Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci

K tomuto kroku dochází i přes rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z letošního února, který dospěl ke zjištění, že prezident dříve nelegálně překročil své pravomoci při prosazování globální obchodní politiky. Trump však dlouhodobě tvrdí, že Spojené státy doplácejí na nevýhodné podmínky, a zvýšená cla považuje za nezbytný nástroj pro podporu domácího průmyslu a tvorbu nových pracovních míst.

Nová opatření zasáhnou největší obchodní partnery Washingtonu, mezi něž patří Kanada, Mexiko nebo Čína. Zvýšené poplatky se však budou týkat také Velké Británie, Austrálie, Indie či všech dvaceti sedmi členských států Evropské unie. Úřad amerického obchodního zmocněnce zdůvodnil výběr zemí tím, že u nich prováděl šetření zaměřené na dodržování pracovních standardů a zamezení dovozu zboží pocházejícího z nucených prací.

Výše samotného cla závisí na tom, jak jednotlivé státy přistoupily k zákazům dovozu produktů spojených s nucenou prací. Desetiprocentní sazba se vztahuje na země, které se zavázaly tato pravidla aktivně vymáhat, což platí pro Evropskou unii, Velkou Británii, Kanadu, Mexiko či Indii. Naopak vyšší sazba ve výši dvanácti a půl procenta dopadne na státy jako Austrálie, Brazílie, Čína nebo Japonsko, které podle amerických úřadů dostatečná opatření nepřijaly.

Soudní dohry z počátku roku přitom staví postup Bílého domu do sporného světla. Nejvyšší soud v únoru poměrem hlasů šest proti třem rozhodl, že zákon z roku 1977, o který se prezident dříve opíral, neposkytuje dostatečný právní základ pro plošná cla. Soudci zdůraznili, že pravomoc stanovit daně a poplatky v době míru náleží výhradně Kongresu a Otcové zakladatelé nesvěřili výkonné moci právo zasahovat do peněženek občanů.

Americká administrativa se však s verdiktem nesmířila a ihned vyhledala alternativní právní cesty. Bezprostředně po verdiktu zavedla dočasná cla podle jiného obchodního zákona, jejichž platnost vypršela právě nyní. Nejnovější vlnu poplatků Bílý dům opírá o ustanovení zákona z roku 1974, které prezidentovi umožňuje zavést cla v případě, že oficiální šetření prokáže nekalé pracovní praktiky poškozující americký obchod.

Eperti na mezinárodní právo i ekonomii předpokládají, že i tyto nové poplatky budou čelit právním výzvám. Podle analytiků z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii se jedná o další překročení prezidentských pravomocí. Pokud se celní opatření opět dostanou před Nejvyšší soud, je velmi pravděpodobné, že je soudci znovu zruší jako neústavní.

Zavedená cla přitom citelně dopadají na samotné obyvatele Spojených států. Podle odhadů newyorské pobočky centrální banky Fed nese devadesát procent ekonomické zátěže spojené s cly americký spotřebitel a domácí firmy. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že tato politika ztrácí podporu i mezi republikánskými voliči, z nichž většina považuje cla za faktor s negativním dopadem na běžné ceny.

Pro mnohé menší americké podniky se však neustálé celní rošády stávají vedlejší záležitostí ve srovnání s jinými hospodářskými výzvami, jako jsou rostoucí provozní náklady či nastupující automatizace. Vláda navíc musela v návaznosti na únorové rozhodnutí soudu vrátit zasaženým firmám desítky miliard dolarů, které na poplatcích v minulosti neoprávněně vybrala.