Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.
Tento moment jen podtrhuje Trumpův styl komunikace, kdy dává najevo, že pro něj lokální lídři nejsou partnery k jednání, pokud stojí v cestě jeho strategickým záměrům. Pro Gróňany je to pak další důkaz, že americký prezident nebere ohled na jejich autonomii ani na lidi, kteří na ostrově žijí a rozhodují.
Snaha Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států proto vyvolává v evropských metropolích oprávněnou vlnu zděšení. Německý ministr obrany Boris Pistorius otevřeně varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do bezprecedentní krize, která v dějinách moderních obranných svazků nemá obdoby. Pistoriusovy obavy sdílí i další evropští lídři, kteří v Trumpově postupu vidí přímé ohrožení stability mezi historickými spojenci a narušení územní celistvosti suverénního státu.
Kodaň na stupňující se tlak z Washingtonu reaguje odhodlaně a odmítá jakékoli úvahy o prodeji ostrova. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen oznámil, že Dánsko v letošním roce výrazně posílí svou vojenskou přítomnost v Arktidě a zvýší počet cvičení NATO na grónském území. Tímto způsobem chce Kodaň světu demonstrovat svou suverenitu a připravenost bránit strategicky významné oblasti, přičemž o dalším postupu vede intenzivní debaty s partnery v rámci Aliance.
Francie se rozhodla podpořit dánské stanovisko konkrétním diplomatickým činem. Příští měsíc, přesně 6. února, otevře v Grónsku svůj konzulát, což má být jasný vzkaz prezidenta Emmanuela Macrona o podpoře tamní samosprávy. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot zdůraznil, že Grónsko jasně deklarovalo svou vůli zůstat součástí Dánského království a Evropské unie. Nové zastoupení má kromě politické symboliky sloužit také k prohloubení vědecké spolupráce v polárních oblastech.
Situaci v posledních hodinách dále vyhrotila osobní rovina sporu. Donald Trump se opovržlivě vyjádřil o grónském premiérovi Jensi-Frederiku Nielsenovi poté, co Nielsen americké ambice veřejně odmítl. Prezident prohlásil, že premiérův odmítavý postoj pro něj bude „velkým problémem“. Tato vyjádření padla těsně před klíčovým jednáním ve Washingtonu, kde se mají dánští a grónští ministři sejít s viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem.
Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos přitom schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto.
Ještě nižší podporu má případné použití vojenské síly k anexi ostrova. Za dobrý nápad to považují pouhá 4 % obyvatel USA, přičemž mezi republikány je to jeden z deseti a u demokratů prakticky nikdo. Naopak 71 % respondentů se staví proti jakékoliv vojenské akci. Většina Američanů, konkrétně 66 %, vyjádřila obavy, že by tento nátlak mohl vážně poškodit Severoatlantickou alianci a narušit historické vztahy s evropskými spojenci.
Související
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
Aktuálně se děje
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
včera
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
24. srpna 2026 22:00
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
24. srpna 2026 20:49
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
24. srpna 2026 19:36
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
24. srpna 2026 18:19
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
24. srpna 2026 17:06
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
24. srpna 2026 15:45
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Zdroj: Libor Novák