Evropští lídři naznačili, že by Evropská unie byla připravena reagovat na americké hrozby Donalda Trumpa, pokud by skutečně zavedl cla na evropské zboží. Před jejich neformálním setkáním v Bruselu několikrát apelovali na uklidnění situace a zdůraznili hodnotu spolupráce mezi EU a USA, ale zároveň naznačili, že by nebyli proti zavedení odvetných cel. Uvedl to server The Guardian.
Šéfka evropské zahraniční politiky Kaja Kallasová uvedla, že EU „pečlivě naslouchá“ Trumpovým prohlášením a „připravuje se na odpověď“, pokud bude potřeba. Nicméně upozornila, že „v obchodních válkách nejsou vítězové“ a poukázala na to, že jediným vítězem by v tomto případě byla Čína.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dodal, že pokud bude Evropa „napadena v obchodních záležitostech“, bude se muset postavit na vlastní nohy a reagovat. Polský premiér Donald Tusk varoval, že EU by měla udělat vše, co je v jejích silách, aby se vyhnula „zcela zbytečným a hloupým celním válkám“, a poznamenal, že by to bylo „kruté paradoxy“, pokud by byla EU nucena vést obchodní válku s dlouholetým spojencem.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová, která je již v konfliktu s Trumpem ohledně budoucnosti Grónska, uvedla, že ačkoliv obvykle „nikdy nepodporuje boj proti spojencům“, pokud USA zavedou tvrdá cla na Evropu, bude EU potřebovat kolektivní a silnou odpověď.
Luxemburský premiér Luc Frieden dodal, že odpovědí na cla by mělo být „reagování stejnou akcí“, ale zdůraznil, že by to nemělo přehlušit dnešní diskuse o obraně.
Na druhé straně někteří lídři zaujali smířlivější tón. Německý kancléř Olaf Scholz varoval, že jakákoliv cla by byla „špatná pro USA i pro Evropu“ a zdůraznil potřebu spolupráce při řešení této situace. Finský premiér Petteri Orpo řekl, že „musíme jednat s Trumpem“, ale dodal: „Nechci začít válku, chci začít vyjednávání.“
Irský vicepremiér varoval, že Donald Trump představuje pro Irsko a Evropu „významné výzvy“, pokud zavede cla na zboží dovážené do USA, jak to udělal s Kanadou a Mexikem. Simon Harris uvedl, že EU musí spolupracovat s americkou administrativou, aby se vyhnula obchodní válce. Podle něj by jakékoliv uvalení cel na EU představovalo „významné výzvy“, přičemž Irská ekonomika je závislá na velkém vývozu farmaceutických produktů, které vyrábějí americké nadnárodní společnosti.
Trump oznámil, že Spojené státy „rozhodně“ uvalí cla na dovoz z Evropské unie. Toto prohlášení přichází poté, co již byly zavedeny tarify ve výši 25 % na zboží z Kanady a Mexika a 10 % na čínské produkty. Nová cla na severoamerické a čínské zboží vstoupí v platnost v úterý.
Když byl prezident dotázán britskou BBC, zda se cla vztáhnou i na EU, odpověděl jednoznačně: „To se rozhodně stane.“ Ohledně Velké Británie byl Trump o něco smířlivější a uvedl, že „je mimo linii, ale věřím, že se to dá vyřešit.“
Trump dlouhodobě argumentuje, že obchodní nerovnováha mezi USA a EU je neudržitelná. Podle něj EU neakceptuje americká auta ani zemědělské produkty, zatímco USA importují obrovské množství evropského zboží. Prezident označil obchodní deficit ve výši 213 miliard dolarů za „ohavnost“ a tvrdí, že cla ochrání americké pracovníky i průmysl.
Nejde však jen o obchod. Trump v minulosti spojoval zavedení cel s otázkami národní bezpečnosti, bojem proti pašování drog a dalšími politickými tématy. Časování oznámení přitom není náhodné – shoduje se se summitem EU v Bruselu, kde evropští lídři jednají o posílení vlastní obrany, což je jedna z dlouhodobých výtek americké administrativy vůči Evropě.
Evropské trhy očekávají dopady nových cel především na automobilový sektor. Značky jako Volkswagen a Stellantis mají rozsáhlé výrobní kapacity v Mexiku, což je činí zranitelnými vůči novým americkým tarifům.
Podobné problémy už pociťují i japonské automobilky. Akcie Nissan klesly během asijského obchodování o 5,5 %, Toyota o 5 % a Honda dokonce o 7 %. Mnoho japonských výrobců aut spoléhá na mexické továrny k zásobování amerického trhu.
Evropská unie zatím nedala najevo konkrétní kroky, ale podle dosavadních prohlášení lze očekávat tvrdou odvetnou reakci. Unijní představitelé slíbili „ráznou odpověď“ v případě, že Trump cla skutečně zavede. To pravděpodobně znamená zavedení vlastních protiopatření.
Vzhledem k tomu, že klíčovými evropskými exporty do USA jsou farmaceutika, auta a sofistikované stroje, lze předpokládat, že cílem evropských cel by se mohly stát americké suroviny jako ropa, zemní plyn či finanční služby.
Velká Británie, která nedávno „resetovala“ vztahy s EU a snaží se o nový politický směr po brexitu, stojí před složitou situací. Během jednání s Trumpem se premiér Keir Starmer snaží zajistit, aby Spojené království nebylo americkými cly postiženo tak tvrdě jako EU.
Trump naznačil, že jednání s Británií by mohla vést k uvolnění napětí, přičemž ocenil dosavadní spolupráci se Starmerem. Vzhledem k tomu, že USA s Británií v posledním roce dosahovaly v obchodní bilanci dokonce přebytku, existuje šance, že Spojené království vyvázne s mírnějšími opatřeními než EU.
Trump neuvedl přesný harmonogram zavedení cel vůči EU, ale varoval, že to bude „brzy“. Evropské trhy tak budou v příštích dnech pozorně sledovat, zda Bílý dům podnikne další kroky směrem k jejich zavedení, a jak na to Brusel odpoví.
Související

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Trump zrušil Bidenovi bezpečnostní prověrku a přístup k tajným informacím
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Olaf Scholz , Donald Tusk , clo
Aktuálně se děje
před 43 minutami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 59 minutami

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 1 hodinou

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 3 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera
Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.
Zdroj: Libor Novák