Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla

Washington zavedl dvouciferné sazby na desítky svých obchodních partnerů ve snaze obnovit systém cel, který v únoru zrušil tamní Nejvyšší soud.

Zboží z Evropské unie bude zatíženo desetiprocentním clem, které se na rozdíl od mnoha jiných zemí nebude přičítat k běžným sazbám, což odpovídá loňské dohodě ze skotského Turnberry o zastropování celních poplatků na patnácti procentech.

Zástupci Evropské komise reagovali na rozhodnutí zdrženlivě s tím, že výsledek odpovídá dřívějším závazkům z dojednaného společného prohlášení. Unijní představitelé však zároveň pozorně sledují další probíhající americká šetření zaměřená na průmyslovou nadkapacitu a cenotvorbu v lékárenském sektoru, která by mohla celkové celní zatížení v budoucnu zvýšit.

Nová americká opatření jsou výsledkem pětiměsíčního prověřování snah o zamezení dovozu zboží z nucených prací, což cílilo především na konkurenty z Asie. Spojené státy odůvodnily desetiprocentní sazbu pro Evropu tím, že unijní legislativa v oblasti nucených prací vstoupí v platnost až koncem roku 2027.

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová vyjádřila vůči americkému kroku podstatně ostřejší nesouhlas. Podle ní jde o nepříjemné překvapení a nedodržení dojednaných závazků, přičemž zdůraznila, že evropské pracovní právo a podmínky pro zaměstnance jsou na neporovnatelně vyšší úrovni než ve Spojených státech.