Spojené státy ve středu zkritizovaly obvinění vůči Izraeli za údajnou genocidu v Pásmu Gazy, které minulý pátek na Mezinárodním soudním dvoře (ICJ/MSD) vznesla Jihoafrická republika (JAR).
"Tato situace je bezvýznamná, kontraproduktivní a totálně bez jakéhokoli opodstatnění," uvedl pode médií mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.
Jihoafrická republika se na ICJ obrátila v souvislosti s izraelským vojenským postupem v Gaze, kde zemřelo kolem 22 000 Palestinců. Izrael by tak mohl být vyzván k zastavení palby. Sám se přitom připravuje na jeden z nejvýznamnějších procesů v historii, v souvislosti s útokem militantů z Hamásu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli tvrzení Jihoafrické republiky odmítl. Izrael dlouhodobě odmítá, že by při své ofenzivě proti palestinským militantům používal nepřiměřenou sílu a zdůrazňuje, že jde jen o součást legitimní obrany izraelského území a obyvatelstva. Netanjahu také reagoval, že genocidu nepřišel páchat Izrael.
Pokud by ICJ rozhodl takto, existuje obava, že by to vedlo k izolaci Izraele a možným sankcím či bojkotu izraelských firem. Jihoafrická republika tvrdí, že Izrael v Gaze páchá genocidu a nezabývá se trestem těch, kteří k genocidě pobízejí. Zároveň je přesvědčena, že Izrael se dopouští válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Izrael ale tvrdí, že dodržuje mezinárodní právo. Kvůli vysokému počtu civilních obětí a blokádě dodávek vody, potravin a léků v Gaze je ale už několik týdnů terčem kritiky od mezinárodních organizací i spojenců.
Expertka na mezinárodní právo Shelly Aviv Jeiniová z Haifské univerzity podle Haaretz zdůrazňuje, že stížnost Jihoafrické republiky nelze brát na lehkou váhu. Prokázání genocidy vyžaduje dokázat záměr vyhladit určitou skupinu lidí a konkrétní činy, které tento záměr naplňují.
Jihoafrická republika tvrdí, že vyjádření vysoce postavených izraelských činitelů a veřejná atmosféra v Izraeli ukazují na záměr vymazat Gazu z mapy. Zároveň poukazuje na škody způsobené civilistům v Gaze a hlad, který trpí.
Další právnický expert Eliav Lieblich z Telavivské univerzity uznává, že extremistická vyjádření vysoce postavených izraelských činitelů mohou být považována za důkaz záměru ublížit civilním obyvatelům Gazy. Nicméně zdůrazňuje, že pro Jihoafrickou republiku bude složité prokázat přímou souvislost mezi vyjádřeními politiků a vojenskými akcemi izraelské armády.
Na soud se chystá i Izrael
Izrael kromě odvetných útoků v enklávě také vyšetřuje masakr, který loni 7. října na jeho území spáchali palestinští militanti z hnutí Hamás a dalších skupin. Podle médií to může vést k jednomu z nejvýznamnějších soudních případů v poválečném období.
Izraelští vyšetřovatelé v současnosti provádějí rekonstrukci zmíněných událostí na základě zhruba 200.000 fotografií a videí, jakož i 2000 svědeckých výpovědí. Cílem je iniciovat předvedení zodpovědných před spravedlnost, jak uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ).
Izrael dosud identifikoval přibližně 800 civilistů zavražděných během útoků ze 7. října - včetně 37 nezletilých ve věku do 17 let, přičemž šest těchto obětí bylo méně než pět let, píše deník. Podle vedení forenzního centra prokázaly tomografické snímky obětí znaky mučení a poprav.
Forenzní důkazy, které novinám poskytli izraelští představitelé, mimo jiné prokázaly, že některé oběti byly upáleny zaživa.
Bývalý náměstek izraelského generálního prokurátora Roi Sheindorf deníku uvedl, že Izrael ještě nikdy nečelil zločinům ani vyšetřování takového rozsahu. Palestinské militantní hnutí Hamás popřelo, že by jeho bojovníci zabíjeli děti a znásilňovaly ženy.
Podle novin to pravděpodobně bude nejvýznamnější proces v Izraeli od dob soudu s nacistickým zločinem Adolfem Eichmanem v roce 1961, který byl za svůj podíl na holocaustu oběsen. Byla to jediná soudní poprava, kterou Izrael dosud uskutečnil.
Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy, zaměřená na zničení palestinského hnutí Hamás, které zde má kontrolu nad přibližně 2,4 miliony obyvatel, si od 7. října vyžádala životy nejméně 21 822 Palestinců. Kromě toho bylo více než 56 451 lidí zraněno.
Související
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
Netanjahu byl před útokem Hamásu varován a nic neudělal, tvrdí izraelští novináři
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) , John Kirby
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
před 2 hodinami
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
před 2 hodinami
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
před 2 hodinami
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
před 3 hodinami
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
před 4 hodinami
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
před 5 hodinami
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
před 6 hodinami
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
před 6 hodinami
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
před 7 hodinami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 8 hodinami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Zdroj: Libor Novák