Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Prezident ve svém příspěvku na platformě Truth Social adresovaném přímo Carneymu uvedl, že Rada pro mír svou nabídku k připojení Kanady definitivně stahuje. Ačkoliv Trump výslovně neuvedl důvod tohoto kroku, načasování jasně ukazuje na Carneyho čtvrteční projev na Světovém ekonomickém fóru. Tam kanadský premiér reagoval na Trumpovo dřívější prohlášení, že „Kanada existuje jen díky Spojeným státům“.

Carney ve svém vystoupení, které v mezinárodních kruzích vyvolalo značný ohlas, zdůraznil, že Kanada nežije z milosti svého jižního souseda, ale prosperuje díky své vlastní svébytnosti. Tento střet jen potvrdil hluboký rozkol mezi oběma lídry, který se začal projevovat již dříve, zejména v otázce Trumpových snah o získání Grónska, proti nimž se Carney postavil spolu s dalšími spojenci z NATO.

Zrušená pozvánka přichází v době, kdy se Ottawa pod Carneyho vedením snaží o dosažení větší strategické autonomie. Kanadský premiér se nedávno vrátil z cesty do Číny, kde jednal o posílení obchodních vztahů s cílem snížit kritickou závislost Kanady na americkém trhu. Tento směr je v přímém rozporu s Trumpovými geopolitickými cíly a vyvolává obavy z průběhu blížící se revize obchodní dohody USMCA.

Samotná Rada pro mír, kterou Trump původně založil pro správu poválečné Gazy, se pod jeho vedením mění v ambiciózní globální těleso. Přestože k ní již přistoupily státy jako Izrael či Spojené arabské emiráty, řada západních spojenců zůstává skeptická. Francie a Velká Británie svou účast již dříve odmítly, přičemž britská diplomacie jako jeden z důvodů uvedla právě pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina.

Kanadská vládní strana navíc již dříve avizovala, že nehodlá platit miliardu dolarů za trvalé členství v Radě, což je částka, kterou Trumpův projekt podle uniklých informací vyžaduje. Finanční ředitel kanadské vlády v Davosu prohlásil, že i když Ottawa o spolupráci uvažovala kvůli humanitární pomoci v Gaze, za stávajících podmínek je vstup pro zemi nepřípustný.

Trumpův nejnovější výpad proti Carneymu tak jen potvrzuje, že Rada pro mír slouží spíše jako exkluzivní klub pro spřízněné lídry než jako tradiční diplomatická platforma. Zatímco Trump očekává, že k plánu nakonec přistoupí přes padesát zemí, absence klíčových západních demokracií a vyloučení Kanady naznačují, že projekt bude v mezinárodní politice působit spíše jako polarizující prvek.

Napětí mezi Washingtonem a Ottawou nyní dosahuje bodu, který může mít dalekosáhlé následky pro stabilitu celého regionu. S blížícím se koncem ledna 2026 je zřejmé, že vztahy mezi oběma zeměmi nebudou v dohledné době založeny na partnerství, ale na tvrdém soupeření a vzájemném vymezování se na globální scéně.