Obchodní válka je hloupost, ale odpovíme stejným způsobem. Evropští lídři reagují na Trumpovo zvyšování cel

Evropští lídři naznačili, že by Evropská unie byla připravena reagovat na americké hrozby Donalda Trumpa, pokud by skutečně zavedl cla na evropské zboží. Před jejich neformálním setkáním v Bruselu několikrát apelovali na uklidnění situace a zdůraznili hodnotu spolupráce mezi EU a USA, ale zároveň naznačili, že by nebyli proti zavedení odvetných cel. Uvedl to server The Guardian.

Šéfka evropské zahraniční politiky Kaja Kallasová uvedla, že EU „pečlivě naslouchá“ Trumpovým prohlášením a „připravuje se na odpověď“, pokud bude potřeba. Nicméně upozornila, že „v obchodních válkách nejsou vítězové“ a poukázala na to, že jediným vítězem by v tomto případě byla Čína.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dodal, že pokud bude Evropa „napadena v obchodních záležitostech“, bude se muset postavit na vlastní nohy a reagovat. Polský premiér Donald Tusk varoval, že EU by měla udělat vše, co je v jejích silách, aby se vyhnula „zcela zbytečným a hloupým celním válkám“, a poznamenal, že by to bylo „kruté paradoxy“, pokud by byla EU nucena vést obchodní válku s dlouholetým spojencem.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová, která je již v konfliktu s Trumpem ohledně budoucnosti Grónska, uvedla, že ačkoliv obvykle „nikdy nepodporuje boj proti spojencům“, pokud USA zavedou tvrdá cla na Evropu, bude EU potřebovat kolektivní a silnou odpověď.

Luxemburský premiér Luc Frieden dodal, že odpovědí na cla by mělo být „reagování stejnou akcí“, ale zdůraznil, že by to nemělo přehlušit dnešní diskuse o obraně.

Na druhé straně někteří lídři zaujali smířlivější tón. Německý kancléř Olaf Scholz varoval, že jakákoliv cla by byla „špatná pro USA i pro Evropu“ a zdůraznil potřebu spolupráce při řešení této situace. Finský premiér Petteri Orpo řekl, že „musíme jednat s Trumpem“, ale dodal: „Nechci začít válku, chci začít vyjednávání.“

Irský vicepremiér varoval, že Donald Trump představuje pro Irsko a Evropu „významné výzvy“, pokud zavede cla na zboží dovážené do USA, jak to udělal s Kanadou a Mexikem. Simon Harris uvedl, že EU musí spolupracovat s americkou administrativou, aby se vyhnula obchodní válce. Podle něj by jakékoliv uvalení cel na EU představovalo „významné výzvy“, přičemž Irská ekonomika je závislá na velkém vývozu farmaceutických produktů, které vyrábějí americké nadnárodní společnosti.

Trump oznámil, že Spojené státy „rozhodně“ uvalí cla na dovoz z Evropské unie. Toto prohlášení přichází poté, co již byly zavedeny tarify ve výši 25 % na zboží z Kanady a Mexika a 10 % na čínské produkty. Nová cla na severoamerické a čínské zboží vstoupí v platnost v úterý.

Když byl prezident dotázán britskou BBC, zda se cla vztáhnou i na EU, odpověděl jednoznačně: „To se rozhodně stane.“ Ohledně Velké Británie byl Trump o něco smířlivější a uvedl, že „je mimo linii, ale věřím, že se to dá vyřešit.“

Trump dlouhodobě argumentuje, že obchodní nerovnováha mezi USA a EU je neudržitelná. Podle něj EU neakceptuje americká auta ani zemědělské produkty, zatímco USA importují obrovské množství evropského zboží. Prezident označil obchodní deficit ve výši 213 miliard dolarů za „ohavnost“ a tvrdí, že cla ochrání americké pracovníky i průmysl.

Nejde však jen o obchod. Trump v minulosti spojoval zavedení cel s otázkami národní bezpečnosti, bojem proti pašování drog a dalšími politickými tématy. Časování oznámení přitom není náhodné – shoduje se se summitem EU v Bruselu, kde evropští lídři jednají o posílení vlastní obrany, což je jedna z dlouhodobých výtek americké administrativy vůči Evropě.

Evropské trhy očekávají dopady nových cel především na automobilový sektor. Značky jako Volkswagen a Stellantis mají rozsáhlé výrobní kapacity v Mexiku, což je činí zranitelnými vůči novým americkým tarifům.

Podobné problémy už pociťují i japonské automobilky. Akcie Nissan klesly během asijského obchodování o 5,5 %, Toyota o 5 % a Honda dokonce o 7 %. Mnoho japonských výrobců aut spoléhá na mexické továrny k zásobování amerického trhu.

Evropská unie zatím nedala najevo konkrétní kroky, ale podle dosavadních prohlášení lze očekávat tvrdou odvetnou reakci. Unijní představitelé slíbili „ráznou odpověď“ v případě, že Trump cla skutečně zavede. To pravděpodobně znamená zavedení vlastních protiopatření.

Vzhledem k tomu, že klíčovými evropskými exporty do USA jsou farmaceutika, auta a sofistikované stroje, lze předpokládat, že cílem evropských cel by se mohly stát americké suroviny jako ropa, zemní plyn či finanční služby.

Velká Británie, která nedávno „resetovala“ vztahy s EU a snaží se o nový politický směr po brexitu, stojí před složitou situací. Během jednání s Trumpem se premiér Keir Starmer snaží zajistit, aby Spojené království nebylo americkými cly postiženo tak tvrdě jako EU.

Trump naznačil, že jednání s Británií by mohla vést k uvolnění napětí, přičemž ocenil dosavadní spolupráci se Starmerem. Vzhledem k tomu, že USA s Británií v posledním roce dosahovaly v obchodní bilanci dokonce přebytku, existuje šance, že Spojené království vyvázne s mírnějšími opatřeními než EU.

Trump neuvedl přesný harmonogram zavedení cel vůči EU, ale varoval, že to bude „brzy“. Evropské trhy tak budou v příštích dnech pozorně sledovat, zda Bílý dům podnikne další kroky směrem k jejich zavedení, a jak na to Brusel odpoví. 

Související

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Olaf Scholz Donald Tusk clo

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 

před 59 minutami

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy