Izrael stahuje tanky i vojáky. Mění strategii v bojích v Pásmu Gazy

Izraelská armáda uskutečňuje změny v rozmístění svých jednotek, protože očekává dlouhotrvající válku v Pásmu Gazy. Některým záložníkům umožní dočasně vrátit se do civilního života. Izraelské tanky se také dnes stáhly z některých čtvrtí města Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní obyvatele. 

"Cíle této války vyžadují dlouhotrvající boje a my se na to připravujeme," řekl mluvčí armády Daniel Hagari v neděli večer. "Plánujeme řízení sil operujících v terénu, zabýváme se systémem záloh, ekonomikou, obnovou sil a pokračujeme v procesech bojového výcviku."

Někteří rezervisté se tento týden vrátí ke svým rodinám a zaměstnání, což pomůže izraelské ekonomice a umožní záložníkům "nabrat síly pro nadcházející aktivity" v novém roce, uvedl Hagari. Boje budou pokračovat a tito záložníci ještě budou zapotřebí.

Kromě toho bude pokračovat výcvik důstojníků. Poté, co získali zkušenosti v bojích v Pásmu Gazy, dostanou další výcvik, aby se posílily řady velitelů, doplnil mluvčí.

Obyvatelé jedné z částí města Gazy na severu palestinského území informovali o odjezdu izraelských tanků. V dalších čtvrtích a jiných částech severu Pásma Gazy tanky zůstávají.

Boje ve střední části palestinského území nepolevují, a Hamás ukázal, že i po více než 12 týdnech války je schopen na Izrael útočit. Izraelský činitel naznačil možnou změnu taktiky a oznámil, že armáda tento měsíc stáhne některé jednotky z Gazy a přejde do fáze více lokalizovaných "dokončovacích" operací.

Doporučené články

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už v sobotu prohlásil, že válka v Pásmu Gazy potrvá ještě "mnoho měsíců". Zopakoval, že izraelská operace v Gaze potrvá do té doby, než se podaří eliminovat militantní hnutí Hamás a zajistit návrat všech izraelských rukojmích. 

"Válka potrvá mnoho měsíců. Zaručíme, že Gaza přestane být pro Izrael hrozbou. Krok za krokem likvidujeme kapacity Hamásu a zlikvidujeme i jeho vůdce," uvedl Netanjahu na tiskové konferenci.

Zdůraznil, že izraelská armáda v Pásmu Gazy provádí "komplexní" bojové operace a potřebuje čas k dosažení svých cílů. Doposud se podle něj podařilo zabít přibližně 8000 militantů.

Během bojů v Gaze zahynulo podle údajů palestinské strany již přes 21.670 lidí. Izrael zdůrazňuje, že za masové civilní oběti i nepříznivou humanitární situaci v Gaze je zodpovědný Hamás, který využívá Palestince jako živé štíty a má základny nebo sklady v areálech nemocnic, škol a zařízení OSN. Hamás to popírá.

Izraelský ministr obrany Joav Galant také už dlouhodobě tvrdí, že porazit palestinské hnutí v Pásmu Gazy bude vyžadovat nejméně několik měsíců vojenského úsilí.

Řekl to bezpečnostnímu poradci Bílého domu Jakeovi Sullivanovi během jeho dvoudenní návštěvy Izraele. Premiér Benjamin Netanjahu sdělil Sullivanovi, že Izrael bude vést válku proti Hamásu "až do úplného vítězství". 

Galant zdůraznil, že Hamás budoval svou infrastrukturu v Pásmu Gazy po dobu více než deseti let a zničení této teroristické skupiny, kterou považují za teroristickou organizaci EU i USA, bude trvat déle než několik měsíců. Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy v roce 2007 po porážce umírněnější strany Fatah Mahmuda Abbáse.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na počátku prosince varoval, že izraelský cíl zlikvidovat palestinskou militantní organizaci Hamás může skončit desetiletou válkou. 

"Myslím si, že se nacházíme v bodě, kdy izraelské úřady budou muset přesněji definovat svůj cíl a požadovaný konečný stav," uvedl Macron na tiskové konferenci na okraj klimatické konference COP28 v Dubaji.

Doporučené články

"Co je totální zničení Hamásu a myslí si někdo, že je to možné? Pokud ano, válka bude trvat 10 let," zdůraznil v Macron.

Netanjahu už dříve prohlásil, že válka proti Hamásu v pásmu Gazy bude pokračovat, dokud Izrael nedosáhne všech svých cílů včetně návratu všech rukojmích a zničení islamistického hnutí.

V komentáři pro americký deník Wall Street Journal Netanjahu uvedl, že jsou tři předpoklady pro dosažení míru v oblasti. Konkrétně zmínil zničení teroristického hnutí Hamás, demilitarizaci Pásma Gazy a deradikalizaci palestinské společnosti. 

Ke zničení Hamásu je podle Netanjahua nutné zlikvidovat jeho vojenské kapacity a ukončit jeho vládu v Pásmu Gazy. Izrael ve snaze o dosažení tohoto cíle postupuje v plném souladu s mezinárodním právem, tvrdí premiér. Zdůraznil, že ke strategii Hamásu patří využívání civilistů jako lidských štítů. 

Pro demilitarizaci Gazy bude třeba vytvořit dočasnou bezpečnostní zónu po obvodu pásma a také kontrolní mechanismus na hranici mezi enklávou a sousedním Egyptem, který se bude řídit podle bezpečnostních potřeb Tel Avivu. Podle premiéra je očekávání, že Gazu odzbrojí sami Palestinci, nerealistické. 

Netanjahu se domnívá, že k deradikalizaci je třeba zajistit, aby si palestinské děti vážily života a nebylo jim kázáno o vraždění Židů. "Palestinskou občanskou společnost je třeba transformovat tak, aby její obyvatelé podporovali boj proti terorismu, a ne jeho financování," napsal. 

"Jakmile bude Hamás zničen, Gaza demilitarizována a palestinská společnost zahájí proces deradikalizace, bude možné Gazu obnovit a vyhlídky na širší mír na Blízkém východě se stanou realitou," dodal premiér v komentáři pro WSJ.

Související

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.
Benjamin Netanjahu

Netanjahu byl před útokem Hamásu varován a nic neudělal, tvrdí izraelští novináři

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí novým obviněním, že byl osobně varován před chystaným rozsáhlým útokem hnutí Hamás ještě před jeho spuštěním. S touto informací přišla nová kniha izraelských novinářů, podle níž mu varování telefonicky předal prezident Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zájid Ál Nahján. Výzvu k ostražitosti však šéf izraelské vlády podle autorů ignoroval a nepodnikl žádná bezpečnostní opatření. Kancelář premiéra veškerá tvrzení ostrým způsobem odmítla a označila je za absolutní lež.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy