Panama reagovala na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti s Panamským průplavem zmínil možnost jeho „navrácení“ pod kontrolu Spojených států. Tento strategický obchodní kanál, kterým prochází přibližně 5 % světového námořního obchodu, se stal tématem diskusí po Trumpově inauguračním projevu.
„Panamský průplav nebyl Spojenými státy poskytnut jako koncese ani dar,“ zdůraznil podle BBC panamský prezident José Raúl Mulino během panelové diskuse na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Tímto výrokem reagoval na Trumpova slova, že Panama údajně porušila závazek neutrality a že „Čína ovládá Panamský průplav“. Trump zároveň obvinil Panamu z nespravedlivého zacházení s americkými loděmi, které mají být podle jeho slov „přemrštěně zpoplatňovány“.
Panamský průplav je dlouhý 82 kilometrů a hraje klíčovou roli v mezinárodním obchodě, zejména pro Spojené státy. Mulino však Trumpova tvrzení kategoricky odmítl jako nepravdivá a zdůraznil, že průplav patří výhradně lidu Panamy. „Toto není otázka, kterou by mohla ovlivnit zahraniční mocnost. Panamský průplav je a zůstane panamským,“ prohlásil Mulino.
Trumpovy výroky vyvolaly napětí mezi oběma zeměmi, přičemž Panama jasně deklarovala své právo na plnou suverenitu nad tímto strategickým průplavem.
Panamský průplav, nacházející se v Latinské Americe, je jedním z nejvýznamnějších inženýrských projektů a klíčových obchodních cest na světě. Tento uměle vybudovaný průplav spojuje Atlantský a Tichý oceán přes Panamskou šíji, čímž výrazně zkracuje délku a čas přepravy lodí mezi těmito dvěma oceány. Průplav je dlouhý přibližně 82 kilometrů a denně jím projdou stovky lodí.
Stavba Panamského průplavu byla zahájena v roce 1880 pod vedením francouzského inženýra Ferdinanda de Lessepse, známého tvůrce Suezského průplavu. Avšak kvůli technickým obtížím, tropickým nemocem a finančním problémům Francouzi projekt nedokončili. Roku 1904 převzaly iniciativu Spojené státy, které po deseti letech náročné práce průplav dokončily. Oficiálně byl otevřen 15. srpna 1914.
V roce 1999 se správa průplavu vrátila z rukou Spojených států do rukou Panamy, čímž se stal symbolem panamské suverenity a národní hrdosti.
Panamský průplav slouží jako strategická dopravní tepna, která umožňuje lodím vyhnout se dlouhé a nebezpečné cestě kolem jižního cípu Jižní Ameriky, mysu Horn. Přibližně 5 % světového námořního obchodu prochází tímto průplavem, což z něj činí jednu z nejvytíženějších obchodních cest na světě.
Průplav využívá systém zdymadel, které zvedají a snižují lodě, aby mohly překonat rozdíl v nadmořské výšce mezi oceány a Gatúnským jezerem, umělým vodním dílem v centru průplavu. Tento systém je technickým zázrakem, který umožňuje bezpečný a efektivní průchod lodí různé velikosti.
Panamský průplav je nejen zdrojem příjmů pro Panamu, ale také zásadním bodem pro světový obchod. V roce 2016 byla dokončena velká rozšiřovací práce, která umožnila průchod větším lodím známým jako „Neo-Panamax“. Tato modernizace zvýšila kapacitu průplavu a posílila jeho postavení na globálním trhu.
Přestože průplav zůstává klíčovým hráčem v námořní dopravě, čelí několika výzvám. Klimatické změny a nedostatek vody v oblasti by mohly ohrozit jeho provoz, protože zdymadla vyžadují obrovské množství sladké vody. Kromě toho je průplav pod neustálým tlakem modernizovat a přizpůsobit se rostoucím požadavkům globálního obchodu.
Pro Panamany není průplav jen důležitým obchodním koridorem, ale také symbolem národní hrdosti a nezávislosti. Přestože byl původně postaven zahraničními mocnostmi, dnes je plně spravován Panamou a představuje její schopnost řídit tak významnou světovou dopravní tepnu.
Panamský průplav je nejen technickým divem, ale také nepostradatelnou součástí globálního obchodu a důkazem lidské schopnosti překonávat přírodní překážky. Jeho historie a význam z něj činí jedno z nejdůležitějších míst moderního světa.
Související
Rubio objasnil Trumpovy záměry. Vysvětlil, jak je to s Grónskem a Panamským průplavem
Panama reaguje na Trumpa. Prezident posílá jasný vzkaz do Bílého domu
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra
před 1 hodinou
Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak
před 1 hodinou
Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot
před 2 hodinami
Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti
před 2 hodinami
Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval
před 3 hodinami
VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel
před 4 hodinami
Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám
před 5 hodinami
Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel
před 6 hodinami
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
před 6 hodinami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 7 hodinami
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 15 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 16 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.
Zdroj: Libor Novák