řad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva dnes varoval před zneužíváním stavů nouze kvůli covidu-19 k policejnímu násilí a hromadnému zatýkání osob. Šéfka terénních operací úřadu OSN pro lidská práva Georgette Gagnonová uvedla, že nejvíce znepokojivá jsou obvinění ze zneužívání nouzového stavu v 15 zemích, mezi nimiž uvedla jako jediný evropský stát Maďarsko.
"Mimořádné pravomoci by neměly být zbraní, kterou vlády používají k umlčování odporu, kontrole obyvatelstva či dokonce k udržování své moci," upozornila dnes Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Podle agentury Reuters ve svém prohlášení bez konkretizace odsoudila střílení a zadržování osob.
Gagnonová řekla, že stav nouze kvůli koronaviru vyhlásilo zhruba 80 zemí, včetně 15 států, v nichž jsou obvinění pokládána za nanejvýš znepokojivá.
Do této patnáctky zemí podle Gagnonové patří Nigérie, Keňa, Jihoafrická republika, Filipíny, Srí Lanka, Salvador, Dominikánská republika, Peru, Honduras, Jordánsko, Maroko, Kambodža, Uzbekistán, Írán a Maďarsko.
Gagnonová ale na briefingu v Ženevě dodala, že "pravděpodobně jsou desítky dalších zemí", na které by bylo možné poukázat.
"Hlavní obava ohledně výjimečných nouzových opatření je ta, která byla popsána jako toxická kultura uzavírání v některých zemích," řekla Gagnonová. "Jak zdůraznila vysoká komisařka, policie a další bezpečnostní složky používají nadměrnou a někdy smrtonosnou sílu k vynucování uzavírek a zákazů vycházení," dodala Gagnonová.
V některých z kritizovaných zemí byly podle Reuters pozatýkány desetitisíce lidí kvůli porušení opatření souvisejících s pandemií. Nejvíc osob bylo zadrženo na Filipínách. Během uplynulých 30 dní tam bylo kvůli porušení zákazu vycházení zadrženo 120.000 lidí, uvádí Reuters.
V Keni podle Gagnonové úřady vyšetřují 20 případů úmrtí souvisejících s policejním vynucováním opatření omezujících vycházení. Africká země přitom dosud hlásí 14 obětí nemoci covid-19. Prezident Uhuru Kenyatta se za policejní násilí omluvil.
Generální tajemník OSN António Guterres už minulý týden upozornil na to, že některé země mohou boje proti koronaviru využít k zavedení represivních opatření, která s pandemií covidu-19 nemají nic společného. Dodal, že hrozí krize dodržování lidských práv.
Související
Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku
OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy
Aktuálně se děje
včera
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
včera
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
včera
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
včera
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
včera
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
včera
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
včera
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
včera
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
včera
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
včera
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
včera
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
včera
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
včera
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
včera
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
včera
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
včera
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
včera
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
včera
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
10. července 2026 21:36
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
10. července 2026 20:27
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák