovou odpovědnost za tamní bezpečnost.
"Pokud tuto bezpečnostní odpovědnost mít nebudeme, vypukne teror Hamásu v rozsahu, jaký si nedovedeme představit," dodal. Od roku 2007 Izrael uvalil na Pásmo Gazy blokádu, která omezuje pohyb osob a zboží mezi územím a zahraničím.
Blokáda byla zdůvodňována jako bezpečnostní opatření, ale měla značný dopad na životní podmínky obyvatel Pásma Gazy. Byla kritizována za porušování lidských práv a humanitární krizi, která postihla civilní obyvatelstvo.
Izrael už dříve odmítl, že by měl zájem na tom obsadit a ovládat enklávu. Zároveň ale nehodlá podporovat tamní obyvatele, jak naznačil Netanjahu, když jim zakázal nadále pracovat v Izraeli. Podle agentury Reuters byly tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy vráceni zpět do palestinské enklávy.
Související
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy , Benjamin Netanjahu
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 1 hodinou
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 1 hodinou
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 9 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 9 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
Zdroj: Libor Novák