OSN spustila sbírku na pomoc Gaze. Pro téměř 3 miliony Palestinců chce přes milion dolarů

Organizace spojených národů (OSN) v pátek spustila výzvu ke sbírce nouzové pomoci v hodnotě 1,2 miliardy dolarů pro lidi v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu.

"Náklady na pokrytí potřeb 2,7 milionu lidí, což je celá populace pásma Gazy a 500.000 lidí na okupovaném Západním břehu Jordánu, jsou podle odhadů 1,2 miliardy amerických dolarů," uvedl Úřad Organizace spojených národů koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

Sbírka se vztahuje na potraviny, vodu, zdravotní péči, přístřeší, hygienu a další nezbytné potřeby v reakci na rozsáhlé bombardování v pásmu Gazy. "Vyzýváme dárce, aby okamžitě uvolnili zdroje," dodává OCHA.

Situaci na BLízkém východě kriizuje stále více agentur OSN. Generální tajemník OSN António Guterres v úterý vyjádřil "hluboké znepokojení nad eskalací konfliktu mezi Izraelem a Hamásem". Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zároveň vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sjednotila a začala jednat. 

Eskalace podle Guterrese zahrnuje "pozemní operace izraelských obranných sil doprovázené intenzivními leteckými útoky a pokračující raketové útoky na Izrael z pásma Gazy". Nejvíce podle něj od samého začátku konfliktu trpí civilisté. Zdůraznil také obavy z rizika eskalace konfliktu mimo pásmo Gazy.

Doporučené články

Odsoudil také teroristické činy, které 7. října spáchalo palestinské militantní hnutí Hamás. "Zabíjení, ubližování a unášení civilistů nelze nikdy omluvit," uvedl a vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění civilistů, které Hamás drží jako rukojmí.

"Od prvních dnů bezprecedentního nepřátelství v pásmu Gazy UNICEF otevřeně hovořil o potřebě okamžitého humanitárního příměří, aby pomoc proudila a aby byly unesené děti propuštěny. Stejně jako mnoho dalších jsme prosili o zastavení zabíjení dětí," uvedl mluvčí UNICEF James Elder na tiskovém brífinku v Palais des Nations v Ženevě.

Agentura OSN pro pomoc a práci pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě  (UNRWA) uvedla, že téměř 70 procent hlášených zabitých jsou děti a ženy. Podle organizace Save the Children v Gaze bylo za pouhé tři týdny zabito téměř 3200 dětí, což převyšuje počet dětí zabitých ročně v celém světovém konfliktu. 

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sjednotila a podpořila příměří. Radě se stále nepodařilo schválit rezoluci o příměří v pásmu Gazy. Několik návrhů rezoluce vetovaly Spojené státy, protože se v nich nezmiňovalo právo Izraele na obranu. Další návrh odmítly Rusko a Čína, protože se v něm podle nich neuváděla jasná výzva k příměří.

Rada bezpečnosti OSN zůstává hluboce rozdělena a za více než tři týdny nepřijala ani jednu ze čtyř návrhů rezolucí týkajících se války mezi Izraelem a Hamásem. Některé návrhy zablokovaly USA a spojenci Izraele, protože nezmiňovaly právo Izraele na sebeobranu. Návrh předložený Washingtonem byl zase vetovaly Rusko a Čína, protože nežádal o okamžité příměří.

Valné shromáždění OSN se pokusilo v minulém týdnu přijmout nezávaznou rezoluci požadující "okamžité humanitární příměří", ale nezmiňovala Hamás. Gilad Erdan tuto rezoluci označil za "ostudnou".

Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr citoval bývalého generálního tajemníka OSN, Daga Hammarskjölda, který řekl, že "organizace OSN nebyla založena proto, aby nás vzala do nebe, ale aby nás zachránila před peklem." Mansur poté zdůraznil, že Gaza je nyní peklem na zemi a vyzval k zacházení s Palestinci jako s lidskými bytostmi. "Nejsme podlidé. Nejsme z jiné planety," řekl.

OSN se na rezolucích neshodne

Rada bezpečnosti OSN neschválila rezoluci předloženou Spojenými státy v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás a humanitární situací v pásmu Gazy. Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že Izrael má právo reagovat na útok hnutí Hamás, musí však také dělat vše, co je v jeho silách, na ochranu civilistů. 

Text předložený Spojenými státy, který zdůrazňoval právo Izraele na sebeobranu a vyzval k humanitárnímu příměří, vetovaly Rusko a Čína. Deset zemí rezoluci podpořilo, dvě země se zdržely hlasování. Proti dokumentu hlasovaly i Spojené arabské emiráty. Ruský návrh obsahující požadavek na humanitární příměří podpořily jen čtyři země.

Rada bezpečnosti OSN předminulé pondělí odmítla návrh rezoluce předložené Ruskem, která žádala humanitární příměří. Tento návrh podpořilo pět zemí z 15členné Rady. Text odsuzoval všechny formy násilí vůči civilistům, nezmiňoval však hnutí Hamás.

Ve středu 18. října Spojené státy vetovaly návrh rezoluce předložené Brazílií, která žádala humanitární pomoc pro Palestince v pásmu Gazy. Rezoluci podpořilo 12 z 15 členů Rady OSN. Rusko a Británie se hlasování zdržely a proti návrhu hlasovaly jen USA. Ty však jako stálý člen Rady mají právo veta.

"Izrael má právo a dodal bych, že i povinnost, reagovat na zabíjení svých lidí," řekl Biden v Bílém domě na společné tiskové konferenci s australským premiérem Antonym Albanesem. "Zajistíme, že Izrael má k dispozici to, co potřebuje ke své obraně proti teroristům," prohlásil.

Dodal ale, že Hamás nezastupuje většinu Palestinců a Izrael by podle amerického prezidenta během svého postupu vůči hnutí měl dodržovat válečné právo. "Izrael musí udělat všechno, co je v jeho silách, ať je to jakkoli náročné, aby chránil nevinné civilisty," řekl.

Doporučené články

Biden poděkoval Izraelcům, Palestincům i egyptskému prezidentovi Abdal Fattáhovi Sísímu za spolupráci s USA s cílem zajistit přísun potravin, vody a zdravotnických potřeb do pásma Gazy. Objem této podpory však musí být zvýšen. USA také pracují na propuštění rukojmí zadržovaných hnutím Hamás v pásmu Gazy, mezi nimiž jsou i občané zahraničních zemí.

"Izraelci a Palestinci si ve stejné míře zaslouží žít bok po boku v bezpečí, důstojně a v míru, " řekl Biden. "Hamás už víc nesmí terorizovat Izrael a používat palestinské civilisty jako lidské štíty," doplnil a vyjádřil podporu řešení na úrovni dvou států.

Situace v rámci OSN je od začátku konfliktu dlouhodobě napjatá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze. Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian. Izrael v reakci na postoj tajemníka OSN Antonia Guterrese uvedl, že odmítá vydávat víza představitelům OSN.

"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.

Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.

Související

António Guterres

Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy

António Guterres se blíží ke konci svého desetiletého působení v čele Organizace spojených národů v době, kdy čelí hluboké skepsi ze strany Ukrajiny, napjatým vztahům s Izraelem a strukturální paralýze Rady bezpečnosti. Volba jeho nástupce probíhá v atmosféře silného tlaku veřejnosti na razantnější mezinárodní vedení, budoucí generální tajemník však dokáže uplatnit pouze takový vliv, jaký mu umožní stálí členové Rady bezpečnosti. 
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění z genocidy v Pásmu Gazy a označil je za opak pravdy. Během svého vystoupení napadl mezinárodní kritiky izraelské vojenské kampaně, světová média i vybrané zahraniční představitele. Netanjahu čelí rostoucí mezinárodní izolaci i vnitropolitickému tlaku před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli. Ve své řeči se odvolal na slova svého zesnulého bratra Jonatana a zdůraznil, že Izrael v konfliktu zvítězí, protože nemá jinou možnost.

Více souvisejících

OSN ,  Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) ,  Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

před 5 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

před 7 hodinami

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

před 9 hodinami

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

před 10 hodinami

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

před 14 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

včera

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy