„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.

Tento sebeklam Rubio označil za „konec dějin“, kdy se Západ po pádu komunismu začal domnívat, že se každá země světa stane liberální demokracií a že národní zájmy budou nahrazeny globálním řádem založeným na pravidlech. Podle amerického ministra šlo o pošetilou myšlenku, která ignorovala lidskou přirozenost i pět tisíc let zdokumentované historie. Tento omyl podle něj stál Západ příliš mnoho, od ztráty průmyslové základny až po oslabení vlastní suverenity.

Rubio kritizoval proces deindustrializace a přesouvání milionů pracovních míst do zahraničí, čímž Západ předal kontrolu nad klíčovými odvětvími svým rivalům. Zároveň poukázal na to, že se národy příliš spoléhaly na mezinárodní instituce a investovaly do masivních sociálních států na úkor schopnosti se bránit. V této souvislosti nešetřil ani ekologickou politiku, kterou označil za „klimatický kult“, jenž ochuzuje lidi, zatímco konkurenti nadále využívají fosilní paliva.

Jedním z nejostřejších bodů projevu byla otázka masové migrace. Rubio varoval, že nekontrolovaný pohyb lidí ohrožuje soudržnost společností, kontinuitu kultury a budoucnost národů. Kontrolu hranic označil za základní akt národní suverenity, nikoliv za projev nenávisti či xenofobie. Selhání v této povinnosti podle něj představuje naléhavou hrozbu pro samotné přežití naší civilizace.

Navzdory tvrdým slovům Rubio zdůraznil, že tyto chyby udělaly Spojené státy a Evropa společně. Na rozdíl od loňské kritiky JD Vancea tak Rubio nepřenášel vinu pouze na evropské spojence, ale mluvil o společné odpovědnosti. Podle něj nyní USA pod vedením Donalda Trumpa zahajují proces obnovy a očekávají, že se k němu Evropa připojí jako silný a hrdý partner.

Americký ministr vysvětlil, že občasná přímočarost a naléhavost amerických rad pramení z hlubokého zájmu o společnou budoucnost. Zdůraznil, že Spojené státy jsou s Evropou propojeny nejen ekonomicky a vojensky, ale především duchovně a kulturně. Vzdal hold evropským velikánům od Mozarta a Shakespeara až po The Beatles a připomněl, že osud Evropy nebude pro americkou národní bezpečnost nikdy irelevantní.

V otázce mezinárodních organizací, jako je OSN, Rubio volal po jejich naléhavé reformě. Ačkoliv nechce tyto instituce rušit, poukázal na jejich bezmocnost při řešení konfliktů v Gaze či na Ukrajině. Podle něj nemůžeme žít v iluzi dokonalého světa, kde problémy vyřeší pouze diplomatické rezoluce, zatímco agresoři zneužívají abstrakce mezinárodního práva, které sami porušují.

Rubio se jasně vymezil proti myšlence úpadku Západu. Prohlásil, že úpadek je volba, kterou po roce 1945 generace našich předků odmítly, a my bychom měli učinit totéž. Amerika podle něj nemá zájem být „zdvořilým a spořádaným správcem řízeného úpadku Západu“. Naopak si přeje spojence, kteří jsou silní, schopní se sami bránit a kteří se nestydí za své dědictví.

V závěru projevu Rubio ujistil evropské publikum, že konec transatlantické éry není cílem ani přáním Spojených států. „Američané budou vždy dětmi Evropy,“ poznamenal s připomínkou historie, kdy američtí a evropští vojáci bok po boku umírali za svobodu. Cílem Washingtonu je podle něj oživit staré přátelství a vyvést západní společnosti z malátnosti, beznaděje a samolibosti.

Rubio zakončil svou řeč výzvou k vybudování nového století prosperity. Zdůraznil, že Spojené státy nechtějí spojence, kteří si budou ospravedlňovat nefunkční status quo, ale partnery, kteří najdou odvahu jej opravit. Podle něj jsou osudy obou břehů Atlantiku navždy propojeny a společně mají šanci čelit výzvám nového století. Za svůj projev si vysloužil od přítomných potlesk ve stoje.

Na dotazy týkající se Ukrajiny následně Rubio uvedl, že se okruh nevyřešených otázek v jednáních o míru zúžil, nicméně zbývající body patří k těm nejsložitějším. Odmítl přitom spekulace, že by Rusko nemělo o vyjednávání zájem, zároveň ale přiznal, že ani USA neví, jestli to Rusko s mírem myslí vážně.

Cílem Spojených států je podle něj najít takové podmínky, které budou přijatelné pro Ukrajinu a na které Rusko přistoupí, přičemž USA i Evropa nadále využívají sankce a další nástroje k vyvinutí potřebného tlaku.

Rubio potvrdil, že v rozhovorech bylo dosaženo určitého pokroku a další kolo diskusí je naplánováno na nadcházející úterý. Zdůraznil, že nikdo neodmítá dohodu o urovnání konfliktu, pokud budou výsledné podmínky spravedlivé a dlouhodobě udržitelné. 

Související

Marco Rubio

Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.
Marco Rubio

Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na 62. mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který sice navenek působil přátelsky, ale nesl v sobě tvrdé ultimátum. Ačkoliv ho publikum odměnilo bouřlivým potleskem, když označil Spojené státy za „dítě“ Evropy a zdůraznil vzájemnou propojenost, jeho politické poselství bylo neúprosné. Evropští představitelé tleskali především s úlevou, že se nedočkali tak ostrých útoků, jaké loni předvedl JD Vance.

Více souvisejících

Mnichovská bezpečnostní konference (MSC) válka na Ukrajině Marco Rubio

Aktuálně se děje

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

včera

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak

Americký prezident Donald Trump dělá v posledních dnech všechno možné, aby proti sobě poštval katolíky. Po slovním výpadu vůči papeži Lvovi XIV. dokonce zveřejnil obrázek, na němž se připodobnil ke Kristovi. Později ho smazal a přišel s poměrně nevěrohodným vysvětlením. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

včera

včera

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

včera

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

včera

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

včera

14. dubna 2026 21:58

14. dubna 2026 21:04

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

Zdroj: David Holub

Další zprávy