Izrael stahuje tanky i vojáky. Mění strategii v bojích v Pásmu Gazy

Izraelská armáda uskutečňuje změny v rozmístění svých jednotek, protože očekává dlouhotrvající válku v Pásmu Gazy. Některým záložníkům umožní dočasně vrátit se do civilního života. Izraelské tanky se také dnes stáhly z některých čtvrtí města Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní obyvatele. 

"Cíle této války vyžadují dlouhotrvající boje a my se na to připravujeme," řekl mluvčí armády Daniel Hagari v neděli večer. "Plánujeme řízení sil operujících v terénu, zabýváme se systémem záloh, ekonomikou, obnovou sil a pokračujeme v procesech bojového výcviku."

Někteří rezervisté se tento týden vrátí ke svým rodinám a zaměstnání, což pomůže izraelské ekonomice a umožní záložníkům "nabrat síly pro nadcházející aktivity" v novém roce, uvedl Hagari. Boje budou pokračovat a tito záložníci ještě budou zapotřebí.

Kromě toho bude pokračovat výcvik důstojníků. Poté, co získali zkušenosti v bojích v Pásmu Gazy, dostanou další výcvik, aby se posílily řady velitelů, doplnil mluvčí.

Obyvatelé jedné z částí města Gazy na severu palestinského území informovali o odjezdu izraelských tanků. V dalších čtvrtích a jiných částech severu Pásma Gazy tanky zůstávají.

Boje ve střední části palestinského území nepolevují, a Hamás ukázal, že i po více než 12 týdnech války je schopen na Izrael útočit. Izraelský činitel naznačil možnou změnu taktiky a oznámil, že armáda tento měsíc stáhne některé jednotky z Gazy a přejde do fáze více lokalizovaných "dokončovacích" operací.

Doporučené články

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už v sobotu prohlásil, že válka v Pásmu Gazy potrvá ještě "mnoho měsíců". Zopakoval, že izraelská operace v Gaze potrvá do té doby, než se podaří eliminovat militantní hnutí Hamás a zajistit návrat všech izraelských rukojmích. 

"Válka potrvá mnoho měsíců. Zaručíme, že Gaza přestane být pro Izrael hrozbou. Krok za krokem likvidujeme kapacity Hamásu a zlikvidujeme i jeho vůdce," uvedl Netanjahu na tiskové konferenci.

Zdůraznil, že izraelská armáda v Pásmu Gazy provádí "komplexní" bojové operace a potřebuje čas k dosažení svých cílů. Doposud se podle něj podařilo zabít přibližně 8000 militantů.

Během bojů v Gaze zahynulo podle údajů palestinské strany již přes 21.670 lidí. Izrael zdůrazňuje, že za masové civilní oběti i nepříznivou humanitární situaci v Gaze je zodpovědný Hamás, který využívá Palestince jako živé štíty a má základny nebo sklady v areálech nemocnic, škol a zařízení OSN. Hamás to popírá.

Izraelský ministr obrany Joav Galant také už dlouhodobě tvrdí, že porazit palestinské hnutí v Pásmu Gazy bude vyžadovat nejméně několik měsíců vojenského úsilí.

Řekl to bezpečnostnímu poradci Bílého domu Jakeovi Sullivanovi během jeho dvoudenní návštěvy Izraele. Premiér Benjamin Netanjahu sdělil Sullivanovi, že Izrael bude vést válku proti Hamásu "až do úplného vítězství". 

Galant zdůraznil, že Hamás budoval svou infrastrukturu v Pásmu Gazy po dobu více než deseti let a zničení této teroristické skupiny, kterou považují za teroristickou organizaci EU i USA, bude trvat déle než několik měsíců. Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy v roce 2007 po porážce umírněnější strany Fatah Mahmuda Abbáse.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na počátku prosince varoval, že izraelský cíl zlikvidovat palestinskou militantní organizaci Hamás může skončit desetiletou válkou. 

"Myslím si, že se nacházíme v bodě, kdy izraelské úřady budou muset přesněji definovat svůj cíl a požadovaný konečný stav," uvedl Macron na tiskové konferenci na okraj klimatické konference COP28 v Dubaji.

Doporučené články

"Co je totální zničení Hamásu a myslí si někdo, že je to možné? Pokud ano, válka bude trvat 10 let," zdůraznil v Macron.

Netanjahu už dříve prohlásil, že válka proti Hamásu v pásmu Gazy bude pokračovat, dokud Izrael nedosáhne všech svých cílů včetně návratu všech rukojmích a zničení islamistického hnutí.

V komentáři pro americký deník Wall Street Journal Netanjahu uvedl, že jsou tři předpoklady pro dosažení míru v oblasti. Konkrétně zmínil zničení teroristického hnutí Hamás, demilitarizaci Pásma Gazy a deradikalizaci palestinské společnosti. 

Ke zničení Hamásu je podle Netanjahua nutné zlikvidovat jeho vojenské kapacity a ukončit jeho vládu v Pásmu Gazy. Izrael ve snaze o dosažení tohoto cíle postupuje v plném souladu s mezinárodním právem, tvrdí premiér. Zdůraznil, že ke strategii Hamásu patří využívání civilistů jako lidských štítů. 

Pro demilitarizaci Gazy bude třeba vytvořit dočasnou bezpečnostní zónu po obvodu pásma a také kontrolní mechanismus na hranici mezi enklávou a sousedním Egyptem, který se bude řídit podle bezpečnostních potřeb Tel Avivu. Podle premiéra je očekávání, že Gazu odzbrojí sami Palestinci, nerealistické. 

Netanjahu se domnívá, že k deradikalizaci je třeba zajistit, aby si palestinské děti vážily života a nebylo jim kázáno o vraždění Židů. "Palestinskou občanskou společnost je třeba transformovat tak, aby její obyvatelé podporovali boj proti terorismu, a ne jeho financování," napsal. 

"Jakmile bude Hamás zničen, Gaza demilitarizována a palestinská společnost zahájí proces deradikalizace, bude možné Gazu obnovit a vyhlídky na širší mír na Blízkém východě se stanou realitou," dodal premiér v komentáři pro WSJ.

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 4 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 5 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 8 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

včera

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

včera

Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti

V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy