„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje

Tento sebeklam Rubio označil za „konec dějin“, kdy se Západ po pádu komunismu začal domnívat, že se každá země světa stane liberální demokracií a že národní zájmy budou nahrazeny globálním řádem založeným na pravidlech. Podle amerického ministra šlo o pošetilou myšlenku, která ignorovala lidskou přirozenost i pět tisíc let zdokumentované historie. Tento omyl podle něj stál Západ příliš mnoho, od ztráty průmyslové základny až po oslabení vlastní suverenity.

Rubio kritizoval proces deindustrializace a přesouvání milionů pracovních míst do zahraničí, čímž Západ předal kontrolu nad klíčovými odvětvími svým rivalům. Zároveň poukázal na to, že se národy příliš spoléhaly na mezinárodní instituce a investovaly do masivních sociálních států na úkor schopnosti se bránit. V této souvislosti nešetřil ani ekologickou politiku, kterou označil za „klimatický kult“, jenž ochuzuje lidi, zatímco konkurenti nadále využívají fosilní paliva.

Jedním z nejostřejších bodů projevu byla otázka masové migrace. Rubio varoval, že nekontrolovaný pohyb lidí ohrožuje soudržnost společností, kontinuitu kultury a budoucnost národů. Kontrolu hranic označil za základní akt národní suverenity, nikoliv za projev nenávisti či xenofobie. Selhání v této povinnosti podle něj představuje naléhavou hrozbu pro samotné přežití naší civilizace.

Navzdory tvrdým slovům Rubio zdůraznil, že tyto chyby udělaly Spojené státy a Evropa společně. Na rozdíl od loňské kritiky JD Vancea tak Rubio nepřenášel vinu pouze na evropské spojence, ale mluvil o společné odpovědnosti. Podle něj nyní USA pod vedením Donalda Trumpa zahajují proces obnovy a očekávají, že se k němu Evropa připojí jako silný a hrdý partner.

Americký ministr vysvětlil, že občasná přímočarost a naléhavost amerických rad pramení z hlubokého zájmu o společnou budoucnost. Zdůraznil, že Spojené státy jsou s Evropou propojeny nejen ekonomicky a vojensky, ale především duchovně a kulturně. Vzdal hold evropským velikánům od Mozarta a Shakespeara až po The Beatles a připomněl, že osud Evropy nebude pro americkou národní bezpečnost nikdy irelevantní.

V otázce mezinárodních organizací, jako je OSN, Rubio volal po jejich naléhavé reformě. Ačkoliv nechce tyto instituce rušit, poukázal na jejich bezmocnost při řešení konfliktů v Gaze či na Ukrajině. Podle něj nemůžeme žít v iluzi dokonalého světa, kde problémy vyřeší pouze diplomatické rezoluce, zatímco agresoři zneužívají abstrakce mezinárodního práva, které sami porušují.

Rubio se jasně vymezil proti myšlence úpadku Západu. Prohlásil, že úpadek je volba, kterou po roce 1945 generace našich předků odmítly, a my bychom měli učinit totéž. Amerika podle něj nemá zájem být „zdvořilým a spořádaným správcem řízeného úpadku Západu“. Naopak si přeje spojence, kteří jsou silní, schopní se sami bránit a kteří se nestydí za své dědictví.

V závěru projevu Rubio ujistil evropské publikum, že konec transatlantické éry není cílem ani přáním Spojených států. „Američané budou vždy dětmi Evropy,“ poznamenal s připomínkou historie, kdy američtí a evropští vojáci bok po boku umírali za svobodu. Cílem Washingtonu je podle něj oživit staré přátelství a vyvést západní společnosti z malátnosti, beznaděje a samolibosti.

Rubio zakončil svou řeč výzvou k vybudování nového století prosperity. Zdůraznil, že Spojené státy nechtějí spojence, kteří si budou ospravedlňovat nefunkční status quo, ale partnery, kteří najdou odvahu jej opravit. Podle něj jsou osudy obou břehů Atlantiku navždy propojeny a společně mají šanci čelit výzvám nového století. Za svůj projev si vysloužil od přítomných potlesk ve stoje.

Na dotazy týkající se Ukrajiny následně Rubio uvedl, že se okruh nevyřešených otázek v jednáních o míru zúžil, nicméně zbývající body patří k těm nejsložitějším. Odmítl přitom spekulace, že by Rusko nemělo o vyjednávání zájem, zároveň ale přiznal, že ani USA neví, jestli to Rusko s mírem myslí vážně.

Cílem Spojených států je podle něj najít takové podmínky, které budou přijatelné pro Ukrajinu a na které Rusko přistoupí, přičemž USA i Evropa nadále využívají sankce a další nástroje k vyvinutí potřebného tlaku.

Rubio potvrdil, že v rozhovorech bylo dosaženo určitého pokroku a další kolo diskusí je naplánováno na nadcházející úterý. Zdůraznil, že nikdo neodmítá dohodu o urovnání konfliktu, pokud budou výsledné podmínky spravedlivé a dlouhodobě udržitelné.