Počet případů opičích neštovic rapidně přibývá. Afrika hlásí 500% nárůst

Tato část kontinentu registruje 85,7 % všech případů a 99,5 % úmrtí spojených s mpoxem. Celkově bylo letos ve 19 afrických státech hlášeno více než 48.000 případů a přes 1000 úmrtí.

„Situace stále není pod kontrolou, obecně jsme na vzestupu,“ uvedl Ngashi Ngongo z Afrického centra pro kontrolu nemocí. WHO v srpnu označila šíření mpoxu v afrických zemích za stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu.

Mpox je infekční onemocnění přenášené blízkým kontaktem, včetně sexuálního styku. Mezi symptomy patří horečka, zimnice, vyrážky, otoky lymfatických uzlin, únava, bolesti svalů a respirační potíže.

V zemích s vyspělým zdravotnictvím je úmrtnost na mpox vzácná, přesto nová varianta zvaná Clade Ib, zaznamenaná také v Británii, Švédsku a Německu, vyvolává obavy. Podle WHO je tato varianta nakažlivější a nebezpečnější než předchozí kmeny.

Ngongo apeloval na pokračování politické podpory a financování boje proti mpoxu. „Nechceme, aby se z mpoxu, zejména jeho varianty Ib, stala pandemie pohlavního onemocnění, která by byla závažnější než COVID-19,“ dodal.

K dispozici jsou očkovací látky původně vyvinuté proti pravým neštovicím, které jsou účinné i proti mpoxu, snižují riziko nákazy a zmírňují průběh onemocnění. 

Opičí neštovice (mpox) jsou virové onemocnění způsobené virem opičích neštovic, který patří do rodu Orthopoxvirus a je příbuzný viru, který způsobuje pravé neštovice (Variola virus). 

Přestože opičí neštovice nejsou zdaleka tak nebezpečné jako pravé neštovice, které byly v 20. století zodpovědné za miliony úmrtí, představují vážnou hrozbu pro lidské zdraví, zejména v afrických zemích, kde je virus endemický. V posledních letech se však onemocnění objevilo i mimo Afriku, což vyvolalo celosvětovou pozornost a otázky týkající se jeho šíření a prevence.

Původním rezervoárem viru jsou hlodavci, zejména krysy a veverky. Přestože se virus nazývá "opičí neštovice", opice jsou pouze náhodnými hostiteli. Zvířata, která virus přenášejí, mohou nakazit člověka prostřednictvím kousnutí, škrábanců nebo kontaktu s tělními tekutinami nakažených zvířat. Přenos mezi lidmi je méně častý, ale může se vyskytnout prostřednictvím přímého kontaktu s tělními tekutinami, lézemi nebo kontaminovanými předměty, jako jsou oděvy nebo ložní prádlo.

Inkubační doba opičích neštovic je obvykle 7 až 14 dní, ale může se pohybovat od 5 do 21 dnů. Onemocnění začíná nespecifickými příznaky, které jsou podobné chřipce, a zahrnují horečku, bolesti hlavy, svalové bolesti, únavu a oteklé lymfatické uzliny.