O raketách Taurus ho nepřesvědčil. Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o telefonátu se Scholzem

Kancléř Scholz, jehož vláda se nachází v krizi po rozpadu koalice a čelí předčasným volbám plánovaným na 23. února, v poslední době odmítl Ukrajině poskytnout střely dlouhého doletu, připomněl server SkyNews.

Přesto na Twitteru ujistil, že Německo bude „pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery“ a že zůstane v kontaktu s ukrajinským vedením.

Zelenskyj rovněž uvedl, že Scholz sdílel podrobnosti ze svého telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který proběhl před dvěma týdny. Tento hovor vyvolal kritiku, přičemž Zelenskyj předtím tvrdil, že jeho uskutečnění mohlo narušit západní solidaritu s Ukrajinou.

Scholz, který se v současných průzkumech veřejného mínění nachází až na třetím místě, svůj hodinový telefonát – první s Putinem za poslední dva roky – obhajoval. Uvedl, že během hovoru nezaznamenal žádnou změnu v postoji ruského vůdce ohledně války na Ukrajině.

Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska.

Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

Mluvčí kancléře vysvětlil, že Scholz má „určité limity“, které nechce překročit. Hlavním důvodem je obava z další eskalace války. „Kancléř nechce, aby tyto zbraně byly dodány. Tato pozice se nezmění,“ uvedl mluvčí.

Scholzův odmítavý postoj přichází ve chvíli, kdy Ukrajina čelí na ruském území, konkrétně v Kurské oblasti, masivnímu shromáždění přibližně 50 000 vojáků, mezi nimiž má být i 10 000 severokorejských vojáků. Situace dále komplikuje příslib Donalda Trumpa, že jako nastupující americký prezident uzavře s Ruskem mírovou dohodu, což v Kyjevě vzbuzuje obavy z možných ústupků.

Scholzovo rozhodnutí čelí kritice ze strany dalších německých politických vůdců. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková z řad Zelených rozhodnutí Bidenovy administrativy podpořila a uvedla, že její strana dlouhodobě sdílí stejné stanovisko jako východoevropské země, Británie, Francie a nyní i USA. „Je to v rámci mezinárodního práva,“ prohlásila Baerbocková.

Potenciální budoucí kancléř Friedrich Merz, vůdce Křesťanskodemokratické unie (CDU), Scholze za jeho neochotu ostře kritizoval a prohlásil, že pokud se ujme úřadu, bude ochoten rakety dlouhého doletu Ukrajině dodat.

Kancléř Scholz se rovněž dostal pod palbu kritiky za svůj pokus o diplomatický dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba lídři spolu hovořili telefonicky zhruba hodinu – poprvé za téměř dva roky.

Tento krok vyvolal nelibost především u polského premiéra Donalda Tuska, který Scholze obvinil, že telefonát je pouhou zástěrkou pro nedostatek reálných činů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že takový dialog by mohl otevřít „Pandořinu skříňku“ a podkopat snahy o mezinárodní izolaci Ruska.

Scholzova neústupnost vůči dodávkám raket Taurus může být také spojena s jeho předvolební strategií. Před volbami, které se budou konat 23. února, se snaží posílit svou image jako stabilního vůdce, který zabrání dalšímu rozšíření konfliktu.

Německo, jako jeden z největších poskytovatelů vojenské pomoci Ukrajině spolu s USA, často koordinovalo své kroky s Bílým domem. Tentokrát se však zdá, že Scholz jde vlastní cestou a zůstává neoblomný.

Zatímco Scholz trvá na své zdrženlivé pozici, tlak ze strany koaličních partnerů, opozice i mezinárodních spojenců roste. Je otázkou, zda kancléřovo odmítání poskytování raket Taurus zůstane i po volbách neměnné, nebo zda nová vláda pod potenciálním vedením Friedricha Merze změní kurz.