Opičí neštovice zatím nejsou ohrožením zdraví světového významu, řekl šéf WHO

Hodnocení WHO není definitivní a organizace je připravena ho změnit, pokud by došlo k prudkému nárůstu počtu nakažených nebo postižených zemí. Důvodem k větším obavám by byla také mutace viru nebo hromadná nákaza mezi zranitelnými skupinami.

"Jsem hluboce znepokojen šířením opičích neštovic, které byly nyní zjištěny ve více než 50 zemích v pěti regionech WHO, přičemž od začátku května bylo zaznamenáno 3000 případů. Výbor pro mimořádné situace sdílí vážné obavy z rozsahu a rychlosti současného propuknutí nákazy," uvedl v prohlášení Tedros.

První případy opičích neštovic se mimo země jejich běžného výskytu začaly objevovat v polovině května. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zatím potvrdilo přes 3300 případů této choroby ve více než 40 zemích. WHO eviduje přes 3200 případů v padesátce zemí a jedno úmrtí.

Ve střední Africe, zejména v Kongu, Středoafrické republice a Kamerunu, WHO od začátku roku zaznamenala 1500 případů nemoci a zhruba 70 úmrtí, uvedl podle AFP ve čtvrtek Tedros.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že přes 80 procent případů opičích neštovic v nynější vlně epidemie připadá na Evropu, infekce se ale rozšířila také do Severní a Jižní Ameriky či Austrálie. Nemoc se objevila rovněž v Česku.

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna se vyskytovaly hlavně v částech střední a západní Afriky. Mezi příznaky onemocnění patří horečka, bolesti hlavy a kožní vyrážka, která se obvykle objeví nejprve na obličeji a pak se šíří po zbytku těla.