Obchodní válka je hloupost, ale odpovíme stejným způsobem. Evropští lídři reagují na Trumpovo zvyšování cel

Šéfka evropské zahraniční politiky Kaja Kallasová uvedla, že EU „pečlivě naslouchá“ Trumpovým prohlášením a „připravuje se na odpověď“, pokud bude potřeba. Nicméně upozornila, že „v obchodních válkách nejsou vítězové“ a poukázala na to, že jediným vítězem by v tomto případě byla Čína.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dodal, že pokud bude Evropa „napadena v obchodních záležitostech“, bude se muset postavit na vlastní nohy a reagovat. Polský premiér Donald Tusk varoval, že EU by měla udělat vše, co je v jejích silách, aby se vyhnula „zcela zbytečným a hloupým celním válkám“, a poznamenal, že by to bylo „kruté paradoxy“, pokud by byla EU nucena vést obchodní válku s dlouholetým spojencem.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová, která je již v konfliktu s Trumpem ohledně budoucnosti Grónska, uvedla, že ačkoliv obvykle „nikdy nepodporuje boj proti spojencům“, pokud USA zavedou tvrdá cla na Evropu, bude EU potřebovat kolektivní a silnou odpověď.

Luxemburský premiér Luc Frieden dodal, že odpovědí na cla by mělo být „reagování stejnou akcí“, ale zdůraznil, že by to nemělo přehlušit dnešní diskuse o obraně.

Na druhé straně někteří lídři zaujali smířlivější tón. Německý kancléř Olaf Scholz varoval, že jakákoliv cla by byla „špatná pro USA i pro Evropu“ a zdůraznil potřebu spolupráce při řešení této situace. Finský premiér Petteri Orpo řekl, že „musíme jednat s Trumpem“, ale dodal: „Nechci začít válku, chci začít vyjednávání.“

Irský vicepremiér varoval, že Donald Trump představuje pro Irsko a Evropu „významné výzvy“, pokud zavede cla na zboží dovážené do USA, jak to udělal s Kanadou a Mexikem. Simon Harris uvedl, že EU musí spolupracovat s americkou administrativou, aby se vyhnula obchodní válce. Podle něj by jakékoliv uvalení cel na EU představovalo „významné výzvy“, přičemž Irská ekonomika je závislá na velkém vývozu farmaceutických produktů, které vyrábějí americké nadnárodní společnosti.

Trump oznámil, že Spojené státy „rozhodně“ uvalí cla na dovoz z Evropské unie. Toto prohlášení přichází poté, co již byly zavedeny tarify ve výši 25 % na zboží z Kanady a Mexika a 10 % na čínské produkty. Nová cla na severoamerické a čínské zboží vstoupí v platnost v úterý.

Když byl prezident dotázán britskou BBC, zda se cla vztáhnou i na EU, odpověděl jednoznačně: „To se rozhodně stane.“ Ohledně Velké Británie byl Trump o něco smířlivější a uvedl, že „je mimo linii, ale věřím, že se to dá vyřešit.“

Trump dlouhodobě argumentuje, že obchodní nerovnováha mezi USA a EU je neudržitelná. Podle něj EU neakceptuje americká auta ani zemědělské produkty, zatímco USA importují obrovské množství evropského zboží. Prezident označil obchodní deficit ve výši 213 miliard dolarů za „ohavnost“ a tvrdí, že cla ochrání americké pracovníky i průmysl.

Nejde však jen o obchod. Trump v minulosti spojoval zavedení cel s otázkami národní bezpečnosti, bojem proti pašování drog a dalšími politickými tématy. Časování oznámení přitom není náhodné – shoduje se se summitem EU v Bruselu, kde evropští lídři jednají o posílení vlastní obrany, což je jedna z dlouhodobých výtek americké administrativy vůči Evropě.

Evropské trhy očekávají dopady nových cel především na automobilový sektor. Značky jako Volkswagen a Stellantis mají rozsáhlé výrobní kapacity v Mexiku, což je činí zranitelnými vůči novým americkým tarifům.

Podobné problémy už pociťují i japonské automobilky. Akcie Nissan klesly během asijského obchodování o 5,5 %, Toyota o 5 % a Honda dokonce o 7 %. Mnoho japonských výrobců aut spoléhá na mexické továrny k zásobování amerického trhu.

Evropská unie zatím nedala najevo konkrétní kroky, ale podle dosavadních prohlášení lze očekávat tvrdou odvetnou reakci. Unijní představitelé slíbili „ráznou odpověď“ v případě, že Trump cla skutečně zavede. To pravděpodobně znamená zavedení vlastních protiopatření.

Vzhledem k tomu, že klíčovými evropskými exporty do USA jsou farmaceutika, auta a sofistikované stroje, lze předpokládat, že cílem evropských cel by se mohly stát americké suroviny jako ropa, zemní plyn či finanční služby.

Velká Británie, která nedávno „resetovala“ vztahy s EU a snaží se o nový politický směr po brexitu, stojí před složitou situací. Během jednání s Trumpem se premiér Keir Starmer snaží zajistit, aby Spojené království nebylo americkými cly postiženo tak tvrdě jako EU.

Trump naznačil, že jednání s Británií by mohla vést k uvolnění napětí, přičemž ocenil dosavadní spolupráci se Starmerem. Vzhledem k tomu, že USA s Británií v posledním roce dosahovaly v obchodní bilanci dokonce přebytku, existuje šance, že Spojené království vyvázne s mírnějšími opatřeními než EU.

Trump neuvedl přesný harmonogram zavedení cel vůči EU, ale varoval, že to bude „brzy“. Evropské trhy tak budou v příštích dnech pozorně sledovat, zda Bílý dům podnikne další kroky směrem k jejich zavedení, a jak na to Brusel odpoví.