Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.
Tento sebeklam Rubio označil za „konec dějin“, kdy se Západ po pádu komunismu začal domnívat, že se každá země světa stane liberální demokracií a že národní zájmy budou nahrazeny globálním řádem založeným na pravidlech. Podle amerického ministra šlo o pošetilou myšlenku, která ignorovala lidskou přirozenost i pět tisíc let zdokumentované historie. Tento omyl podle něj stál Západ příliš mnoho, od ztráty průmyslové základny až po oslabení vlastní suverenity.
Rubio kritizoval proces deindustrializace a přesouvání milionů pracovních míst do zahraničí, čímž Západ předal kontrolu nad klíčovými odvětvími svým rivalům. Zároveň poukázal na to, že se národy příliš spoléhaly na mezinárodní instituce a investovaly do masivních sociálních států na úkor schopnosti se bránit. V této souvislosti nešetřil ani ekologickou politiku, kterou označil za „klimatický kult“, jenž ochuzuje lidi, zatímco konkurenti nadále využívají fosilní paliva.
Jedním z nejostřejších bodů projevu byla otázka masové migrace. Rubio varoval, že nekontrolovaný pohyb lidí ohrožuje soudržnost společností, kontinuitu kultury a budoucnost národů. Kontrolu hranic označil za základní akt národní suverenity, nikoliv za projev nenávisti či xenofobie. Selhání v této povinnosti podle něj představuje naléhavou hrozbu pro samotné přežití naší civilizace.
Navzdory tvrdým slovům Rubio zdůraznil, že tyto chyby udělaly Spojené státy a Evropa společně. Na rozdíl od loňské kritiky JD Vancea tak Rubio nepřenášel vinu pouze na evropské spojence, ale mluvil o společné odpovědnosti. Podle něj nyní USA pod vedením Donalda Trumpa zahajují proces obnovy a očekávají, že se k němu Evropa připojí jako silný a hrdý partner.
Americký ministr vysvětlil, že občasná přímočarost a naléhavost amerických rad pramení z hlubokého zájmu o společnou budoucnost. Zdůraznil, že Spojené státy jsou s Evropou propojeny nejen ekonomicky a vojensky, ale především duchovně a kulturně. Vzdal hold evropským velikánům od Mozarta a Shakespeara až po The Beatles a připomněl, že osud Evropy nebude pro americkou národní bezpečnost nikdy irelevantní.
V otázce mezinárodních organizací, jako je OSN, Rubio volal po jejich naléhavé reformě. Ačkoliv nechce tyto instituce rušit, poukázal na jejich bezmocnost při řešení konfliktů v Gaze či na Ukrajině. Podle něj nemůžeme žít v iluzi dokonalého světa, kde problémy vyřeší pouze diplomatické rezoluce, zatímco agresoři zneužívají abstrakce mezinárodního práva, které sami porušují.
Rubio se jasně vymezil proti myšlence úpadku Západu. Prohlásil, že úpadek je volba, kterou po roce 1945 generace našich předků odmítly, a my bychom měli učinit totéž. Amerika podle něj nemá zájem být „zdvořilým a spořádaným správcem řízeného úpadku Západu“. Naopak si přeje spojence, kteří jsou silní, schopní se sami bránit a kteří se nestydí za své dědictví.
V závěru projevu Rubio ujistil evropské publikum, že konec transatlantické éry není cílem ani přáním Spojených států. „Američané budou vždy dětmi Evropy,“ poznamenal s připomínkou historie, kdy američtí a evropští vojáci bok po boku umírali za svobodu. Cílem Washingtonu je podle něj oživit staré přátelství a vyvést západní společnosti z malátnosti, beznaděje a samolibosti.
Rubio zakončil svou řeč výzvou k vybudování nového století prosperity. Zdůraznil, že Spojené státy nechtějí spojence, kteří si budou ospravedlňovat nefunkční status quo, ale partnery, kteří najdou odvahu jej opravit. Podle něj jsou osudy obou břehů Atlantiku navždy propojeny a společně mají šanci čelit výzvám nového století. Za svůj projev si vysloužil od přítomných potlesk ve stoje.
Na dotazy týkající se Ukrajiny následně Rubio uvedl, že se okruh nevyřešených otázek v jednáních o míru zúžil, nicméně zbývající body patří k těm nejsložitějším. Odmítl přitom spekulace, že by Rusko nemělo o vyjednávání zájem, zároveň ale přiznal, že ani USA neví, jestli to Rusko s mírem myslí vážně.
Cílem Spojených států je podle něj najít takové podmínky, které budou přijatelné pro Ukrajinu a na které Rusko přistoupí, přičemž USA i Evropa nadále využívají sankce a další nástroje k vyvinutí potřebného tlaku.
Rubio potvrdil, že v rozhovorech bylo dosaženo určitého pokroku a další kolo diskusí je naplánováno na nadcházející úterý. Zdůraznil, že nikdo neodmítá dohodu o urovnání konfliktu, pokud budou výsledné podmínky spravedlivé a dlouhodobě udržitelné.
Související
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
Mnichovská bezpečnostní konference (MSC) , válka na Ukrajině , Marco Rubio
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
před 2 hodinami
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
před 2 hodinami
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
před 3 hodinami
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
před 4 hodinami
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
před 4 hodinami
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
před 5 hodinami
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
před 6 hodinami
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
před 6 hodinami
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
před 7 hodinami
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
před 8 hodinami
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
před 9 hodinami
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
před 10 hodinami
USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?
před 11 hodinami
Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky
před 12 hodinami
Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur
před 13 hodinami
Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána
před 14 hodinami
Trump otočil. Už to není Putin, tentokrát je podle něj překážkou míru Zelenskyj
před 14 hodinami
Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí
před 16 hodinami
Počasí o víkendu: Jaro se projeví v plné síle, teploty vyrostou na 17 stupňů
včera
Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky
Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.
Zdroj: Libor Novák