Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.
Úřad upozornil, že bilance obětí je pravděpodobně silně podhodnocená, protože zahrnuje pouze případy, které se podařilo ověřit. Ve sledovaných šesti měsících úřad potvrdil úmrtí 1605 civilistů a zranění 4382 lidí. Uvedl, že oproti předchozím šesti měsícům, v nichž zdokumentoval úmrtí nebo zranění 15.032 lidí, se počet civilních obětí snížil.
Velké množství obětí podle úřadu zapříčinilo nahodilé používání výbušných zbraní. Civilních obětí je podle něj čtyřikrát více na územích pod kontrolou ukrajinských sil než v oblastech, které na Ukrajině ovládla ruská armáda.
OHCHR také zdokumentoval 214 případů svévolného zadržení Ukrajinců na územích okupovaných ruskými silami a 91 případů svévolného zadržení v oblastech pod kontrolou Kyjeva. Na územích pod kontrolou Ukrajiny byli lidé většinou takto zadržovaní kvůli podezření, že kolaborují s ruskými silami.
Úřad vysokého komisaře také vyjádřil znepokojení nad unášením a mučením dětí nebo jiným špatným nakládáním s dětmi. V jednom případě podle něj ruské síly unesly pět dospívajících chlapců, které pak mučily. Potvrdil rovněž 133 případů sexuálního násilí, které mají souvislost s válkou. Většina z nich se podle něj odehrála na Ruskem okupovaných územích, často během takzvaného filtračního procesu.
V jiné zprávě, kterou OHCHR podle Reuters taktéž zveřejnil během dneška, úřad upozornil na špatné nakládaní obou stran s válečnými zajatci. Ve zprávě napsal o hromadné popravě 15 ukrajinských válečných zajatců a 25 ruských zajatců.
Související
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy
před 2 hodinami
Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
včera
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
včera
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.
Zdroj: Libor Novák